Rekordní tunel rychlodráhy Praha - Beroun. Čirá fantazie, nebo realita?

Jak by to mohlo vypadat? Vjezdový portál Hlubočepy.
Zobrazit fotogalerii (4)
18.04.2017 - 11:30   |  

Zapomenutý projekt znovu ožívá. Současné železniční spojení z Berouna do Prahy je naprosto nedostatečné a vyřešit by to tedy měla čtyřiadvacet kilometrů dlouhá trať rychlodráhy. Není to však žádná novinka. Bohužel zatím zůstalo jen u řečí a plánů. Dočkáme se konečně realizace a začne se budovat tunel?

Projekt leží v šuplíku už pěkně dlouho a nutno říct, že je nedopracovaný a nepromyšlený. Skoro jako by někdo udělal jen čáru naslepo, dostal za to peníze a zmizel v zapomnění. Teď zřejmě nastal čas situaci opravdu řešit a stát chce nechat udělat novou studii.

Proč potřebujeme tento projekt?

K myšlence tunelu se stát vrací hlavně proto, že současná trať z Prahy do Berouna svou kapacitou ani možnostmi do budoucna nestačí. Je nemožné předělat ji na vysokorychlostní, protože je dost klikatá, a tedy nevyhovující. Přesto se současná zastaralá trať bude opravovat, ale spíše kvůli regionální dopravě. Vysokorychlostní, dálkové a nákladní vlaky budou přesměrovány na jinou kolej.

Navíc je fakt, že rychlodráhy jsou skvělým řešením a ekologickou alternativou zlepšení dopravní situace v Česku. Díky výstavbě tohoto typu dráhy bychom mohli přestat zaostávat za celou Evropou. Dnes je totiž rychlejší naši republiku objet, než projet, což je na pováženou.

Věděli jste, že v současné době je maximální rychlost vlaků v České republice 160 kilometrů v hodině?

Jak by to mělo vypadat? 

Tunel by mohl mít na české poměry rekordní délku 24 kilometrů a v polovině letošního roku chce Správa železniční dopravní cesty vypsat soutěž na takzvanou studii proveditelnosti. Náklady na stavbu by se měly počítat v desítkách miliard korun.

Dříve se počítalo s tím, že by tunel začal už v Hlubočepích v barrandovské skále a končil těsně před Berounem, kde by ho s nádražím spojil železniční most. Odbočkou by měl být tunel napojen i na most v pražském Braníku. Uvažovalo se dokonce i o tom, že by začínal už u Černošic, ale to už je opravdu velké sci-fi. 

Jenže to jsou plány staré někdy i 15 let, přitom ty současné ještě SŽDC neodhalilo. Podle všeho by však skutečně část rychlodráhy měla vést tunelem. Ovšem je otázkou, jestli by se "jelo" podle původního záměru, nebo se hledala jiná trasa.

Cesta z Prahy do Berouna by se zrychlila ze současné hodiny na pouhých 20 minut.

 

"To, že tam bude tunelová varianta, je možné. V polovině roku necháme vypracovat studii proveditelnosti na úsek Praha-Smíchov-Plzeň. Na úseku Praha-Beroun však narážíme na obrovské poblémy jak s "EJOU", protože to je v chráněné krajinné oblasti, tak i na odpor občanů," vysvětlila mluvčí SŽDC Kateřina Šubová. Je tedy velkou otázkou, zda se trati dočkáme, a pokud ano, tak v jaké bude podobě. 

"Jakákoliv prohlášení jsou předčasná, zatím máme radost z optimalizace současné trati. Jednání o rychlodráze budou na pořadu dne až po roce 2020, za dva roky se totiž má dostavět dráha směrem k Plzni a pak nejspíš přijde na řadu ostatní. Je však pravdou, že to není poprvé, co se o tomto projektu mluví. Před osmi lety to vypadalo, že se opravdu bude stavět za dotace z EU," vysvětluje mluvčí Berouna Jitka Soukupová.

Faktem také je, že v Berouně nikdo z rychlodráhy moc nadšený není. Obrovský betonový tunel pod chráněnou krajinnou oblastí totiž není jen tak. "Jsme si vědomi cenné přírody kolem. A i když podporujeme alternativní dopravu, nechceme, aby to odnesla krajina Berounska. Pokud se nás tedy někdo bude ptát. Věříme však, že veřejné mínění má velkou moc. U nás se to ostatně ukázalo například na neralizování záměru těžit břidlicové plyny," uzavírá Soukupová.

Kde se dříve staly chyby? 

Když se o rychlodráze debatovalo naposledy v roce 2015, došlo k nepříjemné situaci. Ve chvíli, kdy města Beroun a Králův Dvůr měla zavést plán rychlodráhy do svých územních plánů, tak zjistila, že někdo nejspíš udělal jen čáru na papír. Bez ladu a skladu, prostě jen tak. 

V Králově Dvoře byla dráha naplánována tak, že by vedla skrz zámek, který město odkoupilo a ze všech sil stále rekonstruuje. Starosta města Petr Vychodil se tehdy nechal slyšet, že pevně věří, že se nemůže opakovat paskvil, který předvedli kdysi komunisté v podobě dálnice, která rozdělila město na poloviny. "Kdyby se tyto plány měly realizovat, jsem si jist, že by se tisíce lidí k zámku na protest přivázali." V Berouně pak vyvolávala stavba rychlodráhy obavy ze zhoršení životního prostědí. Obyvatelé se přitom báli hlavně zvýšené hlučnosti a znehodnocení pozemků kolem dráhy.