Malý průvodce začínajícího lukostřelce (rozhovor)

Střelba z luku je s člověkem spjatá po tisíciletí. Co víme o její současné podobě?
  |  

„Jaké to asi je? Není to příliš drahé? Byl by to sport pro mě?“ Minimálně z obrázků nebo alespoň z náhodného přepínání v televizi zná lukostřelbu asi každý fanoušek sportovního zápolení. Jenomže, nelákalo by vás, kdybyste si z luku mohli minimálně jednou vystřelit? Řekneme vám, co a jak.

Skupinka mladých lukostřelců právě přišla na večerní trénink, když jsem se chystal k rozhovoru s Helenou Bauerovou, předsedkyní a trenérkou pražského lukostřeleckého klubu CERE. „Běžte se rozcvičit,“ zaúkolovala svěřence Helena Bauerová, která mi hned na to začala odpovídat na dotazy ohledně tohoto zajímavého sportovního odvětví.

 

1) Proč byste lukostřelbu doporučila lidem?

Lukostřelba je sport, při kterém si lidé dokonale vyčistí hlavu. Při střelbě se musí soustředit nejen na míření, ale i na to, co celý výstřel musí vytvořit. Tím pádem se odpoutají ode všeho, s čím na lukostřelnici přicházejí. Lidé obvykle po hodinách střílení říkají, že se cítí jako znovuzrození. Lukostřelbu bych doporučila i pro její poutavost. Touhu zlepšovat se a trefovat se do středu terčů. Člověk pak lukostřelbě snáze propadne.

 

2) Jak staré děti si mohou lukostřelbu vyzkoušet?

Děti si mohou sport vyzkoušet už od šesti let. Dostávají luky, které jsou odpovídající jejich vzrůstu a síle. Trénink takto malých dětí se ale daleko více podobá hraní, než opravdovému střílení. Já osobně jsem raději, když přijdou o něco starší děti. Mezi desátým až dvanáctým rokem věku. Jednak lépe vnímají zadané pokyny a jednak se jejich trénink dá i lépe připravit pro jejich sportovní růst.

 

3) Jak třeba vypadají tréninky už pokročilejších lukostřelců?

První na řadě je náležitá rozcvička. Ta sestává nejprve z proběhnutí, důležité pro prokrvení celého těla. Následuje soubor úkonů, při kterých na sportovní výkon připravujeme ruce, záda i nohy. Poté jsou to různá cvičení, při kterých si střelec zkouší protahování s lukem. Prozatím však bez šípu. Samotný trénink střílení je rozdělený na několik částí, ve kterých si zkoušíme techniku střelby. Vyzkoušíme si například i střílení po tmě, z laviček, ze stabilizačních podložek. Snažíme se, aby byl trénink co nejzajímavější a lukostřelce nemohlo na závodech nic překvapit.

 

Český lukostřelecký svaz registruje více jak tisícovku členů
Zobrazit fotogalerii (4)

 

4) Jaké vůbec druhy lukostřelby známe?

Nejrozšířenější je lukostřelba terčová, při které se střílí na rovnoběžných drahách. Známe i terénní lukostřelbu, která se koná například v lesích či v parcích. Střílít můžete i na terče umístěné v kopci či pod kopcem. Dále je to tzv. „3D“ lukostřelba, při které střílíte na plastová zvířátka rozmístěná po terénu.

 

5) Při pohledu na luk mi připadá, že zacházení s tímto sportovním nástrojem musí být docela „věda.“  Na co by si měl dát lukostřelec největší pozor?

Lukostřelba je hodně technickou disciplínou. Proto polovina úspěchu se odvíjí od toho, zda máte luk dobře seřízený a šípy létají stejně.

                                                  

6) Jaké vybavení lukostřelec obvykle potřebuje?

Jsou to šípy, chrániče na prsty a na předloktí, náprsenka a toulec. Dále je to samozřejmě luk. Protože se jedná o největší investici ze základního vybavení, u nás jej začátečníkům zapůjčíme.

 

Za rok 2015 eviduje Český lukostřelecký svaz ve svých řadách více jak tři stovky žen a dívek

7) Jak je lukostřelba nákladná?

Pro úplný začátek potřebuje lukostřelec šípy, chrániče a toulec, což může sehnat za částku pohybující se okolo 1700 korun. Cena luku pro začátečníky pak mezi dvěmi až třemi tisíci. Patří sem i zaměřovače, střed i stabilizátory, jejichž ceny se různí podle kvality v řadách tísíců korun.

 

8) Je v Čechách lukostřelecké vybavení obvykle k sehnání?

Kdysi to bývalo složitější, ale dnes už to není problém. V republice se nachází hned několik obchodů, ve kterých člověku jednak dobře poradí a jednak i bez problémů objednají zboží, když ho nemají na skladě.

 

9) Co se Vám na lukostřelbě líbí?

Mně jako trenérku nejvíce potěší, když k nám přijdou rodiče nechat zapsat svoji ratolest a třeba po půl roce života s malým lukostřelcem se nás zeptají, zda-li by si sport mohli sami vyzkoušet.

 

Přečtěte si také o dalších, mediálně jen málo vyhledávaných sportech

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru