Ono je to vlastně jasné jako facka. Kdyby auta mohla pokračovat po Městském a Pražském okruhu na sto procent, žádné dopravní kalamity by se neděly. Alespoň ne v takové míře, jako je to nyní, a hlavně by se všechno odvíjelo mimo centrum. Když to však vezmete s velkou nadsázkou, má to také jednu výhodu.
Když totiž stojí půlka hlavního města, už nikdo nemůže křičet, že nám chybí záchytná parkoviště. Najednou jsou po celé Praze a pojmou tolik aut, že se o tom nikomu ani nezdálo. Ale je to spíš černý humor. Bohužel se v dohledné době nedá očekávat, že by se něco změnilo. Okruhy jen tak dostavěné nebudou.
Šterboholská spojka
První a nejspíš také nejproblematičtější komunikací je Štěrboholská radiála, kde denně projede více než osmdesát tisíc aut. Navíc je tam už několik měsíců omezen provoz kvůli opravám. Takže průjezd je sám o sobě dost komplikovaný. A když se tam ještě stane nehoda, je zaděláno na slušnou polízanici.
Okamžitě se začnou tvořit několikakilometrové kolony. Tím to však zdaleka nekončí. Řidiči se logicky snaží inkriminované místo objet a volí k tomu okolní ulice. Ty zanedlouho také ucpou a neprůjezdný se tak stává například Spořilov nebo Záběhlice, ale i další části Prahy. Přitom právě tento úsek je místem, kde se podle statistik bourá velmi často.
Problém to samozřejmě není jen pro obyvatele Prahy, ale také okolních obcí. Ti autem do hlavního města prostě musí, jiná varianta pro ně v době neexistující alternativy v podobě třeba autobusových linek neexistuje. "Jakkákoli, byť drobná nehoda znamená komplikace, které zasáhnou minimálně do celé východní části města," potvrzuje Petr Moos z Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického. Řešení? Momentálně není k dispozici.
Jižní spojka
Jde v podstatě o totožný problém jako v případě Štěrboholské radiály. Okruh 511 je stále pouze tématem slovních přestřelek politiků, takže neexistuje propojení dálnic D1 a D11. Všechna auta tak musí přes severní část Jižní spojky. Zejména ráno, kdy jedou lidi do práce, a pak odpoledne, kdy se vracejí, je to místo, které řádně prověří nervové soustavy řidičů.
Není výjimkou, že se kolona táhne od Štěrbohol až ke sjezdu na Barrandovský most, kde se při odbočování často stane nehoda. Úskoky a poskoky se pohybujete hodinku, v katastrofálních případech i dvě. Jenže ani pak nedojde k vysvobození. Po několika stech metrech plynulého provozu si počkáte znovu, minimálně k odbočce na Radlickou, většinou ale ještě o kus dál.
Není se čemu divit, že to nejednoho řidiče malinko rozhodí. "Na magistrátu je to samý flákač! Nic nedělají, berou prachy z našich daní a pro člověka nehnou prstem. Je fuk, jestli mají ve znaku modrého ptáka nebo bílou růži. Na nás kašlou a takhle to dopadá," rozčilují se řidiči, tak jako v tomto případě pan Petr, který se snažil dostat do Břevnova. Smutné je, že lepší to v dohledné době opravdu nebude.
Barrandovský most
Pokud budeme mít všichni štěstí, úsek vnějšího okruhu s označením 511 se začne stavět v roce 2019. Do té doby se při příjezdu do Prahy budeme muset potýkat i s nástrahami Barrandovského mostu. Sjet z Barrandova dolů k Jižní spojce je většinou zkušenost, která prověří psychickou odolnost každého šoféra.
Stejné je to v opačném směru. Nehoda v jakémkoli úseku znamená konečnou i pro další části hlavního města. Světelné informační panely totiž hlásí nehodu a zdržení, které je v řádech desítek minut. Pozorný řidič tak nelení, za jízdy ťuká do navigace a hledá jinou cestu. Pokud během toho nenabourá a nezpůsobí tak ještě větší kolaps dopravy, alternativu najde. Jenomže není jediný, stejný nápad mají stovky jiných.
A máme tu situaci, která nám pro změnu zacpe část Jižní spojky, většinou také Plzeňskou, případně i Radlickou. Ta je mimochodem v těchto dnech obzlášť výživná. Několik drobných oprav, kde však zřejmě nikdo příliš nepracuje, znamená, že už i tady si postojíte pěkných pár desítek minut. Prostě stále o tom samém. Ale neříká se, že opakování je matkou moudrosti? Tak si holt každý den zopáknete nějakou tu zácpičku...
