Vestec není žádná malá vesnice

Vlajka obce Vestec
Zobrazit fotogalerii (3)
  |  

Obec Vestec najdeme třináct kilometrů od Prahy v těsné blízkosti Jesenice a Dolních Břežan. Má „standardní“ počet obyvatel podobný sídlům v okolí našeho hlavního města, necelé tři tisíce. Je svým způsobem jedním z milníků při cestě do Prahy od západu. Jeho významu si  neceníme pouze dnes, ale měl ho i v minulosti.

„Véska“, se kterou manipuloval Karel IV.

Výraz použitý výše není žádná urážka Vestce, ale jeho původní označení. Tak se rovněž objevilo v listině vydané Karlem IV., naším největším panovníkem, která nesla datum 10. ledna 1360. Vzhledem k tomu, že historici označují počátek existence měst a vesnic až od doby, která je hodnověrně doložená v nějakém dokumentu, stanovilo uvedené datum oficiální okamžik „narozenin“ obce. V tomto případě je však více než jisté, že Vestec nebyl založen uvedeného dne, jistě tu stály domy a žili lidé o hezkých pár let dříve.

Nyní prozradím příčinu toho, proč Karel IV. vydal listinu, kde je název této obce. Jednalo se totiž o jednu z deseti vsí, jmenovanou panovníkem jako „příslušenství“ k hradu Kostelec, což představovalo manství Jana z Hardeka. Dodejme, že hrad se v současnosti nazývá Zbořený Kostelec. Možná se někdo bude ptát, proč byl zvolen takový název, ale slibuji, že se k tomuto tématu ještě vrátím a všechno vysvětlím.      

Vestec byl „žádané zboží“

Kostelecké panství nestálo na „pevných nohou“. Obývali ho šlechtici, kteří neměli právě ty nejlepší vtahy s nejvyšší mocí v zemi. Nicméně ke ztrátě Vestce z tohoto panství nedošlo v těch nejhorších dobách, kdy se původní hrdý hrad Kostelec měnil v historickou památku s dnešním pochmurným názvem. Stalo se tak po roce 1437 a Vestec se ocitl jako součást panství Dolní Břežany. Bylo to logičtější, sídlo panství se nacházelo velmi blízko této obce,   mohlo tedy efektivněji vykonávat její správu. Majitelem panství se stalo roku 1715 Arcibiskupství pražské. V tehdejší době totiž nebylo neobvyklé, že katolická církev přímo, nebo v jejím zastoupení různé církevní orgány a organizace, vlastnila statky či celá panství, která financovala jejich činnost.         

Ke Zbořenému Kostelci

První písemná zmínka o tomto hradu, nacházejícím se v okrese Benešov, je z roku 1342. O datování historických objektů tímto způsobem jsem již hovořil, není tedy jisté, kdy přesně byl Zbořený Kostelec postaven. 

Nás ale zajímají dvě zásadní události v jeho historii. Ta první se stala mezi léty 1449-1450, kdy byl majitel Kostelce pronásledován královskými vojsky. V naposledy uvedeném roce oblehlo hrad vojsko pod velením Zdeňka Konopišťského ze Šternberka. „Domácí pán“, Kuneš Rozkoš z Dubé, si totiž přivydělával loupežemi, proto bylo nutné „dát spravedlnosti“ zadost. Pobořený hrad si opravil úspěšný velitel, ale dlouho se z nabyté nemovitosti neradoval. V roce 1467 se sám ocitl v obležení, tentokrát vojsky Jiřího z Poděbrad, kterému se nelíbila Zdeňkova opozice vůči jeho moci. Tehdy došlo ke značnému poškození hradu a od té doby se Kostelec stal Zbořeným…

Vestec je v současnosti dynamická rozvíjející se obec, poskytující svým obyvatelům pohodlný život a kulturní i sportovní vyžití.

Je možné si přát víc?


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru