V noci se měnil čas: Komu to vadí a jak to zvládá lidský organismus?

V noci na neděli jsme spali o hodinu později. Zmenil se totiž čas
Zobrazit fotogalerii (3)
29.10.2017 - 08:00   |  

V noci na dnešek se změnil čas. Ve tři hodiny v noci se posunuly hodinky zpět na 02:00 a spali jsme tak o hodinu déle. Proti změnám času bojují politici i vědci.

Současný zimní čas trvá pět měsíců, zpátky na letní se vrátí až 25. března. Změna se dotkla i mezinárodních vlaků a autobusů. Hodinu, která kvůli změně času v noci přibyla, většinou strávily čekáním ve stanicích. Cestující v mezinárodních nočních spojích pak museli ráno hodinu čekat ve stanicích.

Zimní čas je úprava měření času, při které se v zimních měsících roku používá čas posunutý zpět oproti běžnému pásmovému času. Jako zimní čas se však někdy chybně označuje i standardní pásmový čas.

Čas se mění téměř v celé Evropě

Letní čas, tedy ten, který nyní skončil, platí ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu, Ruska, Běloruska, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky. Důvodem zavedení takzvaného středoevropského letního času (SELČ) byla původně úspora elektrické energie. K prvnímu zavedení SELČ došlo v roce 1916 za první světové války.

Mezi prvními na SELČ přecházely Německo a Rakousko-Uhersko, tedy i české země. Postupně se přidala i řada dalších zemí. Dnes se čas mění ve většině evropských a severoamerických států.

Někomu posun času vadí

Střídání letního a zimního času vyvolává diskuse. Někomu změny vadí a dlouho se jim přizpůsobuje. Kritici tvrdí, že změny nabourávají biorytmus. Loni v říjnu česká vláda schválila nařízení, podle kterého bude letní čas zaveden i v příštích pěti letech. Jde o novelu, která navazuje na směrnici Evropské unie.

Stěžují si nejen chovatelé zvířat

Lékaři upozorňují, že na změnu času si starší lidé a děti zvykají asi tak týden. Větší problém ale změna času prý přináší v březnu, kdy se mění zimní čas na letní a lidé musí vstávat o hodinu dříve. To pro někoho může znamenat problémy. Na to občas upozorňují někteří aktivisté a jsou pro zrušení. Změny třeba přinášejí problémy chovatelům hospodářských zvířat. Nakrátko snižuje produkci mléka u dojnic, než si zvířata na přechod zvyknou.

Proti bojuje vědkyně Helena Illnerová

Dlouhodobým odpůrcem letního času je například senátor Petr Šilar, jenž chce v rámci iniciativy For Only One Time oslovit Parlament peticí pro zrušení střídání času. Podpisy prý bude sbírat tak dlouho, než jich získá alespoň 10 tisíc. Na to má čas do roku 2022, tedy do doby, dokdy má mandát senátora.

Proti je i bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová, která zkoumá biorytmy. Pokud je nutné změnu času udržovat, měla by podle ní přijít později.

Lidé po přechodech na jiný čas plní ordinace

Profesorka Illnerová jako první na světě objevila závislost funkce biologických hodin v mozku savců na délce dne během ročních období. Oddělení, které vedla ve Fyziologickém ústavu AV ČR, je dnes mezinárodně uznávané a významně se podílí na výzkumu mechanismu synchronizace biologických hodin s vnějším prostředím. Studium nauky o čase v živých organismech zavedla nejen ve Fyziologickém ústavu, ale i v rámci celé ČR.

Někomu chybí světlo při vstávání

V období změn času se údajně ordinace lékařů plní pacienty, kteří si stěžují na výkonnost, nespavost, únavu a rozladěnost. Helena Illnerová v té souvislosti uvádí, že horší je jarní posun o hodinu dopředu. Je podle ní nepřirozeným zásahem do biologických rytmů člověka. Část lidí na tuto změnu reaguje citlivěji a hůře se s ní vyrovnává. "Lidé, kteří už vstávali do světla, se po přechodu na letní čas zase najednou probouzejí do tmy. A potřebovali by právě to ranní světlo, aby se jim biologické hodiny po změně času snáze předběhly,“ uvádí profesorka Illnerová. Oproti tomu podzimní návrat ke středoevropskému času je podle profesorky pro organismus snadnější. "Lidské biologické hodiny mají tendenci se spíše zpožďovat," vysvětluje.