Inspirujte se u našich sousedů. Polská a česká kuchyně je něco úplně jiného

Ryba od Baltu nesmí v polském jídelníčku chybět. Co dál?
Zobrazit fotogalerii (5)
12.01.2020 - 18:30   |  

Možná vás to překvapí, ale přes geografickou blízkost mají česká a polská kuchyně odlišné kořeny. U nás se vaří spíš po vzoru rakousko-uherské klasiky – knedlíky, hutné omáčky, řízky, zatímco v jídelníčku našich severních sousedů jsou patrné východní, slovanské vlivy, včetně tradičních židovských pokrmů. 

Obecně lze polskou kuchyni označit za zdravější než českou. Typické jsou například různé druhy obilných kaší, plněné pirohy, ryby a především hojné využívání lokálních surovin. Na rozdíl od České republiky, kde farmářské trhy zažívají boom až v posledních letech, Poláci mohli nakupovat čerstvé výpěstky zemědělců na místních trzích i za předchozího režimu.

Zdravější jsou i "nezdravá" jídla

Ať už je to ovesná kaše s vysokým obsahem vlákniny, lehce stravitelná, přirozeně bezlepková jáhlová kaše nebo pohanka, bohatá na antioxidanty a minerály, která je častou přílohou nahrazující brambory nebo knedlíky. Zdraví bezpochyby prospívá také obliba rybích pokrmů – Poláci si rádi dopřejí sledě v různých marinádách (nejčastěji smetanové omáčce na studeno), mořské ryby z Baltu, sladkovodní z Mazurských jezer nebo pstruhy z Kladské kotliny u českých hranic.

Lokální "superpotraviny" plné vitamínů se tak na polský stůl dostávaly zcela přirozeně a bez omezení, farmářské trhy tam existují dávno předtím, než se o nich u nás vůbec začalo uvažovat. Zelí, spolu s houbami a masem, je i základem bigosu, polského národního jídla. Inspirovat se můžete také množstvím celozrnných kaší v jídelníčku Poláků.

Zajímavé je, že zdravější jsou i "nezdravá" jídla, například klobásy obsahují vyšší podíl masa. Rozdíl je patrný také v restauraci – na talíři nechybí zeleninová obloha, "surůvka", což ale není plátek okurky a měsíček rajčete na ovadlém salátu, ale skutečná porce zeleniny. Vedle zmíněného bigosu patří k typickým polským pokrmům pirohy (pierogi), plněné různou náplní, jako jsou houby, maso, sýr, špenát, tvaroh ad.

Chlodnik je základ

K létu pak neodmyslitelně patří "chlodnik", tedy studená polévka z červené řepy, salátové okurky a ředkviček zjemněná smetanou s typickou fialovou barvou, často podávaná s vařeným vejcem – zdravý oběd, který nasytí i ochladí. Legendární je  "žurek" – tradiční velikonoční polévka a zároveň  "vyprošťovák", jenž funguje podobně jako u nás česnečka. V různých částech Polska existují různé varianty, ale základem je domácí žitný kvásek s kořením, do kterého se přidává zelenina, maso, brambory a zjemňuje se smetanou…

"Žurek mě navrátil nesčíslněkrát životu. Napodoboval jsem zpočátku jen své polské přátele-literáty, kteří si na druhý den kromě vyprošťovací štamprle jaksi automaticky objednávali žurek a byla jim donesena hustá polévka s pečivem, která nakysle a česnekově voněla. Později jsem již býval první, kdo se o žurek nedočkavě hlásil," píše ve své povídce Druhý den z publikace Jak chutná Polsko? český básník Petr Hruška. Takže nezbývá než rady vyzkoušet na vlastní kůži.