Otepluje se, potrubí dostává zabrat. Kde se bát výpadků v dodávkách vody? V Praze už to praská.

Letošní poměrně tuhá zima dává v hlavním městě zabrat vodovodním sítím. Lépe řečeno změna teplot, kdy se otepluje, a potrubí tak dostává pořádně zabrat. Právě v těchto dnech bychom se měli připravit na možné výpadky dodávek vody. Kde může být situace nejhorší?

15.02.2017 - 07:11   |  
Vydrží vodovodní sítě a kanalizace?

Život bez tekoucí vody si dnes umí představit málokdo z nás. Bereme jako samozřejmost, že pustíme kohoutky a můžeme si umýt ruce nebo se třeba osprchovat. Letošní zima nám však může podobné plány značně zkomplikovat. Jen za leden, který byl podle meteorologů nejmrazivější za posledních 77 let, musely Pražské vodovody a kanalizace řešit 465 událostí, z toho hned 361 se týkalo úniků vody. 

Čísla za únor budou možná ještě vyšší. Může za to oteplování, trubky změny teplot nenesou příliš dobře, protože při rozmrzání a pohybu půdy může dojít k větší zátěži a tlaku na potrubí. Zatímco o kanalizace se většinou bát nemusíme, protože je pod zámrznou hloubkou a voda odchází gravitačně, na vodovodní síti vlivem pohybu půdy při změnách teplot může dojít k větší poruchovost.

U kanalizace se problém obvykle hned nepozná. "Může se stát, že se voda vzdouvá, buď na komunikaci, nebo ve sklepě. Po delší době se také může výjimečně vytvořit kaverna nebo se kanalizace ucpe," vysvětluje ředitelka komunikace společnosti Veolia Marcela Dvořáková a dodává: "Havárie vodovodního potrubí znamená, že praskne vodovodní řad viditelně nebo skrytě, lidé jsou pak bez dodávky pitné vody, voda může vytékat na ulici. V zimě se tvoří námraza na vozovkách, v teplejším počasí někde teče voda."

Pražské vodovody a kanalizace loni kontrolovaly 2 905 kilometrů vodovodních sítí a bylo nalezeno 335 skrytých úniků vody.

V zimě však nastává problém, že lidi nejde zásobovat vodou v cisternách. Zkrátka proto, že zamrzá. "Využíváme vodu balenou v sáčcích, kde nevadí, že voda zmrzne. Sáčky to vydrží," tvrdí Dvořáková. Za loňský rok se balená voda takto distribuovala v sedmdesáti případech a způsob se velmi osvědčil. Největší problém i letos bude v centru Prahy. Vlivem většího dynamického namáhání a většímu dopravnímu zatížení je tam pravděpodobnost poruchy vyšší.

Způsob samotné opravy se také liší, stejně jako její délka. V případě kanalizace, pokud se jedná o ucpávku, řeší se to obvykle proplachem. "Když proplach tlakovou vodou selže, hledá se příčina televizním inspekčním kamerovým systémem." Opravy havárie jsou náročné, ve větších hloubkách se musí vyhloubit těžní šachta. Může to trvat několik týdnů až měsíců, výjimečně i déle. Odpadní vody se pak přečerpávají nebo převádějí na jiné stoky.

Havárie vodovodní sítě se řeší co nejdříve. "Provádí se i monitoring sítě a diagnostika zjistí, kde potrubí prasklo. Záleží na profilu potrubí a na náročnosti terénu, zda se musí třeba odtěžit hodně zeminy, to vše má vliv na dobu odstranění poruchy," dodala Marcela Dvořáková.

Je logické, že na největší nápor se musí přirpavit historické centrum Prahy. Což se potvrdilo ve středu ráno, když prasklo vodovodní potrubí u Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 2. Potrubí bylo vyrobeno z litiny kolem roku 1880. Bez vody se tak ocitlo několik desítek obyvatel a část blízké nemocnice. Podobných incidentů bude zřejmě přibývat.