Děti s ADHD nepotřebují unavit, potřebují si odpočinout

Vedoucí v oddílech Skautu procházejí školeními o inkluzi ADHD dětí
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Děti s ADHD potřebují denně vybít spoustu energie, to si myslí většina lidí včetně jejich rodičů. Psychologové však varují, je to právě naopak. Hyperaktivní děti paradoxně potřebují odpoledne dostatek odpočinkových a méně na výkon zaměřených aktivit.  

Děti s poruchou pozornosti a hyperaktivitou vnímají svět kolem sebe nadmíru intenzivně, neumí filtrovat to podstatné. Některé se k tomu navíc ještě svévolně pohybují, vrtí, jsou neklidné a podobně. To vše děti hodně vyčerpává, jsou unavené a výše zmíněné projevy se ještě stupňují. Navenek to vypadá, jako by potřebovali přebytky své energie vybít. Rodiče proto organizují hyperaktivním potomkům volný čas tak, aby nezlobili. Opak je však pravdou a děti jsou považovány za nevychované a drzé.  

ADHD je anglicky Attention Deficit Hyperactivity Disorder neboli porucha pozornosti s hyperaktivitou. Řada vědních oborů potvrdila, že základ poruchy je vrozený, a tedy nezpůsobený výchovou. Příznaky ADHD se dělí na tři oblasti. Na poruchu pozornosti, hyperaktivitu a impulzivitu. Nejvíce nápadné jsou děti s nadměrnou aktivitou, naopak děti jen s poruchou pozornosti mohou působit jako zasněné, netečné, líné a nedbalé. Ty impulzivní se projevují chvilkovým nepředvídatelným chováním.

"Samotná školní výuka je pro žáky s poruchou pozornosti s hyperaktivitou velmi náročná a určitě je vhodné, abychom pro ně volili odpoledne spíše činnosti, které nejsou náročné na koncentraci a pozornost," radí dětská psycholožka Lucie Plešková. Ta ostatně doporučuje nepřetěžovat ani ostatní děti. Rozhovor s ní si přečtěte ZDE.

Podle psycholožky jsou ideální jakékoliv kroužky, které nejsou příliš řízené, například pohybové hry venku v přírodě a tvořivé výtvarné kroužky, kdy dítě není spoutáno velkým množstvím pravidel. "Určitě bych nedoporučovala jazykové kurzy či výuku hry na hudební nástroj v případě, že jsou vedeny klasicky, kdy dítě musí sedět a učit se jako ve škole,“ upozorňuje.

Dětí s hyperaktivitou přibývá
Hyperkinetická porucha patří mezi nejčastější příčiny psychiatrického vyšetření a léčby v dětském věku. V naší současné populaci se vyskytuje šest až devět procent dětí s poruchou pozornosti, v některých případech s přidruženou hyperaktivitou nebo impulzivitou. To teoreticky znamená, že se přibližně mezi patnácti dětmi objeví alespoň jedno s ADHD. Mezi laiky a mnohdy bezradnými rodiči se objevuje názor, že ADHD je jen omluva pro nevychovanost.

"Syn měl projevy ADHD už v batolecím věku, děti to na něm poznaly a vyčleňovaly ho ze hry, neměl to už tenkrát jednoduché," svěřuje se maminka dnes dvanáctiletého Honzy. "Je hodně společenský a rád sportuje, i když je celkově méně obratný. Když začal chodit do školy, zamiloval si fotbal. Často ale neplnil, co trenér říká, a na turnajích podával nevyrovnané výkony. Dost si to bral, občas se mu spoluhráči smáli a raději tam skončil. Teď chodí na kroužek pohybové výchovy ve škole, fotbal tam občas taky hrají, ale je to víc na pohodu, syn není pod tlakem a užívá si to," dodává.  

Kde najít kroužky pro ADHD děti 
S radou či výběrem může pomoci Národní institut pro děti a rodinu, který vede projekt s názvem Hyperaktivita a sdružení Hyperka. Také v občanském sdružení Ještěrka mají přehled o tom, kde jsou kroužky vhodné právě pro tyto děti. Pomoci mohou i v pražském Dyscentru.

"Děti s ADHD neudrží pozornost tak dlouho jako ostatní, navíc je pro ně velmi těžké vydržet sedět v lavici a stejně jako v případě učení nevydrží tyto děti ani delší dobu odpočívat. Je proto nutné, aby se jim aktivity častěji střídaly, aby chvíle soustředění vystřídala chvíle odpočinku. Ideálně formou nějaké jednoduché relaxační činnosti či volné hry, to platí i pro školu i pro odpolední aktivity," vysvětluje Lucie Plešková.

Velmi odborně se problémem začleňování dětí se specifickými potřebami do kolektivu a konkrétně právě s ADHD zabývá již několik let také Junák neboli Český skaut. Odbor Skauting pro všechny (SPV) vydal už před třemi lety brožuru, ve které velmi prakticky i odborně seznamuje své vedoucí s projevy těchto dětí a s tím, jakým způsobem k nim přistupovat. Poradny tohoto odboru jsou v Praze, Plzni, Brně a Olomouci a poradna funguje samozřejmě i na webu. Junák působí po celé České republice, což dává naději rodičům dětí se specifickými potřebami z menších měst, že najdou odborné vedení pro své dítě i u nich v okolí.

Na webových stránkách SPV jsou uvedeny milé příběhy o tom, jak se daří tyto děti mezi skauty přijímat. Vedoucí Junáka Miky například vzpomíná, jak do jejich oddílu přišlo malé Torpédo. „Přezdívka je u vlčat atraktivní záležitost, většina si ji vyslouží během prvního roku, u Honzy to bylo jinak. Hned na druhém vlčinci jsem vybíral ze dvou možností, bude to Tenisák nebo Torpédo. První tip vycházel z pohybu mojí hlavy, když jsem Honzu sledoval, je to, jako byste sledovali tenisový zápas. Druhá byla spojená s jeho živostí, rychlým startem. Torpédo mě motivoval obrátit se na naši skautskou poradnu, abych se dozvěděl víc o zkušenostech ostatních s jejich “torpédy”. Díky tipům, které jsem dostal, se teď učím jasněji vysvětlovat, dávat pokyny srozumitelně a jednoznačně vyjadřovat, co se smí.“ (úryvek)