Jeho vůni si zamilujete. Udělejte si svařák tak, aby vás nepřepadl bolehlav

Chcete si pochutnat na svařáku a nemít jako bonus nepříjemný bolehlav nebo dokonce slepenou pusu? Pak si ho udělejte doma. Nejen, že budete vědět přesně, co do něj dáte, ale také si vychutnáte pořádnou lahodu a budete si ho v budoucnu dělat nejen o Vánocích.

23.12.2017 - 11:00   |  
Svařené víno nemusí znamenat zalepenou pusu a tunu cukru. Jak na to jinak?
Zobrazit fotogalerii (3)

Většina z nás má určitě minimálně jednu, ale spíše více špatných zkušeností z trhů, kde se často svařák dělá z toho nejlacinějšího vína a k tomu všemu se do něj ještě sypou zbytečně kila cukru. Svařené víno ale může být skutečně vynikajícím nápojem, který si oblíbíte. Což vůbec neznamená, že byste si měli přestat užívat kvalitních tichých vín!
Primárně se bezesporu jedná o typický vánoční nápoj, nicméně si ho můžete udělat, kdykoliv na něj dostanete chuť. Jeho největší devízou je bezesporu neodolatelná vůně, kterou můžete samozřejmě získat i tím, že si ho vytvoříte hezky doma v teple třeba s rodinou nebo s přáteli.

Znáte jeho historii?

U nás ho známe jako horké nebo svařené víno. V Německu a v Rakousku jako Glühwein, v Maďarsku se mu pak říká forralt bor, anglicky mluvící země ho pak nazývají jako mulled wine.

Svařák se může okořenit také dalšími přísadami, které máte rádi. Dobře fungují sušená jablka, švestky, pražené ořechy nebo dokonce i mandle.

Svařák ale znali už v antickém Římě, kde pili víno na několik způsobů, často do něj přidávali nejrůznější koření a vytvořili vlastně tak základ tomuto nápoji a pomyslnému symbolu zimy.

Kuchařka Marca Gavia Apicia, vlastně jedna z prvních kuchařek lidstva, uvádí nápoj z vína, skořice, badyánu, bobkového listu, tyminánu a koriandru. V tomto případě tudíž jde jen o trošku odlišenější nápoj, než si vychutnáváme v dnešní době.

Jaké víno na svařák vlastně vybrat?

Pokud si myslíte, že na svařené víno postačí i "krabičák" nebo "petka" za pár korun ze supermarketu, pak na to co nejrychleji zapomeňte. Svařit se samozřejmě dá naprosto vše, ale dobré nebude a můžete ho vařit třeba celý den. Na druhou stranu se ale nevyplatí svářet ani vysoce kvalitní archivní vína, kde jsou důležité všechny chutě, jelikož se tím naprosto znehodnotí.

Nejlepší bezesporu je v tomto případě využít oblíbené zlaté střední cesty. Sáhněte tak po vínu, které byste sice nechtěli úplně pít samotné, ale zase na druhou stranu se vám po přičichnutí nebude dělat mdlo.

Koření jako základ

Vůně svařáku samozřejmě nepřijde sama svařením, je to o dominanci především dvou druhů koření. Jedním je klasicky vánoční skořice, druhým pak hřebíček. Skořici seženete v obchodě drcenou, nicméně zkuste spíše trochu hledat a sehnat tu, která je ještě vcelku.

U hřebíčku si dejte pozor na jeho množství, spíše s ním šetřte, jelikož jeho chuť je sama o sobě značně výrazná. Na jeden litr vína doporučujeme použít tak 3-5 hlaviček, více raději ne. Nejlepší je ale průběžně ochutnávat, protože každý má chutě samozřejmě naprosto jiné.

Pokud chcete nasadit svařenému vínu pomyslnou korunu, pak do něj při vaření přidejte ještě plátky citrónu, těmi následně ještě můžete i ozdobit sklenice. Jinak svařák je určený k okamžité spotřebě, takže nějaké nechávání na později, třeba na druhý den, rozhodně není tím nejlepším nápadem.