Nepříjemná výměna bederního kloubu. Po operaci může být jedna noha delší než druhá

K operaci bederního kloubu dochází v případě vážného poškození a opotřebování chrupavky s následným narušením samotné kosti. Člověk trpí bolestmi a velmi často i výrazným omezením hybnosti. Kdy lékař výměnu kloubu doporučí, jak dlouho se vlastně hojí a jaké mohou být následné problémy s protézou?

05.02.2018 - 15:30   |  
Kdy se vlastně kloub mění a kdy ne?
Zobrazit fotogalerii (3)

V případě výměny bederního kloubu jde o náročný operační zákrok, při kterém lékaři nahradí poškozený kloub titanovou náhradou. Ta se skládá ze dvou částí: jamky a hlavičky, proto se titanový kloub nazývá totální endoprotézou. Cílem této operace je zlepšit kvalitu každodenního života, aby se pacient mohl vrátit zpět k běžným aktivitám nebo dokonce i ke sportu.

Krajní varianta

K výměně kloubu se obecně přistupuje až po vyčerpání všech léčebných možností a v ten moment, kdy je zřejmé, že pacientovi k lepšímu změníme kvalitu jeho života. Podobné řešení je tudíž úplně na konci v řadě ortopedických léčebných postupů. Samozřejmě vždy pod podmínkou, že se pacient dostal už ke specialistovi a byl léčen adekvátní formou. Tišení bolesti formou tabletek není v tomto případě tou nejlepší cestou, kterou se ubírat.

V souvislosti s deformací v okolí kloubu se může stát, že bude jedna noha delší než druhá. S rozdílem okolo pěti milimetrů se tělo vyrovná, nad jeden centimetr je třeba používat upravený podpatek.

Rehabilitace začíná bezprostředně po operaci díky dobře zvládnuté léčbě bolesti. Za účasti školených fyzioterapeutů a rehabilitačních pomůcek, jako jsou například motorové dlahy, probíhá cvičení buď přímo na lůžku pacienta, nebo v tělocvičně, která je na to specializovaná.

Začíná se cvičením na zádech. Ve stoje se potom absolvuje nácvik chůze, a to s oporou dvou francouzských berel po rovině a po jejím zvládnutí se následně učí chůze po schodech. Díky poctivému cvičení může pacient už do třech dní po zákroku opustit nemocniční zařízení jako samostatně chodící.

Doma by ale následně měl pokračovat přesně podle pokynů lékařů a podrobně vypsaných informací o způsobu cvičení. Jako prevenci embólie je vždy nutné aplikovat podkožní injekce na ředění krve a užívat lékařem předepsané léky na léčení otoků a bolesti.

Během léčby se mohou objevit problémy s protézou. Nejčastějším příznakem je bolest nebo zčervenání, opuchnutí nebo horečky. Okolí kloubu však mohou probíhat i takové změny, kterých si pacient nemusí sám všimnout, proto je důležité chodit na pravidelné kontroly.

Jak hojení a rekonvalescence probíhá?

Prvních šest týdnů po operaci probíhá proces vhojování kloubu. Pacient během této doby nesmí končetinu zatěžovat naplno a chodit by měl se dvěma francouzskými holemi. Po uplynutí tohoto období může odložit berle na operované straně a stále více ji namáhat, a to do té doby, dokud se nenaučí souměrně chodit.

Pacient po operaci musí nohu zatěžovat, ideálně bicyklem, severskou chůzí nebo podobným dostupným sportem, a to proto, aby zpevňoval svalový aparát. Zlepší se díky tomu nejen komfort chození, ale také životnost nového kloubu, což je z hlediska budoucnosti velmi důležité.

Z dlouhodobého hlediska by měl pacient s novým kloubem dodržovat základní pravidla starostlivosti o endoprotézu, s čím souvisí optimálnost a stabilita tělesné hmotnosti a okamžitá léčba v případě jakékoliv infekce, která by se krevní cestou mohla dostat k implantátu.

Kdy vlastně lékař doporučuje výměnu?

  • během degenerativního onemocnění - koxartróze
  • při poškození úrazem, po zlomenině krčku stehenní kosti
  • při poúrazové destrukci kloubu
  • když má kloub vrozené vady
  • během nádorových onemocnění