Zavřeme se zpátky do jeskyní? Lidské zdraví ohrožuje nový životní trend

Zdraví je dnes velmi ožehavým tématem, do kterého každý z nás investuje i nemalé finanční prostředky, ať již na cvičení ve fitness klubech, na posilovacích strojích nebo třeba nejrůznějšími doplňky stravy. Na druhou stranu se ale stále více vyhýbáme pobytu na čerstvém vzduchu a mnoho aktivit přesouváme do uzavřených a mnohdy zatemněných budov. Stáváme se tak „indoor generation“ – generací žijící uvnitř budov. Co vše to může mít za následky?

30.05.2018 - 13:30   |  
Přílišné trávení času v uzavřených budovách má neblahý dopad na lidské zdraví
Zobrazit fotogalerii (4)

Tento trend současnosti ale může velice rychle přinést velké komplikace na lidském zdraví. Následky moderního způsobu života uvnitř budov jsou přitom poměrně dobře známy a potvrzuje je celá řada vědeckých výzkumů. Podívejme se příkladem jen na dnešní sedavý způsob života, nedostatečný pohyb na čerstvém vzduchu nebo nedostatek denního světla, což vše dohromady může mít velmi negativní dopad na naši náladu, výkonnost v zaměstnání, únavu či neklidný spánek. Neblahý dopad má tento styl života i na náš dýchací systém, který rovněž v zavřených prostorách velmi trpí.

Nedostatek světla má až 15% vliv na naši náladu, 8 z 10 lidí netuší, že vzduch doma je výrazně horší jak vzduch venku.

Češi tráví venku jen zhruba 2-3 hodiny denně

Podle nejnovějších průzkumů Češi stráví uvnitř budov až 21-22 hodin denně, byť se minimálně každý druhý domnívá, že je to zhruba 15 hodin, a to včetně spánku. Pokud se zastavíme u dostatečného přísunu denního světla, tak ten může zvýšit aktivitu člověka až o 15 % a u dětí dokonce ještě o pět procent více. Velmi zajímavý pohled zaznamenaly studie i u srovnání ovzduší uvnitř budov a venku. Vzduch uvnitř budov je totiž až 8x znečištěnější než vzduch venku a ani tuto informaci si nepřipouští více než 80 % Čechů.

O čase i kvalitě vzduchu nemáme ponětí 

Tento trend v podobě života v uzavřených prostorech potvrzuje i průzkum anglické společnosti YouGov, který proběhl v Evropě a Severní Americe. Průzkumu se zúčastnilo celkem 16 tisíc respondentů ze 14 různých zemí (vč. České republiky) a i tento průzkum potvrdil, že lidé nemají prakticky adekvátní ponětí, kolik hodin denně stráví „zavřeni“ uvnitř budovy a kolik na „čerstvém“ vzduchu. Výrazně se mýlí i o informovanosti kvality vzduchu v jednotlivých prostorách.

Vůbec nejvíce znečištěným prostředím, ve kterém se každodenně pohybujeme, je ve velké většině dětský pokoj.

Pozoruhodné je, že právě Česká republika dopadla, co se týče odlišností představ od reality, vůbec nejhůře. Pouhých 5 % Čechů si totiž dokázalo správně tipnout, že většina z nás stráví 21-24 hodin denně v uzavřených prostorách, což je podle celé řady průzkumů i vědců správná odpověď, o výrazně zhoršené kvalitě vzduchu uvnitř ví pak jen zhruba 10 % Čechů.

Paradoxem je, že vzduch uvnitř budov je i výrazně znečištěnější než venkovní vzduch v těch největších českých městech. Pobyt v uzavřených prostorech nás také postupně odstříhává od přirozeného čtyřiadvacetihodinového cyklu, v němž jsme se vyvíjeli i jako živočišný druh. A od běžného přirozeného rytmu nás stále více izoluje také elektrické světlo nebo nejrůznější digitální zařízení. Právě ta mají rovněž velmi negativní dopad na kvalitu spánku a celkový zdravotní stav.

O chystaném zařízení pro energetické využití odpadů v Mělníku a jeho možném dopadu na životní prostředí si přečtěte ZDE.

Vzduch důležitý stejně jako kvalita potravy

Vzduch, který dýcháme, je stejně tak důležitý jako potrava, kterou jíme, či voda, kterou pijeme. Každý z nás průměrně vdechne během dne zhruba 15 000 litrů vzduchu, a právě i proto je důležité, aby to byl vzduch kvalitní a co nejčistší.

Špatná kvalita může přinést celou řadu zdravotních problémů, které začínají např. bolestmi hlavy, podrážděním očí či nosu nebo zvýšenou únavou. Dlouhodobé následky pak mohou být daleko závažnější a mohou zahrnovat respirační onemocnění, astma či srdeční nebo plicní komplikace. U lidí, které se pohybují převážně doma, kde navíc mají nevyhovující podmínky - např. výskyt plísně - je pak pravděpodobnost výskytu astmatu ještě o více než 40 % vyšší.

Co je dobré udělat pro zlepšení?

Ať chceme nebo nechceme, jsme generací, žijící uvnitř budov. Právě povědomí o důsledcích tohoto stylu života je potřeba výrazně zvýšit. Pokud máme alespoň zmírnit nebo dokonce zvrátit rostoucí výskyt zdravotních problémů, měli bychom co nejdříve upravit svůj styl života i své prostředí uvnitř budov. I malé změny mohou výrazně pomoci k našemu lidskému zdraví.

Pokud se vám doma špatně dýchá, vzduch je špinavý a je nutné zatočit s plísněmi a roztoči, pak více čtěte ZDE.

Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.