Boží hod velikonoční: Svěcení jídla doprovázela i jízda na koních nebo společná konzumace vajec

Boží hod je jeden z hlavních vrcholů svátků velikonočních
Zobrazit fotogalerii (6)
01.04.2018 - 14:00   |  

Velikonoce vrcholí, dnes je Boží hod velikonoční. Křesťané po celém světě si na velikonoční vigilii připomněli Ježíšovo zmrtvýchvstání, Boží hod se nese už zcela ve znamení jeho oslav. K velikonoční neděli patří také další lidové zvyky.

"Je to nejradostnější období celého roku, kdy prožíváme radost z těch nejdůležitějších událostí z Ježíšova života," říká římskokatolický farář Pavel Semela, který spravuje farnost u svatého Antonína v pražských Holešovicích.

Podle evangelia přicházejí v neděli ráno ženy k Ježíšovu hrobu, ale kámen je od vchodu odvalen. Uvnitř nikoho nenacházejí, jenom lněná plátna a roušku, do kterých byla ovinuta Ježíšova hlava.

Čím více na východ, tím bohatší pokrmy

"Vidím v tom především úžasnou zprávu o tom, že smrt nemá poslední slovo v našem životě. Na příkladu Ježíšova zmrtvýchvstání vidím, že boží láska k nám i tuto z našeho pohledu definitivní tečku překonává, že je silnější," připomíná Pavel Semela.

Skončil také přísný půst. Dodnes nosí katolíci i pravoslavní velikonoční pokrmy k posvěcení a platí, že čím dál na východ, tím bohatší je tradice svěcení pokrmů a objemnější je obřadní koláč, košíky s uzenou šunkou i klobáskami.

I když pro většinu Čechů Velikonoce zítřkem skončí, velikonoční doba jako taková končí až 50. dne, tedy slavností seslání Ducha Svatého – Letnic.

Každý kraj byl něčím specifický

Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo přímo v kostele ve stoje. Bylo zvykem, že každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla.

Dříve bylo hojně rozšířeným zvykem, že se na Velkou neděli jedlo společně vejce, uvařené na Velký pátek spolu se žlutým vrbovým a jasanovým proutkem. Kdyby býval někdo během roku zabloudil, měl si vzpomenout, s kým jedl na Boží hod vejce, a prý by hned nalezl cestu zpět.

Hospodář odnášel na zahradu, na pole a do studně kousek svěceného mazance, vejce a vína, aby měl hojnost ovoce, obilí a měl vždy dobrou vodu. Rolníci nechávali na polích svěcené kočičky a křížky. Na Kravařsku se zase například konaly obřadní jízdy na koních s křížem do polí.