Akutní infarkt není jen bolest na hrudi. Jak nemoc ještě poznat, vysvětlují kardiologové. Hovoří i o nejčastějším symptomu

Infarkt myokardu je jedním z projevů ischemické choroby srdeční
  |   zajímavost

Dlouhotrvající bolest na hrudi, to je nejčastější projev infarktu myokardu. Ovšem zdaleka ne jediný. Člověk má přitom tendenci některé další projevy nemoci ignorovat či je připisovat něčemu jinému, mnohem banálnějšímu. Přitom o životě pacienta v tu chvíli rozhodují vteřiny a minuty. Včasný příjezd do nemocnice je zcela zásadní.

„Nejčastějším příznakem akutního infarktu je bolest na hrudi, která je trvalá, pálivá nebo tlaková. Může vystřelovat mezi lopatky, do levé paže či ramene. Vzácněji pacienty také bolí pravá ruka, záda nebo třeba dolní čelist. Může se stát, že bolest v těchto lokalizacích je i silnější než za hrudní kostí,“ říká prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC, předseda České asociace akutní kardiologie České kardiologické společnosti (ČKS), a dodává: „Někteří pacienti nemusí vnímat bolest jako nejsilnější příznak. Mnohem více je například trápí dušnost. Dalšími příznaky infarktu jsou bolest břicha, nevolnost, pocit tuhéčelisti, pálení na hrudi nebo bolest konečků prstů.“

Akutní srdeční infarkt je velmi závažný stav a nemocní s výše uvedenými příznaky mohou být v akutním ohrožení života. Měli by proto neodkladně volat rychlou záchrannou službu. Každá minuta totiž může podle lékařů rozhodnout o životě nebo smrti pacienta. „Často se však setkáváme s tím, že si lidé netypické příznaky s infarktem nespojí, a záchranku tak nezavolají. Apelujeme proto na veřejnost, aby se s možnými projevy akutního infarktu důkladně seznámila a volala včas.“

Pomoc včas nemusí znamenat záchranu života

V Česku podle kardiologů infarkt každoročně prodělá přibližně 15 tisíc lidí. „Úmrtnost se díky rozvoji kardiologie podařilo za posledních 60 let snížit z 30 % na 6 %, jestliže je pacient v nemocnici. Řada lidí ale zemře dřív, než se do nemocnice vůbec dostane. Při infarktu se zpravidla ucpe koronární tepna, která zásobuje srdce krví. Buňky nedostávají kyslík a čím déle tento stav trvá, tím více buněk odumírá. Zásadní je proto tepnu co nejdříve znovu zprůchodnit, a docílit tak co nejmenšího poškození srdečního svalu,“ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda ČKS.

Ani pacienti, kterým lékaři dokázali včas pomoci, však nemají vyhráno. „Až 10 % těch, kteří prodělali infarkt, jej v následujících třech letech dostane znovu a 5 % v důsledku onemocnění srdce a cév zemře. Ti, kteří již infarkt prodělali, musí udělat vše pro to, aby jej znovu nedostali. Kromě úpravy životosprávy, pohybu a nekouření si musí hlídat hladinu svého cholesterolu. Čím vyšší hladinu cholesterolu pacient má, tím větší je riziko opětovného infarktu,“ říká prof. Ošťádal. Pacient, který v minulosti prodělal infarkt, by měl mít hladinu LDL cholesterolu, což je nejškodlivější složka celkového cholesterolu, nižší než 1,4 milimolů na litr.

KAM DÁL: Veronika (34): Lékaři mi vyoperovali dělohu a vejcovody. Nepomohlo to. O rakovině děložního čípku promluvila i lékařka.


Životní styl

Zdraví