Předchází rakovině a mnoho lidí neví, že ji má: MUDr. Koblížek hovoří o příznacích chronické obstrukční plicní nemoci

Pokud jsou v důsledku mnoha zánětlivých procesů zničeny také plicní sklípky, dochází k abnormálnímu rozšíření plic
 

U lidí s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) se může rozvinout i rakovina plic, a to až pětkrát častěji ve srovnání se zdravou populací. Upozorňují na to čeští pneumologové v rámci akce Den pro zdravé plíce. Pneumologové varují, že asi 70 % zhoubných nádorů plic vzniká právě v souvislosti s CHOPN – tato čísla jsou alarmující. Jen na CHOPN se totiž nyní u specialistů dlouhodobě léčí asi 250 000 lidí a dalších 450 000 o tom, že nemoc má, neví.

Právě kvůli souvislosti propojení obou nemocí a jejich záludnosti v tom, že se zpočátku téměř nijak neprojevují, chtějí plicní lékaři v rámci unikátního národního screeningu rakoviny plic sledovat i CHOPN. „Každý třetí ‚zdravý‘ člověk nad 40 let, který trpí dušností při chůzi do schodů a předtím alespoň deset let kouřil, má podle našich výsledků dosud nerozpoznanou a neléčenou CHOPN. Nemoc propuká často desítky let před tím, než ji člověk plně pocítí, do té doby je prakticky neviditelná. Podobně je tomu s rakovinou plic – ta má sice rychlejší postup, ale projevuje se také velmi pozdě, v době, kdy se nedá operovat,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky LF UK a FN v Hradci Králové a vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.

Vyšetření plicních funkcí

Podle něj dosud probíhající pilotní program zaměřený na časný záchyt CHOPN jasně ukázal, že u 55letých a starších osob s 20letou historií kouření cigaret a s dechovými obtížemi při běžné fyzické zátěži je dosud neviditelná CHOPN přítomna dokonce v 54 % případů. A právě takoví pacienti zároveň splňují podmínky vstupu do chystaného screeningového programu zaměřeného na časnou diagnostiku plicní rakoviny.

„V blízké budoucnosti je tak logické uvažovat o efektivním propojení projektu časného záchytu CHOPN s novým screeningem,“ doplňuje specialista na plíce. V praxi jde o to, že plicní lékař kromě cíleného pátrání po plicním nádoru jednorázově provede nebolestivé vyšetření plicních funkcí.

Není třeba na nic čekat

Podle prof. MUDr. Martiny Koziar Vašákové, Ph.D., předsedkyně českých plicních lékařů, by toto sledování dalo lékařům šanci zasáhnout včas a obě nemoci zastavit nebo zpomalit. „Chronické nenádorové plicní nemoci, zejména CHOPN, ale třeba i idiopatická plicní fibróza zhoršují léčbu plicních nádorů – ubírají možnosti, jak nemocného operovat, a plicní fibróza navíc omezuje či znemožňuje možnost ozáření i cílené léčby. Od ledna startuje národní screening plic, kterým by měly projít desítky tisíc rizikových osob. A protože pro vznik a vývoj plicního karcinomu platí podobná rizika jako pro CHOPN a idiopatickou plicní fibrózu, budeme ve screeningu sledovat tyto nemoci společně.“

Jak uvádí prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, místopředsedkyně ČPFS a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů, lidé nemusí na nic čekat. Pokud jim je mezi 55 a 74 lety a pravidelně kouřili nebo dosud kouří, mohou kontaktovat plicního lékaře napřímo a ten posoudí, zda by měli vyšetřením projít.“

Co pomáhá jako prevence?

Předpoklady k rozvoji CHOPN se datují už do dětství, někdy jsou vrozené nebo způsobené kouřením matky v těhotenství či tím, že se dítě narodí nedonošené. Vývoj plic ovlivňují i dětské nemoci, astma či dokonce obezita. „Nemoc se zkrátka chystá léta před tím, než ji jedinec pocítí. Buňky v oblasti malých dýchacích cest se začínají chovat podivně kolem 30. roku věku a to, zda a kdy CHOPN propukne, lze mezi 25. a 30. rokem věku velmi pravděpodobně preventivně ovlivnit. Pomáhá sport, zdravý životní styl, udržení normální tělesné hmotnosti a řádné doléčení respiračních infekcí nebo astmatu – zkrátka vše, co umožní plicím zdárně fungovat a dobře se vyvíjet,“ vysvětluje doc. Koblížek.

CHOPN může vzniknout také u dosud zdravých, geneticky nezatížených lidí, kteří si ji přivodí kouřením, prací nebo dlouhodobým pobytem ve znečištěném prostředí. Těm, kteří mají k nemoci předpoklady z dětství, je toto chování o to více nebezpečné. Postup nebo rozvoj nemoci však lze zastavit či oddálit, pokud se člověk z rizikových faktorů co možná nejdříve vymaní. „Pacient sice nedokáže ovlivnit, co se mu stalo v minulosti, když byl malý, ale to, jestli kouří a kde pracuje, ano. U 20–30 % pacientů je CHOPN ovlivněn povoláním,“ říká doc. Koblížek.

Průměrný věk českých pacientů, u nichž lékař nemoc potvrdí, se pohybuje mezi 66 a 67 lety. „V české výzkumné databázi je již osm let sledováno bezmála 800 CHOPN nemocných. Špatnou zprávou je, že asi polovina z nich během sledování umírá v přímém důsledku CHOPN a komplikujících onemocnění,“ dodává pneumolog. „Cílem výše popsaného programu je nemoc nalézt co nejdříve a snažit se zabránit jejímu postupu – nejefektivnější je co nejpřísnější zabránění vdechování škodlivých látek.“

Spoléhají hlavně na screening

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN) pořádal v předchozích letech veřejná měření funkce plic v obchodních centrech a organizoval dny otevřených ambulancí, aby zachytil ty, kteří o své nemoci ještě neví. „Loni ani letos však kvůli pandemii tyto aktivity uskutečnit nemůžeme. O to více spoléháme na screening, který pomůže zachytit řadu jiných plicních nemocí včetně CHOPN,“ uvádí doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., přednosta Kliniky pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka a člen výboru ČOPN.

Plicní lékaři tradičně organizují pro širokou veřejnost přednáškovou konferenci s názvem Den pro zdravé plíce. Letos se koná 19. listopadu od 9.00 do 13.00 hodin a lidé ji mohou sledovat online prostřednictvím adresy: www.copn.cz. Základní materiály o CHOPN i o dalších plicních nemocech lidé dostanou také na informačních stanovištích v obchodních centrech v Praze, Hradci Králové a Olomouci – při dodržení všech epidemiologických opatření.

KAM DÁL: Moje tělo to nezvládá, v respirátoru nemohu dýchat a dusím se. Silná astmatička popisuje, jak už rok žije.