Seznamte se: Kde dostanou děti o Velikonocích nový mobil? A kde byste mohli najít poklad?

Prohlédněte si celou fotogalerii
Zobrazit fotogalerii (5)
02.04.2018 - 07:48   |  

Velikonoce jsou tu. Asi každý z nás si s Velikonocemi spojuje barvení vajec, pomlázku a následné koledování. Dalším atributem českých Velikonoc je například kopřivová nádivka. Zvyků a tradic spojených s Velikonocemi však bylo v minulosti mnohem více. Připomeňme si ty, na něž se postupem času zapomnělo. A jak se slaví Velikonoce jinde ve světě?

Na Zelený čtvrtek chléb s medem. A nepracovat!

Jak vznikl název Zelený čtvrtek, ví asi každý – v dřívějších dobách se ve čtvrtek měla jíst pouze zelená strava. Jiná tradice však praví, že kdo sní na Zelený čtvrtek chléb s medem, bude celý následující rok chráněný před včelími žihadly a hadími uštknutími.

S tímto zvykem možná souvisí další – kolem Orlických her totiž lidé házeli chléb s medem do vody, aby se ve studni držela voda. Celé odpoledne Zeleného čtvrtku se pak nemělo pracovat.

Na Velký pátek můžete nalézt poklad
S Velkým pátkem se pojí pověr a zvyků mnoho. Podle jednoho z nich byste například neměli na Velký pátek prát prádlo, jelikož namísto vody namáčíte špinavé šatstvo v Kristově krvi. Na Velký pátek se rovněž podle našich předků otevírala zasutá místa, kde ležely nedotčené poklady.

Stejně jako v Německu se i v Rakousku o Velikonocích jednou provždy loučí se zimou. Namísto pálení seschlého vánočního stromku však zimu vyhánějí mladíci, kteří obcházejí okolní domy s řehtačkami, jimiž zimu odhánějí.

Země se otevírala jen na krátkou chvíli a místa, kde leží poklad, mělo označovat blikající světlo či zářící trs kapradí. Právě na Velký pátek se rovněž měla na několik okamžiků otevřít i hora Blaník, kde dle jiné pověsti na svou chvíli čekají blaničtí rytíři.

S Bílou sobotou končí půst

O Bílé sobotě končí dlouhodobý půst. Zároveň je Bílá sobota takzvaný aliturgický den – to znamená, že se nedrží mše svatá a nekonají se ani další liturgické obřady. Jak název napovídá, o Bílé sobotě se mělo především bílit – tedy uklízet. Lidé však také skládali z ohořelých dřívek křížky, jež pak nosily na pole. Tento zvyk měl zajistit, aby pole bylo následující rok úrodné.

Velikonoční neděle

Velikonoční neděle je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském vnímání. V tento den totiž Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Zajímavý zvyk spojený s Velikonoční nedělí pochází například z Chodska – tam se lidé scházeli v kostele a vestoje jedli posvěcené jídlo.

V Německu k Velikonocům nový mobil

V některých částech Německa jsou dnešní Velikonoce nejoblíbenějším obdobím mnoha dětí. Právě na Velikonoce totiž německé děti chodí lovit vajíčka, jež pro ně měl připravit velikonoční zajíček. Zatímco v České republice si děti vykoledují sladkosti nebo malovaná vajíčka, v Německu se nezřídka stane, že velikonoční zajíček je štědřejší než Ježíšek.

Mnoho dětí tak najde například nové kolo či nový mobilní telefon. V Německu se o Velikonocích zároveň pálí suché vánoční stromy. To slouží k tomu, aby se lidé definitivně rozloučili se zimou. O velikonoční neděli pak Němci navštěvují kostel, aby si nechali posvětit košík potravin. Mezi nimi by neměl chybět sladký chléb, stejně jako i u nás tradiční vajíčka či šunka.

A když už jsme u velikonočních vajec, podívejme se ještě do sousedního Rakouska. Tam se totiž traduje, že kdo sní vejce, jež snesla slepice na Zelený čtvrtek, bude celý rok zdravý a šťastný.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru