Roztoky plné umění i vědy

Kontrast starého s moderním na Roztockém zámku
Zobrazit fotogalerii (5)
  |  

Pouhé 2 km na sever od Prahy, kde se dnes nacházejí Roztoky, žili podle archeologických zjištění lidé již někdy od mladší doby kamenné. Kraj je každopádně významný pro Čechy jako celek, jelikož součástí obce je i jejich nejstarší křesťanská stavba – Levý Hradec, o němž jsme vás informovali začátkem roku. 

Majetek písařů, rytířů a králů

Pokud jde o Roztoky samotné, máme je poprvé doloženy z roku 1233, kdy se o nich zmiňuje panovnická listina. Dokument uvádí i jméno Petr z Roztok. V období 13. století zde již existoval opatský dům s poplužním dvorem ve vlastnictví břevnovského kláštera a vodní tvrz. Mezi mnoha vlastníky obce najdeme například příslušníka rodu Olbramovických, kteří v Praze založili špitál U Milosrdných, nebo bratry Eberharda a Reinhardaz Remeše. Ten druhý z nich nechal výrazně přestavět tvrz, avšak o Roztoky přišel během husitských válek, jelikož podporoval císaře Zikmunda.Po období, kdy území spravovali měšťané ze Starého Města pražského (přední písař Jan z Pořešína aj.), jej původní majitel získal nazpátek a po jeho smrti připadlo přímo králi Ladislavu Pohrobkovi.

Mezi následujícími majiteli jsou vyzdvihováni hlavně ti, kteří nechali pozměnit roztocké panské sídlo. Vzpomíná se proto na Bedřicha z Donína nebo na slánského hejtmana, rytíře Davida Boryně ze Lhoty, za jehož správy se tvrz stala dvoupatrovým renesančním zámkem s arkádovým ochozem.

S ustanovením pobělohorského zřízení přišli do Roztok Lichtenštejnové, aby zde pak zůstali takřka dvě stě let. Obec se musela vyrovnávat s náporem nových katastrof, ať už šlo o švédská vojska nebo velkou povodeň roku 1784. S jistotou víme, že do selských bouří za vlády Marie Terezie se zapojili dva zdejší obyvatelé a oba za to zaplatili životem.    

Odpočinek pro Smetanu, múza pro Brožíka

Až do poloviny 19. století bylo hlavním místním zdrojem obživy zemědělství. Charakter obce se ovšem měnil díky umístění na trase vybudované Severní dráhy Praha – Podmokly a tím pádem častým návštěvám bohatých Pražanů. Do devadesátých let 19. století byla v Roztokách postavena řada rekreačních zařízení, z nichž mnohé stojí dodnes. Na slavné hosty tak vzpomíná například vila Mia, v níž pobýval Bedřich Smetana, nebo hotel Sakura, útočiště spisovatele Joea Hlouchy, dnes již bohužel architektonicky znehodnocený úpravami pro potřeby nemocnice.

 Mezi nejvýznamnějšími rodáky je uváděn říšský poslanec F. A. Brauner, jeden z klíčových českých politiků, díky nimž byla v tehdejším mocnářství vyřešena otázka poddanská. Od roku 1856 vlastnil zdejší Malý mlýn, v němž se svými kolegy pořádal politická jednání. Jeho rodina po nějaký čas hostila dceru Karla Havlíčka Borovského – Zdenku. Braunerova vlastní dcera téhož jména se stala slavnou českou malířkou a autorkou grafických úprav ilustrací. Ostatně, tento kraj je inspirativní pro umělce všeobecně. Za všechny vzpomeňme Václava Brožíka a Adolfa Kosárka, umělce očarované místní krajinou.  Narodil se zde také lékař Čeněk Ryzner, objevitel kultur únětické a řivnáčské.V roce 1867 vznikl v obci z původního špýcharu kostel Narození Jana Křtitele. Jak se blížilo 20. století, Roztoky se čím dál tím víc modernizovaly, působila zde řada továren i jiných podniků a rozvíjely se kulturní aktivity.

Na místním hřbitově můžeme nalézt pomník, který připomíná smutnou událost z konce druhé světové války. 28. dubna 1945 se v Roztokách zastavil transport se čtyřmi tisíci vězni, přepravovanými z koncentračního tábora. Na místě jim sice byla poskytnuta potřebná péče, avšak jedenáct z nich zemřelo a bylo zde pohřbeno.

Roztocký zámek dlouhodobě chátral. Až v polovině minulého století vlastivědní pracovníci uspořádali kampaň na jeho záchranu a jejich iniciativě vděčíme za dnešní Středočeské muzeum, na které byl objekt roku 1957 změněn.  Bohužel, v jeho těsné blízkosti vznikla v druhé polovině 40. let továrna na penicilín, jež podle mnohých s historickou budovou neladí.  

Roztoky tak v sobě spojují krásu malebné krajiny a hodnotu kulturního střediska. Turisté, kteří  sem přijedou na výlet , si zde nejenom odpočinou, ale zároveň obohatí své znalosti o mnohé zajímavosti a jistě se sem budou rádi vracet. Právě proto vám brzy přineseme články věnováné zámku a muzeu.