Silnice smrti! Rozklikněte a uvidíte, kde pravděpodobně zemřete

 

Nejde o recesi ani žádný nepovedený vtip. V Česku opravdu existují silnice, kterým je radno se vyhnout. Středočeský kraj není v tomto ohledu výjimkou. Jaká jsou nejnebezpečnější místa, kde se podstatně zvyšuje šance, že průjezd touto komunikací nepřežijete? Rozklikněte a uvidíte.

Je-li vám život milý, pořiďte si tank nebo jiné obrněné vozidlo. Alespoň pokud se vydáte na nejnebezpečnější silnice v kraji, případně i za jeho hranice. Riziková mapa EuroRAP hovoří naprosto jasně a ukazuje komunikace podle absolutní nebezpečnosti a také dle relevantní nebezpečnosti. 

Pokud byste to brali podle druhého koeficientu, tak zjistíte, že vůbec nejbezpečnější jsou dálnice. Při započtení množství vozidel, které po nich projedou, na ně připadá zdaleka nejméně nehod. Opačným extrémem jsou takzvané silnice smrti, kde se bourá tak často, že už by možná stálo za úvahu, aby si tam záchranáři vybudovali speciální stanoviště. 

Když se podíváte na mapu ve fotogalerii, tak zjistíte, že i Středočeský kraj se může takovými komunikacemi "pyšnit". Například silnice I/16 spojující Řevničov nedaleko Rakovníka je místem, které by se mělo objíždět obloukem stejně jako třeba I/16 u Mladé Boleslavi. Nesplňují prakticky nic, co má pro řidiče znamenat pocit bezpečí a jistoty. 

Jak se mapa sestavuje?
Mapuje se tři roky po sobě, aby byl snížen vliv nahodilých extrémů v nehodovosti v prvním roce. Porovnávají se počty nehod na úseku o délce zhruba 20 km s dopravním výkonem, který přenáší. To znamená, že úsek o určité délce s 20 nehodami a intenzitou 10 000 vozů za 24 hodin bude mít 10krát vyšší riziko než úsek o stejné délce a počtu nehod, kde projede 100 000 aut za den.

V ideálním případě má silnice šoféry navádět, značení má být přehledné a nezpůsobovat chaos a nejistotu. A když už se auto ocitne mimo vozovku, mělo by v klidu "dojet" a ne se řítit proti kmenům, billboardu nebo sloupům. 

O co vlastně jde?

EuroRAP (European Road Assessment Programme) je mezinárodní nezisková organizace, která by měla nejen mapovat problémové úseky, ale hlavně se starat o navrhování možných řešení. Výsledkem by mělo být podstatné snížení smrtelných nehod. Mapa rizikových míst zobrazuje riziko pro každého jednotlivého účastníka silničního provozu, tedy individuální riziko.

Proto pracuje s tak zvanou "relativní nehodovostí" a poměřuje počet nehod na daném úseku s intenzitami dopravy. V Česku zatím probíhá mapování rizika na síti dálnic a silnic I. třídy, což představuje v součtu více než 6 500 kilometrů.