Koho chcete v Senátu v Praze 6 - Růžičku, nebo Bělohradského?

Tak kdo, Jiří Růžička, nebo Václav Bělohradský?
 

Není mnoho lidí, kteří by Senát považovali za potřebnou instituci. Maximálně ho vnímají jako legislativní pojistku k mnohým paskvilům, které přicházejí ze Sněmovny. Je to hodně, nebo málo? Za volební obvod 25, tedy v Praze 6, se do funkce dostane jeden z dvojice Jiří Růžička nebo Václav Bělohradský. Rozhodne se 14. a 15. října.  

Praha 6 nemůže ve druhém kole vybírat ze dvou odlišnějších kandidátů. Růžička v první fázi jasně dominoval, když získal 42 procent ze všech hlasů. Nepřekročil však padesátiprocentní hranici, takže musí dojít na druhé kolo. V tom ho vyzve právě Bělohradský, který dostal 16,7 procenta. Bylo to sice o chlup, protože jen těsně za ním zůtali Vlastimil Harapes a František Stárek, ale na to se už brzy zapomene. Teď jde tedy o to, koho definitivně posunout do Senátu?

Jiří Růžička (TOP 09)
Nechybělo mnoho a ředitel gymnázia Jana Keplera už mohl slavit postup do horní komory parlamentu. Nakonec však i pro něj bude nutností druhé kolo. "Mojí hlavní prioritou, kterou se snažím oslovit voliče, je vzdělání." V poslední době ho rozlítila zejména novela zákona, která podle něj nepřímo říká "vy se nestarejte. My jsme stát. My za vás všechno zařídíme".

Povinný poslední rok v mateřské školce, povinná maturita z matematiky a další jsou věci, se kterými Růžička nesouhlasí. "Ani není žádným překvapením, že pokud budu zvolen, rád bych se stal členem výboru pro vzdělání a pokud možno tento zákon vrátil k přepracování." 

Růžička, který žije čtyřicet let v Praze 6, šel do voleb s rozpočtem 1 180 000, z čehož utratil téměř vše. Na útu mu zůstalo šedesát tisíc. Do druhého kola pak dostal příspěvek dalších 230 tisíc. Právě znalost prostředí je podle něj jeho největší výhodou. "Lidé moji práci znají. Moje postoje a názory se nemění. Je za mnou vidět práce a rád bych v ní pokračoval."

Zlé jazyky však tvrdí, že jeho napojení na stávající radnici je až příliš velké a že i zdroje, ze kterých čerpal na volební kampaň, nejsou úplně křišťálově čisté. Na druhou stranu nikdo nepřišel z ničím konkrétním, takže se to dá počítat do kategorie "jedna paní povídala". 

 

Václav Bělohradský (ČSSD)
Je historicky prvním kandidátem levice, který se v Praze 6 dostal do druhého kola. V šedesátých letech emigroval do Itálie, kde přednášel sociologii. Smysl své kampaně vidí v boji s "blbou náladou", která prý zaplavuje veřejný prostor směsí urážek a závisti. "Ta znehodnocuje i to, na co bychom mohli být jako Češi a Evropané hrdí – nejnižší nezaměstnanost, ekonomický růst, pozitivní směr legislativy, růst mezd, vysoká úroveň naší vědy i kultury a tak dále," tvrdí Bělohradský.

Za jeden z největších problémů Prahy 6 považuje dopravu. Podle něj je potřeba bezprostředně začít s modernizací železniční trati Praha-Kladno s odbočkou na Letiště Václava Havla. "Osobně se u premiéra Sobotky zasadím za realizaci tohoto spojení." Dotýká se i tunelového komplexu Blanka, který podle kandidáta levice poškozuje občany Prahy 6. "Důvodem je nedostatečná koordinace městských částí v řešení dopravních problémů. Role senátora mi to umožní změnit."

Nelíbí se mu ani fakt, že lidé říkají MHD "socka". Podle něj je to naopak budoucnost evropských měst. "Jediným řešením je posilovat veřejnou dopravu a provozovat ji zdarma, veřejná doprava zdarma se celkově vyplatí, jak dokazuje mimo jiné i experiment v Tallinu." 

Kampaň, která by měla Bělohradského dostat do Senátu, stála 850 tisíc korun. Otázkou však je, jestli má proti "rozjetému" Růžičkovi vůbec šanci. Jeho odpůrci totiž podotýkají, že jako filozof nemá dostatečnou průpravu ani zkušenosti, aby mohl v takové funkci usednout. On to však odmítá. Proč by tedy měl být senátorem? "Domnívám se, že reprezentuji koalici a program budoucnosti. Musíme společně spravovat veřejný prostor, řešit vzdělání budoucích generací či si uvědomit, že i soukromé vlastnictví zavazuje."