Pražské vodárenské věže. Nenápadný půvab skrývá i nejšikmější stavbu v Praze

Říká se, že Praha je stověžatá. K tomuto romantickému popisu přispívá i jeden speciální druh staveb, který sice není v centru zájmu davu turistů, ale naši pozornost si jistě zaslouží. Hlavní město je totiž plné krásných vodárenských věží, které však postupem času přestaly sloužit svému původnímu účelu. Jaké to jsou a čemu dnes slouží?

18.11.2019 - 18:33  
Staroměstská vodárenská věž
Zobrazit fotogalerii (4)

Během procházky podél Vltavy je velmi pravděpodobné, že narazíte na věže z různých etap naší historie. Některé polohou a estetikou mohou pozorovatele zmást a zároveň překvapit po zjištění, že se jedná o stavbu, která sloužila distribuci vody.

Jako každá stavba byly i vodárenské věže výzvou pro architekty, kteří k jejich realizaci přistoupili natolik kreativně, že jsou chloubou kdejaké pražské čtvrti. V první části mapování pražských vodárenských věží se zaměříme na ty vůbec nejstarší.  

Staroměstská vodárenská věž

Jedna z těch nejviditelnějších se nachází hned na Novotného lávce a doplňuje nádherný výhled na panorama Pražského hradu. Dnešní podobu fasády jí vtisknul Antonín Wiehla, ale pod prací na několika prvcích se podepsal i Mikoláš Aleš.

Nynější stavba je tak z roku 1883, ale původní vodárenská věž společně s mlýny zde byla již na konci 15. století. Původně vodárenská věž sloužila jako zásobárna pro kašny na Starém Městě. Předešlé věže se v minulosti musely postupně vypořádávat s nepřízní osudu.

Ať už šlo o požáry, povodně nebo o válku, kdy ji fatálně poničili Švédové. V roce 1932 proběhla velmi nákladná rekonstrukce a v prostoru sídlí Muzeum Bedřicha Smetany, které je součástí expozic Českého muzea hudby.

Šítkovská vodárenská věž

V těsné blízkosti budovy Spolku výtvarných umělců Mánes se nachází Šítkovská vodárenská věž, která je také známá pod názvem Hořejší novoměstská. Stavba, která má svoje kořeny již v 15. století, byla dříve dřevěnou součástí Šítkovských mlýnů, celý areál však zničil rozsáhlý požár.

Na konci 16. století zde byla postavena dnešní původně černá kamenná vodárenská věž. Znovu se na ní podepsala válka se Švédy, ale následná oprava jí vykouzlila charakteristickou barokní střešní báň. Vodu přestala rozvádět na Nové a Staré Město v roce 1847.

Jedná se o nejšikmější věž v Praze, která se kvůli základům položeným na písečném dně vychyluje o 115 centimetrů. Díky novým rekonstrukčním zásahům je zajištěno, že už se nadále ze své osy nevychyluje.

Věž mezi lety 1977 až 1989 sloužila jako pozorovatelna StB, která se odtud zaměřovala na tehdejšího disidenta, budoucího prezidenta Václava Havla, jenž bydlel naproti v činžovním domě.

Novomlýnská vodárenská věž

Pro mnohé známá spíše jako Petrská či Dolní novoměstská vodárenská věž leží na Praze 1 u Štefánikova mostu. Předešlá dřevěná věž z roku 1484 nevydržela opakující se požáry.

V 17. století se tak rozhodlo postavit kamennou a bohatě zdobenou věž v renesančním stylu. Ta však nevydržela nápor silné povodně a velká část věže se zřítila. Dnešní podoba je tak z doby barokní. Svému účelu přestala sloužit v roce 1877 a dnes se uvnitř nachází muzeum věnované expozici o pražských hasičích a požárech.

Malostranská vodárenská věž

Je jedinou historickou vodárnou na levém břehu Vltavy. Malostranská vodárenská věž je též známá jako Petržilkovská věž a je to úplně nejmenší pražská stavba tohoto typu.

Věž leží na Petržilkovském ostrově, který je pojmenovaný po mlynáři, kterému patřila původní dřevěná stavba včetně přilehlého mlýnu. V letech 1561 až 1562 byla na jeho místě postavena kamenná vodárenská věž, která zásobovala vodou celou Malou Stranu. Službu tak činila až do roku 1886. Dnes je prosklenou lávkou spojena s vedlejší administrativní budovou.