Alžběta byla ve stavu klinické smrti. Život jí zachránili kolegové z práce

Práce záchranářů přináší prakticky denně kritické situace
Zobrazit fotogalerii (3)
26.05.2017 - 07:37   |  

Pro třicetiletou Alžbětu mohl být obyčejný čtvrtek v kanceláři tím posledním v životě. Běžný pracovní den se v kanceláři v Praze ve Stodůlkách změnil v boj o život, když tato mladá a doposud zcela zdravá žena náhle zkolabovala. Nebýt pohotového zásahu kolegů, dnes by mezi námi zřejmě nebyla. 

Ze všech stran slyšíme, jak bychom se měli chovat, kdyby došlo ke krizové situaci a někdo v naší blízkosti třeba zkolaboval. Ale ruku na srdce, kolik z nás by nezačalo panikařit a postupovalo by chladně a s rozmyslem? Alžběta měla štěstí, že její kamarádi se zachovali duchapřítomně. Přitom byli určitě v šoku. Kolegové mladé ženy nejdříve slyšeli jen hlasitou ránu, pak ji uviděli ležet v bezvědomí na zemi. Příčinou byla srdeční zástava, po které se ocitla ve stavu klinické smrti.

Jak postupovat při poskytnutí první pomoci?
1. Získejte přehled o situaci
- zjistěte, co se dotyčnému stalo, uvědomte si, jak se to stalo a proč, zachovejte klid. Při větším počtu postižených se nejprve věnujte těm, co silně krvácejí nebo jsou v bezvědomí.
2. Zajistěte bezpečnost - jak pro vás, tak postižené lidi.
3. Posuďte stav postiženého - je-li v bezvědomí a nedýchá normálně (chrčí apod.), zahajte kardiopulmonální resuscitaci. Pokud dýchá normálně, položte ho na záda se zakloněnou hlavou.
4. Volejte na linku 155 (nebo 112) - popište, co se stalo, udejte přesnou adresu, počet postižených, jejich stav atd. 

Rozhodovala rychlost 

Díky pohotové reakci spolupracovníků, kteří okamžitě volali na tísňovou linku 155, a ve spolupráci
s operátorkou pražské záchranné služby se podařilo Alžbětu zachránit. Rozhodujícím faktorem byla v tomto případě rychlost, každá vteřina totiž snižuje možnost na obnovení srdeční činnosti a úspěšnou resuscitaci bez nevratných následků. Významnou roli sehrál i fakt, že firma byla pro podobné případy vybavena vlastním přenosným defibrilátorem – přístrojem, který může elektrickým výbojem obnovit srdeční rytmus.

"Operátorka pomocí přesně cílených otázek zjistila, že jde o kritický stav. Ihned instruovala svědky příhody k zahájení oživování. Současně na místo vyrazili záchranáři včetně lékaře. Protože k události došlo ve velké kancelářské budově, operátorka ověřila i možnost, zda na místě není k dispozici defibrilátor. Ukázalo se, že ano, a i díky jeho použití se kolegům podařilo ženu oživit," říká Ondřej Franěk, vedoucí lékař zdravotnického operačního střediska a tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy (ZZSHMP).

Chladná hlava a přesný úsudek

Defibrilátory měly donedávna k dispozici jen profesionální záchranářské týmy, v poslední době jsou ale stále častěji dostupné například ve velkých firmách či na místech s vysokou koncentrací lidí, jako jsou nákupní centra, v podobě tzv. automatizovaných externích defibrilátorů (AED), které mohou použít díky jednoduchým instrukcím i úplní laici.

"Kluci pokračovali s nepřímou masáží srdce a já mezitím celý přístroj vybalil. Vše bylo velmi intuitivní, všude jsou obrázky a celou dobu nás defibrilátor spolu s operátorkou naváděly. Podle instrukcí jsme aplikovali přímo na tělo, jak se má, stiskli obrázek srdce a ta mašinka si vše sama změřila, dala výboj a to bylo v podstatě vše, co jsme museli udělat," vzpomíná Ondřej Fanta, který se na záchraně kolegyně podílel.

Právě včasné a správné použití defibrilátoru v kombinaci s poskytnutím první pomoci zachránilo ženě život. "V tomto případě bylo použito AED přístroje laiky, kteří byli instruováni operátorkou zdravotnického operačního střediska. Byl podán jeden výboj a s největší pravděpodobností došlo k defibrilaci a následně i obnovení srdeční činnosti," má jasno Tomáš Garnol, lékař ZZSHMP.

Už se zase usmívá

Záchranáři po příjezdu na místo zajistili základní životní funkce, provedli nezbytná vyšetření a předali pacientku k další péči do nemocnice, kde se v následujících dnech zcela zotavila. "Z osudného dne si nic nepamatuji, je to ale jediná cena, kterou jsem musela zaplatit za to, že jsem byla pár minut mrtvá. Chtěla bych říct, že opravdu klíčová je rychlost. Vím, že rozhoduje každá vteřina," usmívá se už Alžběta Široká, která je dnes zdravotně zcela v pořádku a vybavená přístrojem, který trvale hlídá správný rytmus jejího srdce.

Příběh Alžběty je zvláštní tím, že v jejím věku je podobná příhoda velmi neobvyklá. Nicméně pacientů, které se při zástavě srdce podaří díky spolupráci svědků příhody, dispečerek, záchranářů a specialistů v nemocnicích "vrátit zpátky", je každý rok v Praze téměř stovka. Naše hlavní město v tomto ohledu patří ke světové špičce a rozhodně se tak máme čím chlubit. 

"Díky skvělé práci operátorek a velké ochotě Pražanů je v zde z celkového počtu lidí se zastaveným srdcem celých 80 procent resuscitováno laiky na místě ještě před příjezdem záchranářů, přičemž celosvětový průměr činí pouhých 20 procent. Na tyto úvodní články řetězce přežití navazuje vysoce kvalitní přednemocniční i specializovaná nemocniční kardiologická a další intenzivní i následná péče. Všem jménem Alžběty, ale i dalších našich pacientů s podobným osudem, velice děkujeme," dodává Jana Poštová, mluvčí ZZSHMP. A co vy, dokázali byste zachránit život?


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru