Dokumentační středisko českých ložisek zlata v jílovském muzeu

RNDr. Petr Morávek je nejen autorem nově otevřené expozice zlata v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy, ale stará se také o celostátní dokumentaci minulých etap průzkumu a těžby mnoha českých ložisek zlata pro Českou geologickou službu – Geofond.

09.11.2015 - 07:30   |  
Petr Morávek prohlíží vzorky hornin hmotné dokumentace

 

Jak funguje dokumentační středisko?

Před dvaceti lety tu bylo tehdejším Geofondem - dnes Českou geologickou službou - zřízeno středisko hmotné dokumentace ložisek zlata v Čechách, které funguje dosud. Jsou tu uloženy zprávy, mapy a dokumentační materiály včetně vzorků rud a hornin. Důvodem jeho zřízení bylo nebezpečí ztráty mnoha materiálů při privatizaci státního průzkumného podniku po roce 1990. Tisíc map uložených ve středisku bylo digitalizováno a jsou přístupné na internetových stránkách České geologické služby.

 

Co všechno dokumentujete?

Jsou tu uloženy zprávy o průzkumu, který v šedesátých až osmdesátých letech 20. století dělal státní podnik Geoindustria Praha: Kašperské Hory, Mokrsko, Petráčkova hora a řada dalších. Základem střediska byla dokumentace průzkumu a těžby jílovského ložiska z 60. let minulého století, která po likvidaci dolů byla deponovaní v jílovském muzeu. Kromě písemné a mapové dokumentace je ve středisku uložena i hmotná dokumentace z průzkumný vrtů a báňských prací v rozsahu asi deset tisíc vzorků hornin, rud a minerálů. Vše je přístupné pro badatele. Půjčují si tu podklady nejen pro diplomové a disertační práce, ale i pro posouzení rozsahu poddolování jílovské oblasti pro rozvoj města.

 

Petr Morávek u archivu ložiskových map

Jaká jsou v Česku hlavní ložiska zlata?

Máme dvě ložiska evropského významu – Mokrsko a Kašperské Hory, obě byla zkoumána v 80. a 90. letech minulého století. Průzkum Mokrska byl proveden hodně detailně. Ve výběrovém řízení, které v roce 1994 na průzkum ložisek zlata vyhlásilo Ministerstvo hospodářství ČR, pro Mokrsko vyhrála britská společnost Rio Tinto. Vzhledem k nesouhlasu obyvatel a ekologických sdružení nejen s těžbou, ale i s dokončením průzkumu byla však nucena po třech letech odejít. Ložisko je zcela unikátní - pod vrchem Veselý je na ploše cca 300x500 metrů uloženo téměř sto tun zlata, což při jeho současné ceně přestavuje hodnotu téměř sto miliard korun. Zlato je však velice jemnozrnné a proto nebylo „starci“ těžené. Dnes by se muselo dobývat povrchovým způsobem a zlato získávat procesem kyanidového loužení v kádích. Z dnešního pohledu by to představovalo nepřijatelný zásah do životního prostředí, takže v nejbližší době k jeho těžbě nedojde. Po průzkumu ložiska však zůstalo v podzemí asi osm kilometrů chodeb, které dnes využívá stavební fakulta Vysokého učení technického v Praze pro výzkumné a edukativní účely. Po experimentální podzemní těžbě v 90. letech na blízkém ložisku Čelina zůstala čtyřicet metrů vysoká komora - dnes zvaná katedrála. Byla zpřístupněná veřejnosti a příležitostně se v ní konají podzemní koncerty - díky vynikajícíc akustice varhany J.S. Bacha tu znějí nádherně. A když člověk jako geolog přitom vnímá bílé křemenné žíly ve tmavozelených okolních horninách, jde o nezapomenutelný zážitek.

Čtěte také: Když se zlato stane životním osudem...  Geolog a znalec ložisek zlata RNDr. Petr Morávek má bohaté zkušenosti z celého světa. Nyní je vkládá do publikací a činnosti Regionálního muzea v Jílovém u Prahy.

A Kašperské Hory?

Kašperské Hory jsou jiný případ. Tady probíhala rozsáhlá podzemní těžba ve středověku - bylo to jedno z hlavních zlatých ložisek v Čechách. Je tvořené křemennými žilami s vysokým obsahem zlata až deset gramů na tunu rudy a jeho těžba by byla ekonomicky výhodná - v současné době se těží již od 3 až 4 gramů. Těžba by probíhala podzemním způsobem, který je k životnímu prostředí podstatně šetrnější. Tamní občané se bojí, že by se jim propadalo město i s náměstím, ale pokud se tak děje již dnes, jde o vlivy historické těžby z dob Karla IV. - těch sto tun zlata v nové části ložiska není pod náměstím, ale nejméně tři kilometry od města. Pro získávání zlata by nebyla nutná kyanidová technologie - zlato by bylo možné flotačním způsobem převádět do koncentrátu, ze kterého by bylo možné ho získávat mimo oblast, třeba v Belgii. V Kašperských Horách jsou však vedle zlata i rudy wolframu - jde o jedno z největších ložisek v Evropě. Podobný podzemní důl na wolframové rudy v Rakousku leží těsně u hranice Národního parku Vysoké Taury.

 

Archiv zpráv o průzkumech ložisek zlata v celé republice

 

Kde se můžeme o zlatých ložiscích dozvědět víc?

U většiny historických ložisek zlata byly zřízeny naučné stezky, které spolu s poznáním přírody podávají základní informace o geologii a historii dolování zlata. V okolí Jílového, jako pravděpodobně nejvýznamnější oblasti historické těžby zlata, jsou hned tři naučné stezky spojené s návštěvou historických štol, spravovaných jílovským muzeem. Obdobné stezky jsou v širší oblasti Nového Knínu. Na ložisku Roudný, které bylo nejvýznamnějším producentem zlata ve 20. století, naučnou stezku asi před půldruhým rokem otevřel Svaz ochránců přírody ve Vlašimi. Vydavatelství České geologické sužby připravuje specielní publikaci Vycházky do historických zlatonosných revírů - spolu s mapkami a popisem 14 naučných stezek v celé České republice. Základní informace o hlavních zlatonosných revírech podává i nově rekonstruované expozice zlata v jílovském muzeu.

 

Je nějaká možnost obnovení těžby zlata na Jílovsku?

Tady by těžba byla složitá. Vrchní části zlatonosných žil jsou do hloubky až dvě stě padesát metrů vytěžené, a obsahy zlata do hloubky ubývají. Zbývajících cca sedm tun zlata je na žilnících s obsahem 2-3 gramy zlata na tunu rudy. Těžba by musela probíhat na několika dolech, postižení přírody by bylo dost výrazné a výsledek by nebyl ekonomicky odpovídající. V Čechách máme řadu ložisek, které jsou významnější. Jílové svůj význam naplnilo již ve středověku.

 

Čtěte také: Muzeum v Jílovém oslavilo novou expozici zlata 
U příležitosti státního svátku 28. října 2015 otevřelo Regionální muzeum v Jílovém u Prahy novou expozici o těžbě zlata.
Klíčová slova: