Když bylo národu nejhůře, orlové věděli, kde je jejich místo (rozhovor)

Orel byl za první republiky více než stotisícovou organizací, do které vstupovali muži, ženy, dorost i žactvo. Organizace pořádala slety a náboženské poutě. Od západních Čech až po Užhorod orlové zakládali jednoty a stavěli si tělocvičny - orlovny. Na konci 30. let bylo orlů na 160 000. Slavná doba měla však brzy skončit...

29.12.2015 - 22:29   |  
Orel si podle vlastních Stanov ukládá za svůj cíl: "Povznesení duševních a tělesných sil v duchu křesťanském a národním a v duchu křesťanské solidarity a demokracie."

O minulosti i přítomnosti této tělovýchovně-křesťanské organizace jsem si povídal se
Stanislavem Vejvarem, starostou středočeské Orelské župy Svatováclavské.

 

PhDr. Stanislav Vejvar, Ph.D. (* 1978) je starostou Orelské župy Svatováclavské se sídlem v Kladně a současně místostarostou Orla ČR. Vystudoval historii-politologii na FF UK v Praze. Pracuje jako státní zaměstnanec. Do organizace vstoupil ve svých 21 letech.  Dějinám Orla se věnoval rovněž ve své disertační práci s názvem Dějiny tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909 – 1948.

 

1) Přibližte nám, prosím, čemu všemu se Orel věnuje?

 

Už od svého začátku v roce 1909 má Orel program tělovýchovný a náboženský. Zároveň s tím i kulturní, charitativní a osvětový. Náš program vychází z myšlenky, že člověk se má rozvíjet nejen po stránce fyzické, ale i té duchovní. Proto vedle sportovních aktivit zahrnujeme do výchovy členů také náboženský prvek, kulturu a respektujeme a rozvíjíme vlastenecké tradice. Pořádáme řadu sportovních soutěží, různé duchovní, společenské a kulturní akce. Celostátně Orel provozuje všechny hlavní druhy sportu, z nichž nejvýrazněji je zastoupen florbal v rámci Orelské florbalové ligy. Masivní podpoře se těší rovněž stolní tenis. Oblibu si získaly zahraniční cykloturistické výpravy.

 

2) Stejně jako Sokol jste také tělovýchovnou a vlasteneckou organizací. V historii obou sdružení se opakovala léta slávy s roky nucené ilegality. Dodnes existují i některé jiné paralely. Nicméně, jak tyto dvě organizace spolu vycházely a vycházejí?

 

Orel vznikl za rakousko-uherské monarchie, kdy do něj vstupovali katoličtí kněží a věřící, kteří předtím nebyli organizováni nebo se podíleli na činnosti jiných spolků. Podstatná část katolíků tehdy vystoupila z liberálního Sokola a vstoupila do vlastní katolické tělovýchovné organizace. Proto od začátku existovala mezi oběma spolky nevraživost. Orlové tehdy čelili výčitkám, že narušují národní jednotu. Vzájemná řevnivost či ignorování – až na čestné výjimky - přetrvávaly během celé první republiky. Změna přišla až po druhé světové válce, kdy členové obou spolků po předchozí drastické válečné zkušenosti začali kooperovat. V současné době je jak mezi Orlem a Sokolem, tak i ostatními organizacemi pracujícími na dobrovolnické bázi, patrná snaha si vyhovět a spolupracovat.

 

Msgre. Jan Šrámek byl zvolen za celoživotního starostu Orla
Zobrazit fotogalerii (5)

 

3) Po útlumu v činnosti za první světové války a zákazu v letech 1939 až 1945 čekala na Orel nejdelší, více jak čtyřicetiletá, nucená přestávka. Jak se orlům podařilo na přerušenou tradici navázat?

 

Členové Orla se zapojili do prvního, druhého i třetího národního odboje. Kontinuitu si dokázali uchovat po celou dobu komunistické totality. Doma bývalí členové tajně uchovávali orelský odkaz v rodinách. V optimistickém klimatu Pražského jara dokonce požádali oficiální úřady o obnovu Orla. Bezúspěšně. Ve svobodném světě, především v USA, rozvíjela činnost exilová orelská organizace, která po pádu komunismu přenesla tuto kontinuitu zpět do Československa. Jako jednotlivci se orlové podíleli na demontáži komunistického politického systému.

Orel vznikl v roce 1909 sjednocením organizací, které pro katolíky organizovaly tělocvičné aktivity. Za vzor měl slovinského katolického Orla, jehož zakladatelem ve Slovinsku byl kněz a politik Jan Evangelista Krek.

 

4) Podařilo se orelskou tradici zachovat i na Slovensku a na území tehdejší Podkarpatské Rusi?

 

Orel se na Podkarpatské Rusi podařilo založit až během 30. let 20. století. Ohlas nacházel zejména u místního karpatoruského obyvatelstva, Rusínů a Ukrajinců hlásících se k řeckokatolické církvi, a rovněž u katolického duchovenstva. Existence spolku končí rozpadem Československa a maďarskou okupací v březnu 1939. Jinak tomu bylo na Slovensku, kde Orel vznikl po založení společného státu r. 1918. Pro národnostní spory a touhu po autonomii sdílenou s Hlinkovou ludovou stranou vystupoval slovenský Orel většinou nezávisle na brněnském ústředí Československého Orla. Vyhlášení Slovenského státu 14. 3. 1939 znamenalo zánik většiny samostatných spolků. Organizace akceptované novým režimem a pracující s mládeží vplynuly do Hlinkovy mládeže, což byl také osud  slovenského Orla. Po 2. světové válce se Orla na Slovensku – na rozdíl od Čech a Moravy – nepodařilo znovu uvést do života. Své obnovy se zde dočkal až v devadesátých letech. Současný Slovenský Orol je početná organizace, se kterou nás pojí vzájemné přátelství, spolupráce a členství v Mezinárodní federaci katolické tělovýchovy (FICEP).

 

5) Jaká je vůbec současná situace Orla v České republice?

Současná podoba orelského loga

Naše organizace se slibně rozvíjí. Fungují všechny složky hnutí – jednoty, župy i ústředí. Máme kolem 17 000 členů. Pozitivní na této skutečnosti je, že přes polovinu tohoto počtu tvoří děti a mládež. V jednotách a župách pracují schopní a obětaví lidé. V restitučních řízeních se nám navrátily mnohé orlovny – spolkové domy s tělocvičnami. Do budoucnosti proto hledíme s důvěrou a optimismem.

 

6) Kdo se může stát Orlem?

 

Jsme organizace otevřená pro všechny generace. Přihlásit se mezi nás může každý, kdo souhlasí s našimi stanovami a programem. Uchazeč o členství nemusí být bezpodmínečně věřící, avšak předpokládáme minimálně respekt ke křesťanským a národním hodnotám. Přijetí do jednoty je podmíněné občanstvím České republiky. Vstup nového člena schvaluje příslušná jednota, do které se dotyčný hlásí.   

 

K orelskému pozdravu - Zdař Bůh patří například i orelská hymna - pochod Hoj, orli, mocnou perutí
Zobrazit fotogalerii (5)

 

7) Největší zastoupení má Orel tradičně na jižní Moravě. V Čechách, v tomto ohledu, patří k nejsilnějším Svatováclavská župa, organizační jednotka z prostoru středních Čech. Proč tomu tak je, a co se snažíte novým zájemcům nabídnout?

 

Morální povinností Orla je zůstat věrný vlastním orelským kořenům. Naše organizace však musí také umět vyjít vstříc požadavkům doby. Snažíme se proto nabízet aktivity, o které je ve společnosti zájem. V Dobříši například existuje profesionální orelský závodní oddíl aerobiku, který tvoří přes 250 členů různých věkových skupin a výkonnostních tříd. Vede jej kolektiv licencovaných trenérů v čele s několikanásobnou mistryní světa Mgr. Klárou Jandovou.  Ve středočeské župě se vedle zmíněného aerobiku věnují orlové nejvíce cykloturistice, stolnímu tenisu, míčovým hrám, tenisu, pěší turistice nebo běžkám. Pořádáme dětské tábory a z duchovních akcí také vlastní župní náboženské poutě. Přehled o naší činnosti získáte na župním webu http://orel-zsv.g6.cz a informace o celostátní organizaci jsou k dispozici na stránkách www.orel.cz.

 

8) Kromě Dobříše tvoří Svatováclavskou župu i jednoty v Sázavě, Kladně nebo třeba v Divišově. Představte nám stručně situaci, v jaké se tyto jednoty nacházejí?

 

Orelský odznak z čepice

Jednota Dobříš je na tom člensky, i co se týče sportovní nabídky, z vyjmenovaných místních organizací nejlépe. Zdejší orlové mají k dispozici vlastní orlovnu a hřiště. V ostatních jednotách jde především o činnost volnočasovou a  kondiční. V Kladně si například pronajímáme tělocvičnu, kterou využíváme zpravidla pro míčové sporty. V Divišově se naši členové zúčastňují především orelských i neorelských soutěží ve stolním tenise. Sázavský Orel nabízí hlavně cykloturistiku a pěší turistiku. Podobně se profiluje kolínský Orel, který disponuje orlovnou a který úzce spolupracuje se skauty v turistické, tábornické a všestranně sportovní oblasti.

 

9) Sdělil byste nám nějakou zajímavost z dějin Orla?

 

Naše organizace získala kredit tím, že byla nejen zastáncem katolické církve, ale také vlasti a národa. Když bylo národu nejhůře, orlové věděli, kde je jejich místo. Starosta Československého Orla, katolický kněz a politik Msgre. Jan Šrámek byl ministerským předsedou čs. exilové vlády E. Beneše v Londýně za 2. světové války. Málokdo dnes ví, že členy Orla byli také Jan Kubiš a Josef Gabčík, atentátníci na německého protektora R. Heydricha. Přehlíženou skutečností je fakt, že Orel za první republiky dokázal zorganizovat mnohatisícové slety v Brně r. 1922 a v Praze r. 1929, které se zapsaly do historie jako významné celonárodní tělovýchovné slavnosti. A v neposlední řadě držíme primát v odporu proti komunistické totalitě. Byli to orlové, kdo po uchopení moci komunisty r. 1948 vystoupil s posledním masovým shromážděním proti nastupující totalitě během zakázané orelské pouti na moravském Svatém Hostýně v srpnu 1948. Tehdy tam přísahalo věrnost církvi a vlasti přes 100 tisíc orlů a věřícího lidu.

  

Klíčová slova: