Pokud proočkovanost klesne pod určitou hranici, je to velký problém a můžeme se opět potýkat s nemocemi, které jsme považovali za vymýcené. „Doufáme proto, že pozitivním dopadem epidemiologické krize do budoucna bude docenění vakcinace a opětovné zvýšení zájmu veřejnosti o očkování,“ říká Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Nemoci tu stále jsou, i když nejsou vidět
Účinky vakcín lze nejlépe pozorovat především v praxi. V České republice můžeme tuto skutečnost dokumentovat zásadním snížením výskytu až vymizením onemocnění, proti kterým se očkuje, například polia. Velmi ojediněle se objevují záškrt, tetanus, invazivní Hib či spalničky.
„Rizika mnoha onemocnění lze snížit očkováním, které patří mezi účinné možnosti prevence a zachránilo již stamiliony životů. Vysoká proočkovanost přispívá ke kolektivní imunitě, což v důsledku podporuje také nepřímou ochranu rizikové populace. Díky očkování navíc dochází nejen k prevenci závažných, například onkologických onemocnění, ale také k úspoře budoucích nákladů na léčbu ze zdravotního rozpočtu,“ vysvětluje Jakub Dvořáček.
Dlouhodobý pokles proočkovanosti je závažným problémem
Mnohé nemoci, proti kterým očkujeme, však nevymizely. V ČR se stále setkáváme s černým kašlem, závažnou pneumokokovou infekcí, zkušenosti máme i s epidemiemi chřipek či spalniček.
„K zabránění šíření onemocnění v populaci je potřeba dosáhnout dostatečně vysoké proočkovanosti. Tím se vytvoří tzv. kolektivní imunita a chráněni jsou i jedinci, kteří nemohou být očkováni ze zdravotních důvodů, případně jedinci, kteří si nevytvoří protilátky po očkování,“ upozorňuje na nutnost vysoké proočkovanosti populace MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České republiky.
V čem Češi zásadně zaostávají?
- Dlouhodobý pokles proočkovanosti proti pneumokokům u dětí v ČR je alarmující. V době zavedení očkování proti pneumokokům se proočkovanost pohybovala kolem 80 %, 10 let poté došlo k výraznému poklesu (odhad pro rok 2018 byl pouze 65 %). Ve srovnání s některými evropskými zeměmi je dle dat WHO proočkovanost proti pneumokokovým onemocněním v České republice velmi nízká (Švédsko a Dánsko 97 %, Slovensko 96 %, Norsko 95 %, Belgie 94 %, Francie a Itálie 92 %, Švýcarsko a Německo 84 %).
- S poklesem se setkáváme i v případě proočkovanosti proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. „Proočkovanost proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám poklesla od roku 2007 v celorepublikovém průměru o více než 14 %, a to téměř z 98 % v roce 2007 až k 83,5 % o deset let později. První pokles pod hranici kolektivní imunity byl zaznamenán v roce 2015. Od té doby je sledován výrazný sestupný trend proočkovanosti proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám,“ uvádí Jakub Dvořáček.
- Pouze okolo 7–8 % Čechů se podle Dvořáčka každoročně nechá očkovat proti chřipce. Pokud se zaměříme na obyvatele starší 65 let, kteří spadají do rizikové skupiny, pak se jich v roce 2018 v České republice nechalo naočkovat 21,8 %. Pro srovnání - v Irsku se v roce 2018 naočkovalo 68,5 % obyvatel starších 65 let a ve Velké Británii dokonce 72 %. Podle Světové zdravotnické organizace je cílem 75% proočkovanost rizikové populace.
- V České republice je hlášen nejvyšší počet onemocnění klíšťovou encefalitidou ze všech zemí EU, proočkovanost je však ze všech endemických zemí nejnižší. V roce 2020 byla proočkovanost proti klíšťové encefalitidě pouze 33 %.
- Míra proočkovanosti proti HPV u nás také klesá. „Ze studie Inovace pro život vyplývá, že v roce 2012 bylo v České republice proočkováno 75,7 % populace, zatímco o pět let později již pouze 63,7 %. Ve skupině třináctiletých chlapců dosahovala proočkovanost jen 29,7 %,“ sděluje Jakub Dvořáček.
- Očkování dětí hexavakcínou by se nemělo odkládat. V ČR je totiž v posledních letech pozorován vysoký výskyt černého kašle neboli pertuse (viz graf níže) zejména u nejmenších dětí do 1 roku, které ještě nebyly nebo nemohly být očkovány.
„Hexavakcína je jedinou povinnou očkovací látkou v kojeneckém věku. Ochraňuje dítě proti šesti vážným nemocem. Komfortní je nižší antigenní zátěž, menší množství vpichů, a tudíž méně ‚stresu‘ pro dítě. Je třeba si uvědomit, že většina z nemocí se dále vyskytuje a jejich následky mohou být závažné, ne-li fatální,“ uvádí MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů.
Vakcíny jsou účinné a bezpečné
Vakcíny, obdobně jako všechny moderní léčivé přípravky, procházejí velmi přísným preklinickým a klinickým hodnocením. Než se vakcína dostane k pacientům, absolvuje tři fáze testování. Bezpečnost, kvalita i dávkování jsou u nich důkladně prověřeny.
„Celý proces probíhá v souladu s mezinárodně platnými pravidly Správné klinické praxe, pod kontrolou odborníků a lékařů. Všechna zjištění jsou pečlivě monitorována a zaznamenávána. Samotná registrace vakcíny před příchodem na trh je dále posuzována nezávislými regulačními autoritami. V USA se jedná o Úřad pro kontrolu léků a potravin, na evropském kontinentu o Evropskou agenturu pro léčivé přípravky, u nás je registračním orgánem Státní ústav pro kontrolu léčiv,“ doplnil Jakub Dvořáček.
KAM DÁL: Kostival je malý zázrak, léčí spoustu ran. Je dobrý na klouby i otoky, říká bylinkářka a prozrazuje recepty.
