Lázně Toušeň poskytují blahodárnou slatinu

Modřínová vana se slatinovou lázní
15.12.2015 - 17:14   |  

Slatina se tradičně používá pro koupele a zábaly při nemocech pohybového aparátu. Procedura pomáhá prokrvení, tlumit bolest, vstřebat léčivé látky a uvolnit svalstvo. 

MUDr. Věra Svášková pracuje jako lékařka a balneotechnik ve Slatinných lázních Toušeň, které provozuje Nemocnice Na Bulovce. V roce 1984 absolvovala Fakultu všeobecného lékařství na Karlově univerzitě v Praze. Získala atestaci z všeobecného lékařství a nástavbovou atestaci z fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace. 

V lázeňství se slatina jako tzv. peloid využívá při termoterapii chronických revmatických onemocnění
a chorobách pohybového aparátu. „Zpracováním sirnoželezité slatiny vzniká materiál, který je pro lidské tělo velmi prospěšný. Slatina kromě chemického působení předává teplo do lidského organizmu postupně a účinek tepla je tak větší než u běžné koupelové procedury,“ uvádí MUDr. Věra Svášková.

Přírodní antibiotika

 „Další blahodárné vlastnosti slatiny vyplývají z jejího chemického složení. Slatina má vysoký obsah huminových kyselin – přírodních organických látek vznikajících rozkladem převážně rostlinných zbytků, které se chovají jako přírodní antibiotika, a její nízké pH má také výrazný antibakteriální účinek,“ doplňuje MUDr. Věra Svášková.

Postup přípravy slatiny

Sirnoželezitá slatina vznikla výplní slepého ramene Labe při jižním okraji údolní nivy u Čelákovic. Slatina se těží bagry a se navrší do homole ke zrání. Po měsíci se provádí odběr natěžené slatiny k rozboru v laboratoři. Poté se surovina převáží do krytého skladu v areálu lázní. Materiál se zpracovává v drtiči a prosívá.  Jemná slatina se v modřínové vaně smíchá s vodou a nechá bobtnat. Koupelová směs se zahřívá párou pod tlakem na teplotu předepsanou lázeňským lékařem (38°C – 40°C). Směs na zábaly se připravuje v nerezové míchačce s vodou na teplotu 45°C. 

Jemná hmota vzniklá drcením a přesíváním slatiny

Slatina slouží k léčbě: 

  • degenerativních kloubních nemocí  
  • degenerativních procesů páteře 
  • chorob trávicího traktu
  • chronických gynekologických zánětů
  • chronických chorob močových cest

 

 Osvědčená metoda

Používání peloidů známe již ze starého Řecka, Říma i Egypta. V Evropě pocházejí první zmínky ze 16. století. První zpráva ze Švédska pochází z roku 1793, odkud se slatinné lázně rozšířily přes Německo na naše území. Od roku 1899 je hlavní procedurou i v lázních Toušeň, které sirnoželezitou slatinu těží z vlastního ložiska Labiště u Čelákovic. Pokud chcete svému organismu dopřát něco speciálního, neváhejte a vyražte do Polabí.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru