Doktorka Cabrnochová: Meningokok je neskutečně rychlý. Přitom začíná jako obyčejná chřipka

Jedinou možnou prevencí je očkování
Zobrazit fotogalerii (2)
22.05.2020 - 18:00  

Invazivní meningokokové onemocnění je nemoc s krkolomným názvem, která může mít děsivé důsledky. V České republice každoročně postihuje několik desítek osob. Lidé, kteří prodělali toto onemocnění, mohou skončit s vážnými trvalými následky, několik osob ročně v důsledku tohoto onemocnění zemře. Od začátku letošního roku do srpna, dle dat Státního zdravotního ústavu, nemoc vstoupila do života 41 Čechům, 3 lidé na následky onemocnění zemřeli. 

Meningokok se šíří pomocí kapének, tedy kýchnutím či smrkáním, stejně jako chřipka či viróza.  Na rozdíl od nich se ale lze nakazit i od člověka, který viditelně nemocný není. V populaci se vyskytují bezpříznakoví nosiči, kteří mají bakterii v sobě, nemoc u nich nepropukne a nevědomky šíří nákazu dále.

Jak upozorňuje praktická lékařka pro děti a dorost Hana Cabrnochová: „Nemůžeme předvídat, u koho onemocnění propukne, ale častým faktorem, který nemoci předchází, je - zvláště u mladých lidí – pobyt ve velkém kolektivu, zvýšená únava, vyčerpání ze sportu či ponocování.“

Delirium i bezvědomí

V prvopočátku nemoc provází stejné příznaky jako u běžné virózy – horečka, bolest hlavy, nevolnost, nechutenství, zvracení, bolesti v krku, bolesti končetin a celého těla, zvýšená dráždivost, následně pak tuhnutí šíje či citlivost na světlo. Přibližně po 16 hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí.

Meningokok v číslech:
- celosvětově invazivní meningokokové infekce postihují ročně kolem 500 tisíc lidí.
- až 30 % pacientů zemře nebo má trvalé následky, a to i přes rychlý zásah lékařů.
- až 24 % mladých lidí jsou nosiči bakterie bez projevu příznaků.

Jak tedy už na začátku poznat, že se nejedná o běžnou chřipku? „Rodičům radím, aby vždy, když má dítě vysokou teplotu, kontrolovali, zdali nemá kožní projevy – mohou to být takové červeno-fialové skvrnky, které nezmizí, ani když na ně zatlačíme. Dalším z projevů, který už značí postižení nervové soustavy, je ztuhlost šíje – dítě se nemůže posadit, ohnout hlavu,“ říká Hana Cabrnochová a doplňuje: „to, co nás lékaře trápí nejvíce, je rychlost, s jakou invazivní meningokoková infekce probíhá. Ani přes sebelepší péči totiž nelze u pacienta zabránit závažným důsledkům.“

Očkování jako jediná prevence

Jedinou formou specifické prevence je očkování, které Česká vakcinologická společnost doporučuje především malým dětem do čtyř let věku a dospívajícím či mladým dospělým – přibližně od 13 do 25 let. „Stát nyní zvažuje zavedení plošného očkování – to se ale bude týkat pravděpodobně jen nejmenších dětí, přitom riziko nákazy je i pro další věkové kategorie,“ upozorňuje MUDr. Hana Cabrochová a dodává: „Řada rodičů se mě na očkování proti meningokoku aktivně ptá, zajímá je především účinnost – která už je dnes opravdu vysoká díky tomu, že máme k dispozici vakcíny proti všem nejčastěji se vyskytujícím séroskupinám.“

Pro co nejširší ochranu je třeba kombinovat dva typy vakcín: jedna je proti skupinám A, C, W a Y a druhá proti séroskupině B. Očkování lze uskutečnit současně nebo s odstupem minimálně 14 dnů.  Pojišťovny na vakcíny přispívají v rámci svých preventivních programů – a to až do výše 2 500 Kč.

KAM DÁL: Státní pomoc pro ČSA, další podniky mají smůlu. Letadla se opravují ve firmě premiéra Babiše.