Boží hod velikonoční: Svěcení jídla doprovázela i jízda na koních nebo společná konzumace vajec

Velikonoce vrcholí, dnes je Boží hod velikonoční. Křesťané po celém světě si na velikonoční vigilii připomněli Ježíšovo zmrtvýchvstání, Boží hod se nese už zcela ve znamení jeho oslav. K velikonoční neděli patří také další lidové zvyky.

01.04.2018 - 14:00   |  
Boží hod je jeden z hlavních vrcholů svátků velikonočních
Zobrazit fotogalerii (6)

"Je to nejradostnější období celého roku, kdy prožíváme radost z těch nejdůležitějších událostí z Ježíšova života," říká římskokatolický farář Pavel Semela, který spravuje farnost u svatého Antonína v pražských Holešovicích.

Podle evangelia přicházejí v neděli ráno ženy k Ježíšovu hrobu, ale kámen je od vchodu odvalen. Uvnitř nikoho nenacházejí, jenom lněná plátna a roušku, do kterých byla ovinuta Ježíšova hlava.

Čím více na východ, tím bohatší pokrmy

"Vidím v tom především úžasnou zprávu o tom, že smrt nemá poslední slovo v našem životě. Na příkladu Ježíšova zmrtvýchvstání vidím, že boží láska k nám i tuto z našeho pohledu definitivní tečku překonává, že je silnější," připomíná Pavel Semela.

Skončil také přísný půst. Dodnes nosí katolíci i pravoslavní velikonoční pokrmy k posvěcení a platí, že čím dál na východ, tím bohatší je tradice svěcení pokrmů a objemnější je obřadní koláč, košíky s uzenou šunkou i klobáskami.

I když pro většinu Čechů Velikonoce zítřkem skončí, velikonoční doba jako taková končí až 50. dne, tedy slavností seslání Ducha Svatého – Letnic.

Každý kraj byl něčím specifický

Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo přímo v kostele ve stoje. Bylo zvykem, že každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla.

Dříve bylo hojně rozšířeným zvykem, že se na Velkou neděli jedlo společně vejce, uvařené na Velký pátek spolu se žlutým vrbovým a jasanovým proutkem. Kdyby býval někdo během roku zabloudil, měl si vzpomenout, s kým jedl na Boží hod vejce, a prý by hned nalezl cestu zpět.

Hospodář odnášel na zahradu, na pole a do studně kousek svěceného mazance, vejce a vína, aby měl hojnost ovoce, obilí a měl vždy dobrou vodu. Rolníci nechávali na polích svěcené kočičky a křížky. Na Kravařsku se zase například konaly obřadní jízdy na koních s křížem do polí.