Skřípání zubů se dá řešit. Bruxismus se rozhodně nevyplatí brát na lehkou váhu

Ačkoliv je bruxismus často spojen se stresem, mohou ho způsobovat také poruchy spánku nebo mechanické problémy se zuby
Zobrazit fotogalerii (2)
11.08.2020 - 13:00  

Skřípete v noci zuby? Pak to rozhodně neberte na lehkou váhu. Pokud totiž odborně nazývaný bruxismus dlouhodobě přetrvává, může hodně škodit. Jde nejen nejen skřípání zubů, ale také tlak zubů, který je opravdu nepříjemný. Navíc v jeho důsledku může dlouhodobě bolet hlava, přidávají se i další příznaky.

Takto nepříjemný problém bezesporu zná hodně párů, jelikož osoba, která v noci podobný zvuk vytváří, přičemž o tom ani nemusí vědět, ruší dalšího člověka či skupinu lidí v místnosti od klidného spánku.

Skřípání zubů přitom není neobvyklý fenomén. Podle statistik dokonce trápí překvapivě každého pátého člověka, skřípeme většinou nevědomky a velmi často to bývá v noci. Jedná se o opakující aktivitu žvýkacích svalů, která se projevuje skřípáním nebo zatínáním zubů či čelistí.

Počítejte s možnými riziky

Možná to může znít neškodně, ovšem bruxizmus může později představovat velmi vážná zdravotní rizika. Nejenomže může dojít k nenapravitelným škodám na tvrdých zubních tkáních - sklovině a zubovině.

Někteří "skřípači" to dokonce s touto činností tak přehánějí, že jim může v důsledku toho dokonce i prasknout zdravý zub! Mezi další následky patří také možné napětí v krku nebo v ramenou, bolesti hlavy či hučení v uších.

Proč vlastně skřípeme?

Vysvětlení je jednoduché, je to stresového původu. Ve spánku totiž zpracováváme napětí celého dne a někteří ho nedokáží projevit jinou formou než právě touto. Právě proto se noční skřípání zubů považuje za jistou formu poruchy spánku, které se odborně řiká parasomnie.

V některých případech jsou za skřípání a zatínání zubů zodpovědné onemocnění zubního lůžka nebo špatně sedící protéza (platí to i o korunkách a můstcích) nebo též zubní výplně.

Bruxismus ale může podporovat i alkohol a nápoje s kofeinem. Vysvětlení je pravděpodobně takové, že se jedná o látky, které ovlivňují centrální nervový systém a fáze spánku.

Co nám může pomoci?

  • Botox

Ať to může znít jakkoliv pošetile, tak neurotoxin notulotoxin dokáže snižovat sílu žvýkacích svalů a skřípání tak úplně zamezit. Nevýhodou podobné terapie je ovšem fakt, že se musí po 4-6 měsících opakovat a je také velmi nákladná.

  • Dlaha na noc

Máme na mysli tenkou dlahu, která je podobná hryzátku, jež využívají hokejisté. Vyrobí vám ji zubař přesně na míru, a to většinou na dolní čelist. Její úloha je naprosto jasná: stabilizovat dolní čelist a uvolnit žvýkací svaly. Je navíc průsvitná, takže opticky neruší a rychle si na ni člověk dokáže zvyknout.

  • Fyzioterapie

Na relaxaci žvýkacích svalů existují i speciální svičení. Pacient je absolvuje velmi často bezprostedně po odevzdání průsvitné dlahy.

  • Meditace a jóga

Tyto nástroje se využívají zejména v tom případě, pokud se jako příčina skřípání zubů ukáže hyperaktivita žvýkacích svalů. Hodně pomáhá tai-či, jóga a nebo meditace jako taková. Ta totiž dokáže zmírnit stresové reakce a navíc uvolňuje čelist.

Zubaři se obecně shodují na tom, že na zubařském křesle se lidé mohou zbavit následků bruxismu, ovšem nikoliv jeho příčin. Tedy alespoň v případě, kdy pacient zuby skřípe nikoliv kvůli jiným onemocněním, ale kvůli nahromaděnému stresu. V tom případě je pak na místě spíše návštěva psychologa.

KAM DÁL: Brazilská pampa byla rájem dinosaurů z doby ještě před jurou, Tyrannosaurus rex je proti nim mladík.