Kovařina mě vzala u srdce, má neuvěřitelné možnosti projevu, říká Roman Kotrč

Galerie pana Kotrče ve Velkých Popovicích. Pohled zvenku
Zobrazit fotogalerii (7)
 

Roman Kotrč se do umělecké kovařiny zamiloval už při studiích. Později si otevřel ojedinělou Galerii umění ve Velkých Popovicích. Zároveň je pražským patronem Karlova mostu.

Kromě toho, že kovář Roman Kotrč vytváří krásné kované předměty, jako jsou šperky, zábradlí, kliky nebo třeba vrata, věnuje se také sochařství a práci s kamenem. Když se mu poštěstilo v srpnu 1993 otevřít si vlastní Galerii ve Velkých Popovicích, splnil si životní sen nejen svůj, ale i své umělecky založené rodiny. Žádná podobná umělecká galerie v okolí Popovic není. Roman Kotrč je zároveň takzvaným patronem Karlova mostu – z vlastního zájmu o něj společně s kolegy pečuje.

Ačkoli to tak nevypadá, pečovat o Karlův most není žádná legrace. Čas od času se najdou vandalové, kteří památku jen tak pro zábavu ničí. Správa mostu ale zahrnuje i další komplikace - chtějí zde vystupovat neustále další a další umělci. Ne všechna představení se však na Karlův most hodí.

"Buším do železa, starám se o svou Galerii ve Velkých Popovicích a zároveň se společně s kolegy staráme o Karlův most," vypráví Roman Kotrč, zatímco se rozpovídá o své dlouholeté lásce - umění. Všechno to začalo ještě za minulého režimu, kdy mladí lidé neměli se studiem příliš na výběr. Volba nakonec padla na uměleckého kováře. "Už po první zkušenosti s kovem mě to vzalo u srdce. Kov má neuvěřitelné možnosti projevu i barevnosti, kovy se dají různě kombinovat. Kovařina se dá povýšit i na sochařinu, přímo to k tomu vyzývá. Základem u kovařiny je kresba, modelování, které se hodí zároveň i v dalších profesích," vysvětluje Kotrč.

 

Přestože chtěl Roman studovat vysokou školu, soudruh si tehdy ještě za minulého režimu studenta pohlídal, aby se ani po sedmi letech zkoušek na školu nedostal. "Když už jsem se na vysokou dostat mohl, soustředil jsem se spíše na boj proti komunistům. Abychom se jich co nejrychleji zbavili. Když jsem konečně měl možnost pracovat na volné noze, vrhnul jsem se do toho. Díky porevolučním změnám jsem se dostal také ke Karlovu mostu a jeho organizování. Roku 1993 jsem tak souběžně započal několik činností – správu o Karlův most, vlastní tvorbu z kovu a otevření vlastní Galerie ve Velkých Popovicích. To jsou tři světy. Fungovat na všech frontách bylo náročné, ale dodnes mě to baví a mám ze svojí práce dobrý pocit," říká umělec. 

 

Co všechno najdeme ve velkopopovické Galerii?

"Většina výtvarných prací, které v Galerii máme, je umění od našich známých nebo kamarádů. Jsou to obrazy, grafika, fotografie, keramika, šperky... Obrazy malovala také moje maminka Nadězda Kotrčová, která je mimo jiné autorkou deskového Betlému, který se vystavuje v centru Velkých Popovic. Jsou zde obrazy a tisky pana Jaroslava Šolce, Jiřího Valeše, Herberta Kiszy a místní malířky Jarmily Maťátkové. Dále tu máme porcelán, keramiku, malované hedvábí, šperky z různých kovů, kamenů, smaltu i keramiky. Samozřejmě i já mám v Galerii své kované předměty a šperky z nerezu. Stejně tak ale vystavujeme i předměty mých učedníků," vyjmenovává umělec.

 

Ale kdo navštěvuje takovou uměleckou galerii, která se nachází tolik kilometrů do hlavního města? "Do Galerie chodí zejména lidé z Velkých Popovic, ale i z blízkého okolí. Když se u nás zastaví turisté, je to příjemná záležitost. Největší zájem je o užitné umění, jako jsou třeba šperky nebo keramika. Menší zájem je pak o umění jako jsou obrazy, plastika fotografie, grafika. Prodej těchto výtvarných děl je pak pro nás vždy malou oslavou," usmívá se Kotrč.