Ruská Amerika: Země plná pokladů, kterou Američané koupili za pakatel

Dodnes se musejí Rusové při pohledu na mapu držet za hlavu. Přestože jde o největší zemi světa, mohlo být ještě lépe. Nejde tak o rozlohu, jako o to, co poloostrov zvaný Aljaška skrýval za bohatství. Přesně před 152 lety se totiž Rusové tohoto pokladu Ameriky zbavili za pár milionů dolarů.

30.03.2019 - 11:00  
Ruská Amerika
Zobrazit fotogalerii (4)

Rusové se k území dnešní Aljašky poprvé vypravili již v roce 1648, ale z nepochopitelných důvodů se objev jakutského kozáka Simona Dežněva nedostal k patřičným úřadům.

Až o necelých sto let později se námořník dánského původu Vitus Bering pustil na složitou cestu po souši z Petrohradu až k břehům Ochotského moře. Výprava trvala celé dva roky.

Bering se z Kamčatky vydal k Diomédovým ostrovům a zjistil, že pouhé moře odděluje Rusko od Aljašky. Obchod s kožišinou mohl začít, ale později se Rusové chtěli svojí Aljašky co nejdříve zbavit.

Ruská Amerika

Pod pojmem Ruská Amerika je nutné představit si dva muže, kteří založili ruské panství v Severní Americe. Ivanovič Šelichov a Alexander Baranov vedli pozoruhodnou výpravu za kolonizací západního břehu Severní Ameriky.

Bohatství z drahých kožešin jim dodávalo prostředky, ale nehostinné podmínky jim znemožňovaly pěstování obilnin, vše bylo tedy závislé na dovozu. Postupně měli o území ovládané Rusy zájem také Britové (Kanada) a hlavně přibývalo konfliktů s místními kmeny a indiány.

Postupný úbytek kožešinových zvířat tak společně s potenciálními konflikty s jinou zemí vedl k úvaze o prodeji. Námořní spojení Ruska a Aljašky totiž nikdy nedošlo do vysněného cíle a po smrti Šelichova a Baranova už se neobjevil nikdo, kdo by investoval tolik úsilí do kolonizace nového zemí.

Prodej za babku

Situace tak jasně vybízela k jednoduchému řešení.  Území, kam šel z Petrohradu dopis údajně až dva roky, by stejně velmi brzy ovládl někdo jiný, navíc po úbytku kožešinových zvířat neměli Rusové nic, proč by se za území podobné Sibiři prali.

Tak došlo k prodeji USA. Po neúspěšné krymské válce mělo jít o kýženou finanční injekci podlomeného Ruska. Britové, s kterými bojovali o Afganistán i Krym, tak mohli vyrukovat z blízké Kanady, aby si území jednoduše vzali.

Prodej se zdál být jako ten nejlepší nápad. Senát USA schválil cenu, kterou vyčíslil na 7,2 milionů dolarů, což prakticky znamenalo 5 centů za hektar. Média ve Spojených státech vládě vyčítala, že utrácí peníze za kus ledu, ale budoucnost ukázala, jak neuvěřitelně výhodný obchod to byl.

Smůla

Rusko tak prodalo území, které by si v budoucnosti stejně uzmula Británie či Spojené státy. Způsob, jak lehce se území na severozápadě Severní Ameriky zbavili, tedy v tu chvíli dával smysl.

Jenže osud umí vykouzlit nepříjemná překvapení. V té době se totiž vůbec nevědělo o tom, že Aljaška je v podstatě pokladem celé planety. Obrovská ložiska zlata, mědi a ropy povýšily kus ledu na kus zlata.

Dodnes je Aljaška, co se nerostných surovin týká, jedním z nejdůležitějších území Spojených států amerických. Jedná se také o samostatný stát. Ruskové se tak dnes mohou jenom držet za hlavu, jak nevýhodný obchod pro ně prodej Aljašky byl.

Klíčová slova: