Neapolská Camorra přináší život i smrt: Stovky mrtvých, otrávená krajina, ale i práce pro ty, na které stát zapomněl

Dodnes málo známá, o to však krutější zločinecká organizace, jež počtem svých přívrženců čtyřnásobně převyšuje jiné nebezpečné gangy v Itálii, přesně taková je Camorra. Obávaná mafie, která dnes řídí prakticky veškerý život v Neapoli. A nejen to, kromě obchodu s drogami má na svědomí také stovky pouličních vražd a samozřejmě i proměnu Kampánie v ohňovou zemi, kde výskyt rakoviny o téměř 50 % převyšuje evropský průměr.

08.04.2018 - 07:45  
Neapol - domov pizzy, módy i mafie. Právě to poslední způsobuje městu již dlouhá léta problémy.
Zobrazit fotogalerii (8)

Když v únoru letošního roku došlo k vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, zaplavila titulní stránky všech novin ´Ndrangheta, známá italská organizovaná skupina, která má pravděpodobně smrt mladého páru na svědomí. Tímto činem přitom dala světu jasně najevo, že mafie nemá moc jen v Itálii, ale že její chapadla ohrožují nás všechny.

Bohužel však ´Ndrangheta není jedinou nebezpečnou zločineckou organizací na Apeninském poloostrově. Její méně známá neapolská sestra jí může, alespoň co do krutosti a počtu vražd, směle konkurovat.

´Ndrangheta je sice nebezpečná, není však jediná

Jak vysvětluje investigativní novinář Roberto Saviano, slovo Camorra oficiálně nic neznamená, používají ho pouze soudci, policisté a žurnalisté. Její členové, pakliže někdy o své zločinecké rodině mluví, používají termín Systém. Na rozdíl od známější Cosa Nostry se přitom nejedná o jednu organizaci, ale o řadu různých klanů, mezi sebou navzájem znepřátelených, které sice působí především v Kampánii, nicméně jejich skutečná moc sahá mnohem dál, do Španělska, Ameriky, východní a střední Evropy, a tedy i k nám, do Čech.

Italský novinář a publicista Roberto Saviano patří k největším odborníkům na organizovaný zločin na Apeninském poloostrově vůbec. V roce 2006 vydal knihu Gomora, kde přesně popsal praktiky této neapolské zločinecké organizace. 

O několik měsíců později Saviano vystoupil v Casal de Principe, jedné z bašt Camorry, vyvolal přítomné bossy a vyzval je, aby odešli. Domů se už ten večer veřejnou dopravou nedostal. Byla mu přidělena ochranka a již několik let žije v utajení. 

Zatímco slavná Cosa Nostra měla odjakživa pevně stanovenou strukturu, založenou na tradicích, které nikdo nesměl porušit, Camorra se po staletí vyvíjela živelně. Tvořily ji jednotlivé rodiny, spjaté mezi sebou vzájemnými příbuzenskými, a především ekonomickými vazbami, jež spolu zároveň soupeřily o moc. Každý z klanů se tedy dodnes stará jen sám o sebe, což je také důvod, proč Systém de facto není možné porazit. A nepodařilo se to ani samotnému Mussolinimu, byť o to tvrdě usiloval.

Zločinecký Systém, který není možné zničit

Camorra by samozřejmě nepřežila bez toho, aniž by měla podporu u běžných lidí. K té ji přitom dopomohly samy vládnoucí vrstvy. Obyvatelé Neapole totiž odjakživa stáli stranou zájmu těch, kteří jim vládli, což je důvod, proč zde klany získaly tak velkou moc, a platí to dodnes. "Stát se o nás nedokáže postarat, a tak se raději obracíme na Systém," přiznávají místní a vysvětlují, že pokud někdo chce začít podnikat nebo hledá práci, bossové mu pomohou, Italská republika však nikoliv.

Situace dokonce zašla již tak daleko, že zatímco dříve museli mafiáni chodit za politiky, aby přivírali oči, dnes naopak ten, kdo chce v Neapoli na poli veřejné sféry něco znamenat, žádá o pomoc Camorru, která má téměř neomezenou moc. "Svědčí o tom i fakt, že v letech 1991 – 2007 bylo jen v Kampánii rozpuštěno 71 obecních úřadů," zdůrazňuje Roberto Saviano a dodává, že jen devět z 92 radnic v neapolském okrese nebylo nikdy vyšetřováno kvůli spojitosti s mafií.

Desítky mrtvých ročně, běžná realita Neapole

Přesto, že většina návštěvníků si spojuje zločinecké gangy s historickým jádrem města, místem, kde má Systém největší moc, se však stal především Třetí svět. Nemyslí se jím černý kontinent, ale severní část Neapole, které dominují lidové čtvrti jako Secondigliano, Miano a Scampia. Neuplyne přitom několik dní, aby odtud do centra nepronikla zpráva o něčí vraždě.

A co navíc, těm, kteří se dostanou na černou listinu Camorry, již není pomoci, a to ani v případě, že popravu přežijí. "Pokud přijede sanitka a ten člověk ještě žije, musí její osádka počkat, dokud nevydechne neposledy. V opačném případě zabijáci vůz mířící do nemocnice zablokují a své dílo dokončí," přibližuje Saviano poměry na severních předměstích a neopomíná dodat, že jeho otec – lékař – se toto pravidlo jednou rozhodl porušit a následně byl surově zbit.

Nejen vraždy, ale také podpora umění

Ve své nejbrutálnější podobě se však neapolská mafie předvedla během faida di Scampia, či také sporu v Secondiglianu, v roce 2004. Tehdy došlo k odtržení části Camorristů od klanu Di Lauro, v čele s Raffaelem Amatem, který utekl s penězi této rodiny do Španělska. I když byli o rok později oba hlavní aktéři, tedy Paolo di Lauro a Amato zatčeni, problémy se brzy rozhořely nanovo a o život během této relativně krátké války přišlo více než 100 lidí.

V bezpečí není ani církev
Jednou z nejznámějších obětí organizovaného zločinu v Itálii se stal kněz don Peppe Diana. Zavražděn byl v roce 1994 v kostele v Casal di Principe, když se připravoval na mši, kvůli tomu, že odmítal kázat na pohřbech bossů a veřejně odsuzoval činnost Camorry, kterou přirovnával k teroristické organizaci. 

Camorra se však nezaměřuje pouze na obchod s drogami a násilnou kriminalitu, ale po společenském žebříčku stoupá mnohem výš, až na přehlídková mola. Luxusní šaty, které nosí třeba sama Angelina Jolie, vznikly právě v nelegálních dílnách Třetího světa. A podobně je to také s výstavbou domů a "ochranou" životního prostředí, kterou si klany vzaly pod patronát. Výsledek se přitom velmi rychle projevil.

Ohňová země, kde život nic neznamená

Zatímco oficiálně vyváží mafie odpad z celé Itálie například do Německa, ve skutečnosti sem doputuje jen jeho polovina a zbytek zůstane ležet kdesi v Kampánii. Nepoužívané lomy, pole i jezera, to vše je naplněno až po okraj odpadky nejen z Apeninského poloostrova, ale často z celé Evropy, který ve skutečnosti měl skončit někde jinde.

Není proto divu, že oblasti mezi městy Giugliano, Villaricca a Quallino se přezdívá trojúhelník smrti či ohňová země. Nachází se zde 39 skládek, z toho 27 s nebezpečným odpadem. Likvidace probíhá jednoduše. „Najatí romští kluci nalijí na smetí benzín a následně ho podpálí,“ upřesňuje Saviano a dodává, že za jednu spálenou hromadu dostanou od klanů 50 eur. Nikoho tedy nemůže překvapit, že výskyt rakoviny v okolí Neapole během dvaceti let stoupl téměř o 50 % a díky skladování chemikálií byla dokonce ohrožena výroba buvolí mozzarelly.

V posledních letech se situace v Neapoli naštěstí pomalu začíná měnit k lepšímu. Haldy odpadků kupících se ve městě postupně mizí, stejně tak se chudinské čtvrti na severu, do nedávna oblasti, kam se i místní báli vstoupit, začínají otvírat lidem, včetně turistů. Symbolem tohoto předělu se stala návštěva papeže Františka ve Scampii před třemi lety. Zda se však problémy úplně vyřeší a také jaký bude osud těch, kdo si bláhově postavili své domy na spáleništích toxického odpadu, jež za levno koupili od Systému, však ukáže teprve čas.

Mafie a její praktiky. Řekni PIN, nebo tě vyhodíme z auta. Více čtěte zde.
Klíčová slova: