Nejen bolševníku je třeba se na zahrádce bránit, řekneme vám jak

Bolševník je typickou náletovou rostlinou
 

Zažili jste někdy, jaké to je, když se vám na zahradu dostane bolševník? Pak jistě víte, že se této, takzvané invazní rostliny jen velmi těžko zbavujete. O náročnosti boje proti těmto rostlinám jsme si povídali s Janou Müllerovou z Botanického ústavu Akademie věd. 

Invazivní rostliny na náš kontinent nepatří

"Termínem invazní nazýváme ty druhy, které jsou v dané krajině nepůvodní, tj. pocházejí z jiných oblastí/kontinentů, a zároveň se v novém domově masivně šíří. Nepůvodních druhů je celá řada, většina z nich se ve volné přírodě samovolně nešíří a nepůsobí tudíž problémy," informovala nás Jana Müllerová z Botanického ústavu. "Některé druhy k nám byly zavlečeny omylem např. s osivem, často se jedná o druhy okrasné či užitkové. Z důvodů, které stále ještě nejsou zcela objasněny, se některé nepůvodní druhy začnou nekontrolovaně šířit, a to i po uplynutí poměrně dlouhé doby od jejich introdukce. Takové druhy už nazýváme invazní," dozvěděli jsme se o nebezpečí těchto rostlin. "Rychle se šíří do volné krajiny, vytlačují původní vegetaci, čímž snižují biodiversitu i estetickou hodnotu krajiny, často působí i přímé škody na lidském zdraví (způsobují popáleniny či alergické reakce, např. bolševník velkolepý, pajasan žlaznatý či ambrosie....), nebo škody socio-ekonomické (negativní dopad na turistický ruch). Proto je jim v současné době věnována poměrně velká pozornost jak na národní, tak i mezinárodní úrovni," sdělila nám Jana Müllerová.

 

Bolševník rozhodně nepěstujte, sousedy upozorněte

Takovéto rostliny bychom rozhodně neměli pěstovat: "Pokud si jich všimneme u sousedů na zahradě, ve vlastním i jejich zájmu bychom je měli na to upozornit. Když se k nám na zahradu taková rostlina sama rozšíří, je třeba neotálet a co nejdříve ji opatrně a důkladně celou odstranit, nejlépe předtím než začne kvést," varuje Jana Müllerová. A jak s nimi dále naložit? "Vytrhané rostliny je pak třeba spálit, abychom si je nezanesli i na kompost. Obecně postup odstranění se liší podle způsobu rozmnožování druhu. U těch, které se šíří semeny, v podstatě stačí jim zabránit v květu. Ale např. u bolševníku je třeba mít na paměti, že i když normálně kvete obrovským květentstvím uprostřed léta, dokáže v případě nouze vykvést na konci léta drobným květenstvím, které může lehko uniknout vaší pozornosti. Semena bolševníku také dozrávají postupně, takže i když krajní kvítky ještě kvetou, ve středu okolíku mohou již dozrávat, a to dokonce i na zemi po odseknutí stonku. Jiné druhy, např. křídlatka, se šíří oddenky a boj s nimi je ještě složitější. I z malého úlomku oddenku může totiž vzniknout nová rostlina. V některých případech je dokonce nutná lokální aplikace herbicidu (štětečkem na řez). A hlavně je nutné po zásahu místo pravidelně kontrolovat, abychom podchytili případné zapomenuté nebo nově klíčící jedince." 

 

Jediná šance - pravidelná údržba

Bohužel, dopředu se aktivně bránit nelze: "Jedinou účinnou prevencí je pravidelná kontrola a údržba zahrady. Pokud ji budeme pravidelně sekat, invazní rostliny se zde pravděpodobně neobjeví (pokud ovšem jejich zdroj není hned za plotem, případně proti proudu potoka)." 

V pokračování článku vám řekneme, jak se můžete zapojit do ojedinělého projektu Akademie věd a společně bojovat proti těmto nebezpečným rostlinám. 

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru