Crazy film fest by měl přispět k destigmatizaci duševně nemocných,

Za nejočekávanější film označila Anna Schlindenbuch Anděle všehomíra. V digitalizovaném kině Řevnice bude jedna z mála příležitostí vidět ho ve výborné kvalitě.
  |  

říká o řevnickém filmovém festivalu jeho organizátorka Anna Schlindenbuch. Ptali jsme se například, jak festival vůbec vznikl nebo na výběr filmů.

Crazy film fest je zbrusu novým festivalem, který se koná od 9. do 11. října v kině Řevnice.

S Annou Schlindenbuch jsme se potkaly v samotném centru Prahy v Žitné ulici. Byla zde v plném proudu rekonstrukce jedné z chráněných dílen zaměstnávající právě lidi s duševním onemocněním.

Promítané snímky mají jedno společné téma, a to duševní onemocnění. (O tom, jaké konkrétní filmy je možnost na festivalu zhlédnout jsme již psali ve článku Podívejte se na svět očima blázna...).

Jak se zrodil nápad Crazy film festu?

Chtěla jsem nějakým způsobem spojit skutečnosti, že jsem z Řevnic a pracuji v neziskové organizaci, která pomáhá lidem s duševním onemocněním. Říkala jsem si, že kromě klasického promítání bychom u nás mohli uspořádat něco specifického pro Řevnice a trochu zviditelnit místní kino. Spojil se tedy nápad ze všech těchto zdrojů a vznikl Crazy film fest.

Na co se můžeme těšit?

Crazy film fest bude třídenní nejenom filmový festival. Kromě devíti filmů se budou konat dvě divadelní představení, besedy, tři koncerty. Všechny filmy mají společné téma duševního onemocnění. Film nebude klasicky uvádět někdo, kdo ho natočil nebo v něm hraje, jako je tomu na všech festivalech. Budou tam mluvit psychologové, psychiatři, případně i sami duševně nemocní, kteří dají filmu nový rozměr. Uvedou diváky do tematiky, tak aby nejenom zhlédli snímek, ale dovedli si představit, co je za tím.

Přednášky se tedy budou konat před filmem.

Ano, budou se konat cca 10 až 15 minut před filmem. Je to z toho důvodu, aby ti, co se chtějí dozvědět více, měli tu příležitost a zároveň jsme neunudili ty, co až tak hluboký zájem nemají.

Pokud se nemýlím, hlavním cílem festivalu je tedy jakási osvěta…

Festival by měl přispět k takzvané destigmatizaci. Jde o to, aby se na naše klienty většinová společnost nedívala skrz prsty, ale jako na lidi se zdravotním onemocněním. Vždycky, když je nějaká nešťastná kauza, jakou byla například ta žďárská, tak je to pro naše lidi o to složitější. Přitom procento lidí s duševním onemocněním, kteří jsou agresivní a nebezpeční okolí, je daleko nižší než v celkové populaci. Ti lidé samozřejmě mají problémy, ale většinou je řeší uvnitř a spíše agresi obrací vůči sobě než vůči okolí.

Anna Schlindenbuch studovala na filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor etnologie. Od ukončení studií se již více než deset let pohybuje v oblasti marketingu. Poslední čtyři roky působí jako Senior ATL & Premium Specialist ve Vodafonu. Před rokem se přihlásila do projektu Rok jinak, díky němuž se dostala ke spolupráci s neziskovou organizací BONA. V rámci projektu se snaží o revitalizaci dílen zaměstnávajících lidi s duševním onemocněním. Práce s nimi ji inspirovala a vedla až k založení Crazy film festu.

Co se týče programu, najdeme v něm notoricky známé filmy i snímky, které u nás diváci ještě neměli možnost vidět. Jak výběr snímků probíhal?

Chtěla jsem filmy zkombinovat z několika hledisek. Měla jsem představu, aby v programu byly známé i neznámé kousky, surové a depresivní filmy a naproti tomu filmy, které tematiku prezentují stravitelnějším způsobem. Dále jsem chtěla, abychom promítali filmy z různých zemí a s různými tématy, co se diagnóz týče. Uvedeme filmy o depresích, bipolární poruše i schizofrenii.

Párovali jste vždy odborníka s daným filmem, tak aby sedělo téma s oblastí, kterou se psycholog nebo psychiatr zabývá?

Přesně o to jsme se snažili. Vystoupí například Jeroným Klimeš před filmem Lars a jeho vážnost, kde se řeší vztahové problémy. Jana Poljaková je zase maminkou člověka s duševním onemocněním, díky čemuž zná problematiku z pohledu rodiče. Uvede Terapii láskou, v níž se rodičům navrátil syn a následně řeší, jak k němu mají přistupovat. Podařilo se tedy docílit toho, že mluvčí má vždy k filmu určitý vztah.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru