Temná pole metropole. Tři nejdrsnější pražské ulice, kterým je lepší se vyhnout

Do Prahy míří turisté z celého světa nejen za pivem a hezkými ženami, ale také za památkami. Právě při putování za krásami metropole musí chtě nechtě projít řadou úzkých uliček. Kdo jde ve skupině, nemusí se bát. Ale zkuste zde chvíli postávat sami nebo tudy jen procházet za tmy. Příjemný pocit mít určitě nebudete. Do řeči nebylo ani nám, když jsme se po stopách ulic s největší kriminalitou v Praze vydali.

17.12.2018 - 07:00   |  
Temné pražské ulice nejsou pro každého. V některých se občas i vraždí...
Zobrazit fotogalerii (14)
Mapa kriminality je skvělým pomocníkem pro ty, kdo chtějí odhalit nejnebezpečnější lokality ve svém okolí z hlediska počtu spáchaných trestných činů. 

Staré a Nové Město pražské dnes patří mezi nejvíce navštěvované lokality v metropoli, a není se čemu divit. Týnský chrám s nedalekým orlojem, proslulé židovské město, kde možná potkáte i Golema, nebo nepřehlédnutelný Václavák, to vše jsou místa, která nechce žádný cizinec při cestě do České republiky minout. Na druhou stranu se tady vyskytují i lokality, které se hlavně za šera, večer nebo v noci určitě vyplatí nepoznat, nečeká tu na vás totiž nic dobrého.

Bartolomějská – zločin přímo pod ochranou státu

Nepříjemný pocit máme i my, když míříme do Bartolomějské ulice nedaleko slavné Betlémské kaple. Přes den se přitom jedná o relativně klidné místo. Na rozdíl od jiných zde nejsou téměř žádní turisté, ale vládne tu pohoda a ticho, jež jen občas naruší houkající majáky policejních aut. Právě přítomnost strážců zákona, jejichž služeben je ulice plná, dodává nic netušícímu chodci relativní pocit bezpečí. Nicméně ne každý však dobrou náladu sdílí. 

Bartolomějská ulice je podle projektu Mapa kriminality nejdrsnější ulicí v Praze. V roce 2017 zde bylo spácháno přesně 2 888 trestných činů. Šlo mimo jiné o dvě znásilnění, deset loupeží a padesát napadení. 

„Zkuste si tu jít v noci. Nikde nikdo, nemáte možnost kam utéct a za těmi auty na vás může číhat prakticky kdokoliv,“ sdílí své obavy mladá žena, která tudy právě prochází. Pracuje prý v nedaleké restauraci jako servírka, a když může, nechává se raději doprovázet přítelem. Na druhou stranu ale přiznává, že Bartolomějská a okolí mají taktéž své kouzlo. Není přitom divu. Slavná Betlémská kaple a Náprstkovo muzeum se totiž nalézají jen o pár domů dál, nehledě na množství hospůdek. 

Benediktská – davy lidí neznamenají bezpečí

I přes určitou romantičnost si však nemůžeme pomoc. Nepříjemný pocit stísněnosti totiž začíná doléhat i na nás. Na náladě nám přitom nepřidá ani fakt, že právě tady, v Bartolomějské, dříve sídlila obávaná StB, jež mučila odpůrce státu. Při představě, jak to tu asi vypadá v noci, se raději chystáme k odchodu, nicméně náš další cíl nebude zřejmě o nic lepší...

Spletí uliček, plácků a náměstí se dostáváme do Benediktské, kde následuje de facto ten samý scénář. Úzká ulice s policejní služebnou, obklopená vysokými domy, s tím rozdílem, že díky nedaleké pasáži to tady navíc skutečně žije. Prochází se zde také spousta turistů obtěžkaných foťáky a nelze se jim divit, že nadšeně pořizují snímky všech domů. Vždyť právě Benediktská patří ještě s Anenskou či Havelskou mezi nejstarší pražské ulice, kde na návštěvníky dýchne ta pravá atmosféra. Ovšem jen přes den. 

Ulice Krakovská je na tom ještě o něco hůře. Počet trestných činů je zde sice nižší než v Bartolomějské, ale na druhou stranu se v této lokalitě událo více fyzických útoků a výjimkou nebyla ani vražda

O tom, že ani tady to za tmy nebude žádný med, svědčí nečekaná hádka obyvatelek jednoho z nedalekých domů lásky se strážci pořádku. Raději proto přidáváme do kroku a míříme ke kostelu svatého Haštala, který se nachází jen kousek odtud. Právě tady se totiž rozkládá slavná ulička Ve Stínadlech, území Rychlých šípů Jaroslava Foglara. Vládnout tu má čest a spravedlnost, ale bohužel nyní tu v reálu nalezneme hlavně nepořádek a stěny plné graffity. 

Krakovská – ráj pokušení pod vlivem drog

Poslední zastávkou, kterou nesmíme při svém putování minout, je Krakovská. Rozkládá se na Novém Městě, kde sousedí s Václavákem, který je drsný již sám o sobě. „Co tady čumíš, co tady fotíš, ty z***e,“ vítá nás hlas vrávorajícího opilce, který již před polednem evidentně přebral. Jak to tu asi vypadá v noci, se můžeme jen domnívat. O veškeré naděje nás však připraví rozhovor s partičkou rusky mluvících mužů, kteří právě předstírají opravu fásády jednoho z domů.

„Jo večer... To jsou samé drogy, prostitutky a rvačky. Praha je dobrá, fajn platy, výdělek, ale hodně zločinu,“ shodují se v hodnocení srdce metropole s tím, že nejlepším řešením je ničeho si nevštímat a hledět si svého. Již brzy, vlastně jen o ulici dál, si přitom i my uvědomíme, jakou měli tito hoši vlastně pravdu...