Špatně uvařená a skladovaná rýže nám může velmi uškodit. Je potřeba znát několik základních pravidel

Na rýži si musíme dát dobrý pozor. Je vynikající, ale i nebezpečná
Zobrazit fotogalerii (3)
20.07.2020 - 11:30  

S jídlem bychom neměli plýtvat, to je známá pravda, které se máme držet z mnoha důvodů. Jak to ale udělat, když uvaříme jídla víc a trocha ho zbyde? Rozhodně se musíme naučit využívat ho tak, abychom si neublížili. Přílišná šetrnost například u rýže může vyvolat vážné zdravotní problémy. Jak na to, abychom se neotrávili?

Důležité je, a to si jistě všichni uvědomujeme, abychom konzumovali jídlo čerstvé a zdravé. Jenže prakticky v každém syrovém jídle můžeme najít nějaké patogeny, které se pak snažíme zlikvidovat třeba varem. Stejně tak je tomu i u rýže, která obsahuje bakterie Bacillus cereus, která má pro nás velmi nepříjemnou vlastnost - odolává i vysokým teplotám, dokonce i běžnému varu. Proto je schopná množit se i po převaření. A to je právě ten problém, kterého se potřebujeme vyvarovat. Jak na to?

Důležitý je čas

Samozřejmě nejlepší radou, kterou je možné poskytnout, je vaření jen takového množství rýže, které určitě spotřebujeme. Jenže to se vždy nepodaří. Pak přichází problém, co se zbytky. Přece to nevyhodíme… Ani nemusíme, jen je třeba vědět, jak se zbytkem naložit. Podle odborníků je nejdůležitější uvařenou rýži co nejdříve důkladně zchladit. Co nejdříve znamená ideálně do půl hodiny po uvaření. Abychom dosáhli co nejlepšího efektu, je možné zbylou rýži prolít ledovou vodou nebo vysypat třeba na plech, kde v malé vrstvě vystydne mnohem rychleji než v hrnci. Tím omezíme na minimum dobu, po kterou se bakterie Bacillus cereus budou množit.

Minimálně do lednice, ale lépe do mrazáku

Další cesta uvařené rýže pak musí samozřejmě vést co nejrychleji alespoň do lednice. Pokud ji uložíme a uzavřeme do krabičky, určené k uchovávání potravin, můžeme si být vcelku jisti, že v chladu vydrží bez problémů a zdravotních následků poživatelná ještě následující dva až tři dny. Ještě lepší je ale zamrazení uvařené rýže. Takto ji pak můžeme skladovat mnohem déle - a to jak samotnou rýži, tak i pokrmy z ní vyrobené, jako je například rizoto. Pozor ale na následné rozmrazování. „Je to záležitost, o které mnozí lidé nemají tušení, ale co se týká rýže, musíme být velmi opatrní,“ uvádí Bob Martin z Agentury pro potravinové Standardy. „Nikdo neříká, že je nebezpečná samotná rýže, ale i po jejím uvaření zůstávají živé spory bakterií, které mohou vyklíčit,“ konstatoval.

Ani mrazák bakterie nezničí

Stejně jako bakterie Bacillus cereus “ve zdraví” přečkají vysoké teploty v hrnci, jsou schopné přežít i pobyt v mrazáku. K životu se pak probudí ihned po rozmrazení. Proto je nutné zmrazené jídlo opět co nejdřív - lépe řečeno okamžitě - po vyjmutí z mrazáku důkladně prohřát a zkonzumovat. Rozhodně si tedy takovou rýži nebo pokrm nevyndaváme z mrazáku večer před plánovanou konzumací, aby do rána povolila. To by byla velká chyba. Naopak je nutné okamžitě po vyjmutí z mrazáku rýži znovu tepelně upravit, a to buď v mikrovlnné nebo horkovzdušné troubě, ideální je ale osmažení na pánvi, kde na horkém oleji okamžitě dosáhneme požadované teploty. 

Pokud dodržíme těchto několik pravidel, nemusíme se o své zdraví bát ani v případě, že se rozhodneme jako správní hospodáři nevyhazovat zbytky, ale jídlo spotřebovat do posledního zrníčka.

KAM DÁL: Vyžeňte moly z kuchyně. Když budete vědět, jak na ně, určitě zvítězíte