Plicní hypertenze je často mylně považována za astma. Smrtelně nebezpečné nemoci nesvědčí ani koronavirus

Příčin plicní hypertenze je celá řada, nejčastěji vzniká jako komplikace jiného onemocnění plic a srdce
Zobrazit fotogalerii (2)
23.09.2020 - 08:30  

Zadýcháváte se při chůzi do schodů a bolí vás při fyzické námaze na hrudi? Můžete trpět plicní hypertenzí, tedy zvýšeným krevním tlakem v plicních cévách. Tuto nevyléčitelnou chorobou mají v Česku desítky tisíc lidí, velké množství z nich ale svou diagnózu buď nezná, nebo se ji dozví pozdě. Právě včasné odhalení může zabránit vážným následkům, ale i smrti. Tito lidé jsou také mnohem více náchylní k nákaze nemocí covid-19.

Největší záludnost choroby podle lékařů spočívá právě v tom, že má podobné příznaky jako řada jiných onemocnění. Její důsledky jsou přitom velmi vážné. Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé strany srdce, která se postupně zvětšuje. To může časem vést i k selhání srdce.

„Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ říká doc. MUDr. Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. Dalšími příznaky mohou být také modré zbarvení rtů a kůže kvůli nedostatečnému okysličení krve nebo otoky kotníků a nohou. Plicní hypertenzí podle výzkumů trpí až jedno procento světové populace.

Pacienti přicházejí pozdě

Když je choroba v pokročilém stadiu, léčba je mnohem složitější. „Kvůli relativní vzácnosti onemocnění často i praktické lékaře tato možnost napadá jako poslední a pacienty léčí například na astma,“ vysvětluje doc. MUDr. Pavel Jansa. Pokud nelze dušnost zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty.

Příčin plicní hypertenze je celá řada, nejčastěji vzniká jako komplikace jiného onemocnění plic a srdce. Může ale vznikat i v důsledku autoimunitních onemocnění nebo plicní embolie. „Druhů plicní hypertenze známe několik, v posledních letech se zájem soustředí zejména na plicní arteriální hypertenzi a na chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi, hlavně kvůli významným pokrokům v léčbě. Díky nim jsme snížili počet obětí na jednotky procent ročně,“ má jasno doc. MUDr. Pavel Jansa. Zmíněnými druhy plicní hypertenze se v Česku léčí zhruba 1 000 pacientů, každý rok zhruba 150 přibude. Podle odhadů lékařů ale několik tisíc lidí o své diagnóze vůbec neví.

Nemoc zasahuje lidi napříč populací

Nejčastěji lékaři plicní hypertenzi léčí přípravky, které pomáhají roztahovat plicní cévy. Druhou možností je operace, kterých se v Česku vykoná asi 30 ročně. Léčba je tak poměrně nákladná. „Plicní hypertenze zasahuje lidi napříč populací, ale při včasném zahájení léčby mají pacienti šanci na delší a kvalitnější život. Proto je osvěta vedoucí k časnějšímu rozpoznání nemocí velmi důležitá,“ doplňuje Dominika Carvanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí, které se připojuje k celosvětové osvětové kampani (Světový den plicní hypertenze je 5. května).

V Olomouci a v Praze budou v tento den modře nasvícené významné budovy. Podle Carvanové tato barva symbolizuje právě jeden z příznaků nemoci – modré rty. V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.

KAM DÁL: Bára Basiková: Proč nás stále straší koronavirem? Vždyť denně umírají lidé na leukémii či nemoci srdce.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru