Černobyl zasáhl i Československo, zvýšil se výskyt rakoviny. Izotopy plutonia a americia jsou zde stále

Jak moc se dá u nás spojovat výskyt rakoviny s "pojmem" Černobyl, který dodnes nahání hrůzu? A lze to vůbec dávat dohromady i po tolika letech? Havárie v jaderné elektrárně Černobyl na Ukrajině na dlouhá léta ovlivnila i Evropu a Rusko, dodnes se o ní zcela vážně mluví jako o možném zdroji vzniku různých onemocnění. Další odborníci cokoli takového odmítají.

18.06.2019 - 07:00  
Po havárii v sobotu 26. dubna roku 1986 byl Černobyl narychlo evakuován
Zobrazit fotogalerii (3)

Píše se rok 1986, 26. dubna a je přesně 01:23 hodin moskevského času. V tento moment se stalo něco, co nás navždy ovlivnilo, a jméno Černobyl se stalo známé po celém světě. V bývalém Sovětském svazu došlo k těžké havárii na 4. reaktoru jaderné elektrárny a důsledky radiace postihly rozsáhlou oblast.

Nulové informace a obrovská nedůvěra

Bezprostřední důsledky postihly zaměstnance, kterých v daný moment bylo v elektrárně zhruba 400. Jednatřicet lidí ihned nebo velmi brzy zemřelo, akutní nemoc z ozáření se týkala dalších 203 lidí. Navíc ještě došlo k evakuaci 116 000 lidí, kteří bydleli v nejbližším okruhu Černobylu.

Lidé byli zmateni především kvůli nedostatku informací, které plynuly z úřadů. Panovala nedůvěra a na všech schodech u domů a bytů ležely hadry, které sloužily k otírání. Dokonce ulicemi projížděly kropicí vozy, které splachovaly radioaktivní prach. Jaký vliv mají ale důsledky, nelze tak snadno říci. Nicméně existují podklady, které říkají, že v zasažených místech se úmrtnost zvedla až třikrát, výrazně se zvýšil výskyt leukémií a anémií, u dětí bylo zaznamenáno i větší onemocnění štítné žlázy.

Jak to vypadalo v Československu?

Ani tady informace neplynuly zcela jasně a upřímně. Ono je vlastně nebylo ani pořádně odkud brát, když Sovětský svaz dlouho prakticky o havárii mlčel. Celé neštěstí bylo považováno za běžnou poruchu a myšlenka, že jde o něco mnohem horšího, zůstávala v pozadí.

Nejvíce sledovanými látkami z hlediska zdraví byly cesium a jod. Jod byl nebezpečný zhruba týden po havárií, ale cesium se svým poločasem rozpadu 30 let ovlivnilo lidstvo mnohem více. Šlo především o limity v potravinách - došlo mj. k určitým opatřením, která se týkala spotřeby ovčího nebo kravského mléka. Dle dostupných informací byla nejvíce postižena dvě města - Praha a Brno.

Záření působí na člověka doslova ničivě, větší množství negativně ovlivňuje mozek a vědomí, postižena je i trávicí soustava a nemocný umírá do několika hodin. Střední ozáření způsobuje vodnaté průjmy, zvracení a dehydrataci. Může dojít i k ledvinovému selhání. Nemocný nepřežívá většinou déle než dva týdny.

Zvýšený výskyt rakoviny

Už je to přes třicet let, kdy v Černobylu došlo k tragédii. Přesto je spojován s důsledky nemocí, které se stále vyskytují. Onemocnění rakovinou a onemocnění štítné žlázy neustupuje. Evropa byla zasažena, nejvíce se postižení týkalo Rakouska, Slovinska, Slovenska a Moldavska. Menší dávky radioaktivity můžeme i podle odborníků opravdu pociťovat i několik desítek let. Jde především právě o již zmiňované nádory, dále genetické mutace a další obtíže. Dnes nemocní lidé tak mohli onemocnět důsledkem černobylského výbuchu. Ovšem je to jen teorie. Odborníci, jako je například Dana Drábová tvrdí, že se nic takové neděje dnes a nedělo se ani nikdy jindy.

Faktem ale je, že izotopy plutonia a americia mají poločas rozpadu několik tisíc let, v ovzduší tak stále jsou a hodně dlouhou budou i nad naší republikou. Jedním dechem je však třeba dodat, že na lidské tělo mají v podstatě zanedbatelný radiační vliv. V současné době tedy měření radioaktivity na našem území není nijak alarmující, nicméně určitě stojí za to vždy zvažovat, na jakých místech necháváme například pást dobytek. Rizikem mohou být třeba i divočáci, kteří rozrývají půdu.