Mužský imunitní systém funguje hůře než ten ženský. Je to skutečně pravda?

Všichni víme, že nejhorší pánskou nemocí je rýmička
Zobrazit fotogalerii (3)
02.11.2017 - 15:30   |  

Jak je to vlastně s imunitním systémem mužů a žen? Je pravdou, že se říká, že nejhorší mužská nemoc je "rýmička". Jakou má ale efektivitu mužská imunita v rámci boje s infekcemi?

Koluje o tom spousta vtipů. Muž s teploměrem a bolavými červenými ústy obklopený čajem, tabletkami a teplými obklady. Jeho výraz tváře napovídá, že je na pokraji zhroucení, jeho stav by se dokonce dal přirovnat k umírání, když to trochu přeženeme.

Pravda je však jinde. Muži se nelitují, protože jsou citlivější, ale rovnou přecitlivělí. Jejich imunitní systém totiž jednoduše řečeno funguje hůře.

Ženský organismus je v zásadě odolnější proti vnějším škůdcům než mužský, odolnost se ale drasticky snižuje během gravidity. Právě proto ženy častěji trpí chorobami, u nichž imunitní systém útočí na zdravou tkáň (např. roztroušená skleróza nebo revmatismus).

Přišli na to britští vědci, kteří zjistili, že mužský imunitní systém je v boji proti infekcím méně efektivní než celá ženská obranyschopnost. Výsledkem je, že jsou ženy v boji proti všem nemocem a infekcím vybavené neporovnatelně lépe. Onemocnění je postihují sice častěji, nicméně se z nich zotavují daleko rychleji než většina mužů.

Imunitní systém mladých žen je lepší

Australští vědci dodávají, že imunitní systém mladých žen je chrání před prochladnutím daleko lépe než ten mužský nebo i ve stejném případě u starších žen. Vysvětlení je jednoduché, jejich obranyschopnost reaguje lépe na infekce s rhinovirusem.

Ochrana ovšem po menopauze značně klesá, důležitou roli hrají nejspíše pohlavní hormony. To, že muži při prochladnutí trpí, dokazuje i další studie amerických vědců. Ti chtěli dokázat, že imunitní systém žen reaguje na očkování proti chřipce lépe než imunitní systém mužů. Lepší imunitní odpověď znamená menší náchylnost na onemocnění.

Ženy se stávají k příznakům prochladnutí serióznější a reagují na ně dříve, než tomu je u mužů, kteří prochladnutí, ale někdy i chřipku častokrát přechodí, jelikož ve většině případů nechtějí sáhnout po prášcích a nechat si pomoci.

Naopak ženy si pro pomoc nejdou tak daleko, tím pádem se s příznaky perou daleko snadněji a v konečném důsledku se i rychleji a efektivněji vyléčí, což zjistili angličtí lékařští sociologové.

Ženy dostávají infarkt v průměru o deset let později než muži a díky tomu na něj také procentuálně častěji umírají. Na místo prudké bolesti na prsou, jak tomu je u mužů, se tato porucha projevuje jako zkrácení dechu, bolest čelistí nebo únava.

Muži často problémy tají

Pro horší vnímání varovných příznaků jsou zodpovědné právě sexuální hormony. Pokud zajdeme daleko, muž musel i v době kamenné lovit a chránit rodinu i přesto, že třeba byl prochladnutý nebo jinak nemocný.

Chování chlapců, později i mužů však do velké míry negativně ovlivňují i úsloví typu: "indiáni neznají bolest" a nebo "muži nepláčou". Výsledkem pak je, že muži svoje problémy raději tají, než aby o nich hovořili. Dusí je tak dlouho, jak je to je možné, a řeší je tak daleko později, než by bylo zdrávo.

Aby studií nebylo málo, tak k zajímavému výsledku přišli také Australané. V jejich studii vyšlo najevo, že mezi ženami a muži je v trvání chorob jen nepatrný rozdíl. Pokud ženy pro kašel nebo zvýšenou teplotu v práci vynechají tři dny, u mužů to je statisticky daleko méně, a to okolo 2,8 dne.