Písničky, které spojují Česko. Modlitba pro Martu za okupace, Vysoký jalovec při sportovních triumfech

Říká se: co Čech, to muzikant. K naší zemi hudba a písně s krásnými texty bezesporu patří. Zpívalo se v těžkých dobách i ve chvílích, kdy náš národ dokázal skutečně něco velkého. Písně typu Škoda lásky nebo Vysoký jalovec zkrátka k Česku patří a patřit ještě dlouho budou. Které nestárnoucí skladby lze považovat téměř za naše státní hymny?

02.06.2018 - 01:45   |  
Tyto významné písně patří k Česku i jeho historii
Zobrazit fotogalerii (5)

Už první český prezident Tomáš Garrigue Masaryk měl své oblíbené písně, které si zpíval s národem v dobách dobrých i zlých. Jednou z nich byla i skladba Ach, synku, synku, která se stala i díky oblíbenosti jednohu z největších českých velikánů, symbolem českého národa a možná i druhou hymnou.

Píseň „Ach, synku, synku“ i v oblibě prezidentů

Píseň Ach, synku, synku evokuje češství, naději i národní hrdost. Sílu této písně si uvědomují i nejrůznější vrcholoví představitelé státu dodnes. Příkladem je i současný prezident Miloš Zeman, jenž si ji se svým štábem po vítězných volbách hrdě zazpíval. Skladba Ach, synku, synku dodnes symbolizuje demokratickou vazbu na první republiku i masarykovskou tradici. Pokud se podíváme na největší osobnost, která tuto píseň nazpívala, tak tou byla bezesporu operní pěvkyně Jarmila Novotná. A právě i píseň v jejím podání se také nejčastěji dochovala do dnešních let.

Škoda lásky je celosvětově populární píseň, kterou v původní verzi složil český skladatel Jaromír Vejvoda v roce 1927. Ten se při tvorbě písně inspiroval motivem polky modřanského učitele klavíru Ferdinanda Benáčana. I samotná skladba měla následně premiéru v pražských Modřanech. V následujících letech ji Vejvoda hrál se svým orchestrem.

Škoda lásky za pochodu

Podobně jako předchozí píseň se i „song“ Škoda lásky zapsal výrazně do českých dějin. V roce 2006 byl dokonce vyhlášen hitem století a v nejrůznějších verzích se zpívá i daleko za českými hranicemi. Největší vzestup zaznamenala píseň Škoda lásky během válečných let. Spjata je zejména s druhou světovou válkou, kdy si ji zpívali i například Němci a brali ji zkrátka tak trochu „za svou“. Zpívala se mj. i na všech bojištích a mnohdy dokonce na obou stranách…

Svou slávu si píseň získala také za oceánem – ve Spojených státech amerických. Díky své „chytlavosti“ se prostřednictvím ní snažila získat americká armáda nové členy posádek do námořnictva.

Tyto významné písně patří k Česku i jeho historii

Vysoký jalovec při vítězstvích  

Pokud se zaměříme na písně, které nejčastěji vyhrávají při národních triumfech, zvláště těch sportovních, nesmíme zapomenout ani na hit Vysoký jalovec. Právě jím slaví čeští fanoušci nejčastěji góly či absolutní triumfy. Zpěv této písně zaznívá jak například při hokejích, tak fotbalových utkáních, zvláště těch mezinárodních. A jak se vůbec stala tato píseň tak populární? Zejména díky fanoušků valašského Vsetína, kteří takto oslavovali několik hokejových extraligových titulů.

Z písně, při které v klíčovových událostech české a československé historie mrazilo v zádech, a to i proto, že ji na náměstích zpívalo i sto tisíc občanů. To je skladba Modlitba pro Martu.

Modlitba pro Martu za odporu

Mezi neoficiální státní hymny Česka patří bezesporu i song Marty Kubišové – Modlitba za Martu. Ta se stala slavnou zejména díky vpádu vojsk Varšavské smlouvy na české území. Právě během něho Marta Kubišová složila tuto píseň, kterou také zpívala za přispění několika stovek tisíc Čechů v ulicích. Svou roli sehrál tento "song" i v roce 1989, kdy se stal jakousi revoluční písní. V paměti utkvěla mnohým Čechům zejména situace, kdy Marta Kubišová tuto píseň zpívala stotisícovému davu z balkónu Melantrichu na Václavském náměstí. I proto je Modlitba pro Martu jedním ze symbolů češství.

Bratříčku, zavírej vrátka jako protestsong

Také píseň Bratříčku, zavírej vrátka symbolizuje určitou reakci na okupaci českého území, konkrétně nyní prostřednictvím sovětské armády. Tato píseň vyšla v roce 1969 i na stejnojmenné desce, která se stala velmi oblíbenou, a možná i díky ní musel autor Karel Kryl emigrovat. Píseň zachycuje náladu ve společnosti – depresi či dokonce flustraci. Je tedy více než jasné, že ani tuto píseň Češi jen tak nezapomenou... Příkladem toho je i její poměrně pravidelné zpívání na nejrůznějších demonstracích.

Víte, jako jsou vůbec nejpopulárnější pohřební skladby? Nikoliv? Tak pak čtěte ZDE.