Za rok sníme přes pět metráků jídla. Vítězem jsou brambory, boduje i pečivo a vepřové maso

Maso si neodepřeme. Například vepřového sníme každý v průběhu jednoho roku více než 43 kilogramů
Zobrazit fotogalerii (5)
11.02.2020 - 16:00  

Tak schválně - kolik toho sníte za rok? Možná držíte dietu, tak to nebude tak hrozné, možná si rádi dopřejete a pak se můžete divit. Každopádně průměrný Čech zvládne za rok sníst víc než pět set kilogramů jídla. Tedy více než půl tuny! A to není málo…

Co tedy vlastně jíme a jaké množství potravin projde útrobami (téměř) každého z nás za rok? Samozřejmě záleží na způsobu života a prioritách, nicméně hodnocení jídelníčku průměrného Čecha podle Českého statistického úřadu hovoří za všechno.

Jíme zkrátka stále víc

Data za rok 2019 ještě sice nejsou zveřejněna, ale nelze předpokládat, že se chování Čechů změnilo až tak výrazně, aby nebylo možné hovořit o tabulce, vypovídající o spotřebě potravin a složení jídelníčku v roce 2018. Co se z takových zpráv dá vyčíst?  Například skutečnost, že spotřeba téměř všech druhů potravin se zase alespoň mírně zvedla. V roce 2018 jsme tedy jedli více než o rok dříve a těžko si budeme budeme nalhávat, že v roce 2019 přišel zlom, který tento vývoj zvrátil. Podívejme se tedy na některá čísla trochu podrobněji.

Pečivo si neodepřeme

Asi nikoho příliš nepřekvapí, že jsme přeborníky ve spotřebě pšeničného pečiva. Rohlíky a housky prostě vedou. Ostatně stačí se podívat do kteréhokoliv nákupního košíku v supermarketu. V kolika z nich toto zboží bude chybět? Můžeme si tedy pamatovat, že každý z nás sní za rok v průměru 51,3 kg takového pečiva (!) a toto číslo navíc od roku 2015 neustále stoupá. Je ale také pravda, že rekordu dosáhli Češi v roce 2011, kdy šlo o plných 57,2 kilogramů. Po poměrně strném poklesu až na 47,9 kg právě v roce 2015 se trend spotřeby této potraviny opět obrátil.
Na druhém místě mezi pekárenskými výrobky se umístil chléb, kterého za rok spotřebujeme průměrně 39,3 kg. Tady se hodnoty s mírnými odchylkami drží již mnoho let na prakticky stejné úrovni.

Vepřo knedlo zelo

Jak lze očekávat, mezi masem vede u Čechů stále vepřové maso, a to ve sledovaném roce, s výsledkem úctyhodných 43,2 kilgramů. Na druhém místě se pak s velkým odstupem umístila drůbež (28,4 kg) a pomyslný bronz bralo maso hovězí s průměrnou spotřebou 8,7 kg na každého jednoho z nás. Nejméně jsme konzumovali telecí maso (cca 0,1 kg) skopové (0,4 kg) a králičí (0,6 kg). Ani zvěřina s jedním kilogramem nijak výrazně neoslnila. Zajímavá je také skutečnost, že oproti předchozímu roku se spotřeba masa zvedla, kromě telecího, zvěřiny a králičího masa. Je to škoda, protože například dietetické vlastnosti králičího masa jsou velmi dobré a jeho větší konzumace by národu určitě neuškodila. Hovoříme-li o masu, neměli bychom zapomenout ani na ryby. Těch se na našich talířích objevilo 5,6 kilogramů.

Mléko a vajíčka

Jestliže spotřeba pečiva a masa mírně roste, v případě mléka a výrobků z něj je trend ve většině případů opačný, i když jde o desetiny procenta. Z jednotlivých druhů na trhu dostupných mlék samozřejmě drtivě vede mléko kravské s 59,6 litry na osobu. Kozí mléko se drží od roku 2009 na 0,1 litru na osobu a rok, což je skutečně zanedbatelné číslo. K samotnému mléku musíme připočítat také výrobky z něj, jako jsou sýry (13,4 kg na osobu za rok 2018), tvaroh (4,5 kg) a tak zvané ostatní mléčné výrobky s 34,9 kilogramy za rok. Vajíček jsme spotřebovali 14,6 kilogramů, což je v přepočtu 263 vajíček na hlavu.

Něco mastného…

Do jídelníčku samozřejmě patří i tuky, i když bychom měli jejich spotřebu omezovat. Úplně se bez nich ale neobejdeme. Každý z nás v roce 2018 spotřeboval 27,3 kg tuků a olejů, z toho 5,1 kg másla, 4,4 kg sádla a 17,7 kg rostlinných tuků a olejů.

Vitamíny pro zdraví

Ovoce a zelenina jsou v jídelníčku nepostradatelné a přiznejme si, že bychom jich mohli konzumovat přece jen více. Pokud vezmeme v potaz ovoce mírného pásma, tedy naše “domácí”, kterého spotřebujeme dohromady bez tří desetinek půl metráku, pak se asi nebudeme divit, že jsou na špici jablka, a to dokonce s 23,9 kilogramy. Možná ale trochu překvapí místo druhé, které patří - švestkám s rovnými šesti kilogramy a na třetím místě stanuly hrušky (3,3 kg). Jižní ovoce se - co se celkové spotřeby týká - také snažilo (36,4 kg) a největší úspěch u zákazníků měly v obchodech pomeranče a mandarinky, kterých jsme spotřebovali 12,4 kg, následované banány s 12,2 kg.

Bez brambor to nejde

Jednoznačnými vítězi pomyslné soutěže se staly brambory, kterých Češi ve sledovaném roce snědli 67,7 kilogramů, a špatné to nebylo ani celkově se zeleninou, která dohromady představuje 87,1 kilogramů (nejvíce rajčata (11,8 kg), cibule (11 kg), melouny (8,1 kg), mrkev (7,1 kg) a zelí (6,8 kg). Češi ale také snědli po třech kilech luštěnin a hub.

Část světa, do které patří i Česká republika, bojuje s rok od roku vzrůstající obezitou, proti níž brojí lékaři i další odborníci. Podívejme se tedy na složení potravin, které v průběhu roku zkonzumujeme, a pokusme se zamyslet. Opravdu je potřeba sníst toho tolik a jak to vypadá se složením našeho jídelníčku, zvláště připočítáme-li ještě 34,8 kg cukru? Že jsme toho tolik nesnědli? Možná ne a možná si to jen neuvědomujeme. Každopádně někdo to spotřebovat musel - třeba i za nás…