Budovu lihovaru jsem si šla nafotit jen tak. Mám ráda zchátralé domy a jejich fotogeničnost láká oko nejednoho fotografa. Vlastně jsem ještě nedávno nevěděla vůbec nic o historii tohoto objektu.
Když jsem se přiblížila s fotoaparátem, tak mne neskonale mrzelo, že nemohu dovnitř budovy. Asi by to byl neopakovatelný zážitek, pokud by mi něco těžkého nespadlo na hlavu. Je to pěkná budova, plná zajímavých detailů, které pomalu pohlcuje zub času.
V době, kdy jsem se na místo vypravila, tady postavili vyšší plot, který akorát muž v montérkách natíral na modro. Pořád se po mně zvláštně koukal, asi mu nebylo po chuti, že si tady fotím. Nakonec slezl z vršku plotu a odešel. No a já? Já jsem raději také šla.
Lihovar chátrá od roku 2001. To se tady uvařila poslední várka lihu. A co s ním bude dneska? Má zde vyrůst bytový dům s pěti sty byty. Nevím, já bych nechtěla žít mezi rušnými silnicemi u tramvajové i vlakové trati na takto frekventovaném místě, které navíc není příliš atraktivní. Zbrusu nové zástavby se dočkáme za dva roky. Z původního objektu každopádně zbude jen varna a komín – zachrání je to, že jsou památkově chráněny.
