Prokrastinace není odpočinek. Chorobné odkládání úkolů se musí řešit

Nemá nic společného s tím, jestli jste líní, nicméně se jedná o velmi nepříjemnou vlastnost. Jak doopravdy prokrastinace vniká, vypadá a jak s chorobným odkládáním úkolů účelně bojovat? Možná stačí méně, než si myslíte.

19.02.2018 - 06:30   |  
Lidé, kteří prokrastinují, se nedokáží přemluvit ke splnění nějakého konkrétního úkolu a místo toho dělají spoustu jiných věcí
Zobrazit fotogalerii (3)

Máte problém s tím, že všechny své úkoly stále odkládáte? Pořád se vám do něčeho nechce a jste schopni raději uklidit celý byt než se začít učit na zkoušku nebo udělat důležitou prezentaci do práce? Nebo třeba jen zavolat vlastní matce? Pak se seznamte s prokrastinací, která vás postihla.

O lenosti to není

Spousta lidí má mylný pocit, že když mají výše zmíněné problémy, tak se jedná jednoduše o jejich lenost. To je ale velký omyl. Lidé, kteří prokrastinují, se nedokáží přemluvit ke splnění nějakého konkrétního úkolu a místo toho dělají spoustu jiných věcí. Jistě, někdy místo práce koukají na televizi nebo třeba jen projíždějí Facebook, ale často to není jen o tom, že by lelkovali.

Líný člověk se chce nudit, nic nedělat a takto je spokojen. Prokrastinující člověk by ale moc rád něco dělal, ale není schopen se k tomu přimluvit.

Naopak prokrastinující lidé si často najdou velmi smysluplnou činnost, aby se vyhnuli tomu, co doopravdy v daný okamžik musí udělat. Například zalévat květiny, klidně i vyplejí celou zahradu, uklidí byt nebo plní i úkoly do práce. Nikdy ale nedělají to, co je zrovna potřeba. Mají u toho sice špatný pocit a černé svědomí, ale nedokáží s tím nic udělat.

 

 

Prokrastinace není relax

Mnoho lidí vše nechává na poslední chvíli. Vymlouvá se pak na to, že je pod tlakem schopno předvést ten nejlepší výkon. Aktuální výzkumy však jasně naznačují, že opak je pravdou. Odkládání úkolů a nejzazší možný termín způsobuje stres a neefektivitu. Pokud se úkoly odkládají, přicházejí často výčitky. Vzniklé pochybnosti a snížená sebedůvěra pak vytváří pocit bezmoci a ta vede k tomu, že se opět nedá pracovat. Vzniká tak pomyslný bludný kruh a z něj se opravdu velmi složitě vystupuje.

Často se stává, že se lidé zkoušejí uklidňovat tím, že když úkol odloží a třeba se podívají na seriál nebo si trochu odpočinou, tak pak jsou na daný úkol lépe připraven. I to ale nefunguje. Během opravdového odpočívání se totiž získává nová energie, ale během prokrastinace se naopak ztrácí. Hlavně jde o svědomí, které tíží.

Aby se díky prokrastinaci zbytečně neplýtvalo časem, pak je třeba s ní bojovat. Podobný je hlavně bojem s vlastní vůlí. Cílem podobně “postižených lidí” by mělo být jí postupně posilovat a to až do fáze, kdy bude tak silná, že nepůjde ohrozit.

Dávejte si menší cíle

Nejlepší zbraní je určitý návyk. Méně je totiž někdy více a v tomto případě to platí. To, že se každý den podaří splnit to, co bylo v plánu, naplní dobrým pocitem a ten se také stane návykem, který je tendence opakovat. K tomu všemu se dostaví také dobrý pocit a díky němu se často stane to, že se podaří i více, než nastavila pomyslná laťka.

Nejlepší je si seznam vždy udělat na den dopředu. Když se totiž vše dobře naplánuje, přinese to vnitřní klid a také daleko lepší a kvalitnější spánek, který je pro soustředění a boj s prokrastinací také důležitý.

Organizace je klíčem

K prokrastinaci také často dochází díky neschopnosti určit si, který z úkolů je důležitější, protože jich je tolik, že se v nich nedá orientovat. Pak dojde k tomu, že se nedokončí žádný. Stačí přitom třeba využít barevných fixů a bílého papíru. Je třeba si přesně pojmenovat a rozdělit nebo spojit vše tak, aby každý úkol zabral maximálně jednu hodinu.

Pomocí fixů je možno si efektivně označit to, co je nejdůležitější, méně důležité a nejméně podstatné. Nejjednodušeji se k tomu nabízí červená, modrá a zelená. Šipkami se pak jednotlivé úkoly pospojují podle toho, v jakém pořadí by se měly plnit a vyjde pomyslná cesta dnem.

Ideální je prokládat jednodušší činnosti s těmi složitějšími, případně střídat manuální a psychickou činnost. Díky tomuto plánu pak už není během dne třeba se rozhodovat co přesně dělat. Soustředit se tak je možno na jednu danou činnost, dokud se nedokončí.  Pokaždé, když se dojde k dalšímu úkolu, tak je čas na kratší odpočinek.