Začalo to v detailech, pak mi zakazoval kamarádky a bil mě. Jak poznat domácí násilí?

Násilí, které se odehrává za zdmi domů, je něco, co dokáže ze života udělat peklo. Často neviditelný je útlak, výhrůžky, psychické týrání i "šikovně" vedené rány tak, aby to nikdo nepoznal. Oběti se cítí vinné, pocit bezmoci je potvrzován a agresor nabírá další síly. Jak z toho ven?

03.02.2017 - 17:10   |  
Není radno nic podceňovat

Domácí násilí je tím nejhorším, protože vzniká mezi blízkými osobami v jejich soukromí. Kontrola veřejnosti dokáže jakékoliv náznaky násilí řešit, jenže v soukromí se hraje podle jiných pravidel. Intenzita útoků se stupňuje a tito dva lidé zpravidla nejsou schopni vyřešit včas svůj vztah tak, aby se to už nikdy neopakovalo.

Domácí násilí často začíná pomalu, od detailů k důležitějším věcem. Vždy jde o dlouhodobý proces a opakující se útoky, které jsou vždy vedeny jen od agresora směrem k oběti. Navíc se intenzita zvyšuje. Je prakticky jisté, že pokud dostanete ránu jednou, další budou následovat. Oběti domácího násilí končí často v nemocnici nebo márnici.

Od nevinných začátků až k tyranii
"Začalo to v detailech, ale pak mi zakazoval kamarádky a pravidelně mě bil," uvádí na začátek svého příběhu Hana K. "On chtěl mít kontrolu nad tím, kde jsem a s kým se bavím. Dost žárlil. Nejdříve mě to vlastně těšilo, byla jsem pro něj tak důležitá! Jenže pak, jak se stupňovala jeho podezření, obvinění i bití, došlo mi, že jsem jen hromosvod pro jeho agresi a jeho obavy," popisuje postupný pád až na dno Hana. "Jednou mi třeba nevěřil, že jsem byla s kamarádkou.

"Když jsem šila na šicím stroji při jeho "výslechu", prostě mi strčil ruku pod stroj. Jehla prošla párkrát skrz. Naštěstí bez nitě, ale i tak. Vždycky se pak za nějaký čas omlouval a sliboval, že už se bude ovládat. Jenže se to v něm nějak bilo, nevěřil mi a chtěl ovládat můj život," vysvětluje Hanka, jak postupně může dojít k domácímu násilí. "Postupně jsem chápala, že se to už nikdy nezlepší a nebude to jako dřív. Všechno se jen zhoršovalo, až to na mně poznaly i kamarádky. Těm jsem se nakonec svěřila a od Libora utekla," popisuje Hanka, jak utekla z pekla. 

 

Všímejte si svého okolí a dávejte si pozor na tyto varovné signály:

  • Zlé pohledy od partnera, něco "visí ve vzduchu" 
  • Zničené věci v bytě
  • Neustálé kontrolování času
  • Rušení plánovaných schůzek
  • Nošení dlouhých rukávů a nohavic v teple
  • Neustálé ohlašování partnerovi 
  • Pochybování a snížené mínění o sobě
  • Obhajování partnera
  • Pocity viny
  • Tiché vystupování, i když předtím šlo o extrovertní osobu
  • Lekavost, vystresovanost

Domácí násilí se může postupně vyvinout i v předtím harmonických vztazích. Jakmile jeden z partnerů získá pocit, že je nezastupitelný a že je na něm ten druhý závislý, jde to rychle. Právě kvůli závislosti, a to hlavně finanční. Pochopitelně svou roli hraje i emoční závislost.

Finanční závislost na partnerovi není nikdy tím správným krokem. Rizikové je i onemocnění, zdravotní postižení, mateřská, rodičovská, vyšší věk, odchod ze zaměstnání atd. Vztah, který je poznamenán domácím násilím, nemá nikdy smysl udržovat dále. Nikdy se to nezlepší.