Setkání kraje a starostů: Hodně slov, slibů, jídla i pití a soutěž o sekačku

Historicky první setkání vedení Středočeského kraje a starostů obcí, které se konalo v pražském Kongresovém centru, mělo smysl. Kdo neusnul a vydržel sáhodlouhé projevy až do konce, opravdu se mohl dozvědět zajímavé informace. Na druhou stranu, v ústech zůstala i jistá pachuť.  

23.02.2017 - 07:13   |  

Všichni primátoři a starostové Středočeského kraje dostali pozvání na vůbec první společné setkání s vedením kraje. Do Kongresového centra v Praze na Vyšehradě se jich nakonec sjelo 620. Číslo sice hezké, ale v kontextu s tím, že pozvánku obdrželo celkem 1 145 lidí, už zase tolik ne. Kde bylo těch zbylých 525? V každém případě hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová udělala první krok ke splnění slibu, že bude ke všem starostům přistupovat stejně.

Krajská šéfka to také nezapomněla zmínit během svého úvodního projevu. "Jsme tu my pro starosty, ne oni pro nás," řekla přítomným členka Babišova hnutí ANO 2011. Hlavní téma setkání však bylo jiné. Starostové dostali informace, jak čerpat finanční prostředky ze sedmi středočeských fondů, na které z krajského rozpočtu půjde 410 milionů korun. Tématem byly i opravy komunikací, kapacity škol a školek a další. 

Proč tolik nudných řečí?
Myšlenka podobného velkého setkání je jistě v pořádku a vedení kraje si zaslouží pochvalu. "Středočeský kraj a celý realizační tým, který setkání připravoval, je s výsledkem spokojený. Jelikož jsme měli v průběhu konání mnoho práce, moc času na humor nám nezbývalo. Já osobně jsem si všiml jen debat u stánku celníků, kteří prezentovali zabavené věci, třeba kožešinu z medvěda, hodinky a další věci, že k nim občas přišel někdo ze starostů a z legrace se zeptal "za kolik?"," usmíval se mluvčí kraje Pavel Lochař. 

Otázkou však je, zda bylo nutné trávit čas častými nudnými projevy a řečmi o ničem. V půl desáté dopoledne začala mluvit hejtmanka a než se u mikrofonu vystřídali všichni náměstci a členové rady, mohli jste si dát v klidu šlofíka. Pravda, sem tam něco zajímavého by vám uteklo, ale vlastně nic, co byste si pak nezjistili zpětně během deseti minut. 

U řecnických pultíků se hlavně hodně slibovalo a plánovalo. Nic, na co bychom nebyli zvyklí. Fakt je, že novináři měli občas docela prekérku, když se chtěli podívat, kdo vlastně mluví. Organizátoři je totiž posadili bokem od hlavního pódia, takže na obrovské plátno vidět nebylo a výhled navíc komplikoval mohutný sloup. No, budiž. Média asi nejsou až tak důležitá.

Žaludky se měly dobře
Ovšem pokud by akreditačním sítem prolétl člen takzvané "holubí letky", tedy novinář, kteří zásadně nepíše, jen se na podobné akce chodí najíst, tak ten by byl spokojen. Jídla a pití bylo všude spousta. Je vidět, že Středočeský kraj je krajem bohatým a o své ovečky se dokáže postarat alespoň v tomto ohledu. V žaludku tak nikomu nekručelo a alespoň se na chvíli zavřela ústa kverulantům z řad starostů, kteří sem tam nechápavě kroutili hlavou, co že se to vlastně děje. Asi čekali konkrétnější debatu a jasnější vize i cíle. 

Náladu jim příliš nespravilo ani to, že mohli vyhrát krásnou zahradní sekačku. Ne, to není žert. Každý, kdo se zapojil do soutěže o vymyšlení loga pro Středočeský kraj, mohl se těšit na losování na konci programu. Řekněte sami, není to krásné, drandit na jaře po zahrádce se zbrusu novým strojem?  

Štěstí musel mít i ten, kdo se chtěl dočkat odpovědi na dotaz směrovaný krajskému vedení. Kartičky s otázkami byly totiž také vhozené do osudí a vybralo se jen pár náhodných. Abychom ale příliš nekřivdili, na všechny ostatní prý bude odpovězeno písemně. Možná, kdyby se méně času věnovalo neplodným projevům o ničem a více diskutovalo, dojem z celého dne by byl mnohem lepší. Ale co, třeba příště...