Kolovraty se otáčejí ve víru dějin

Znak obce Kolovraty
Zobrazit fotogalerii (5)
03.03.2016 - 08:00   |  

Vývoj našeho hlavního města zaznamenal mnohé důležité okamžiky. Patří mezi ně také rozšiřování metropole, které se nedělo pouze výstavbou za bývalými hradbami, ale rovněž připojováním sousedních obcí a měst. Taková sídla zaznamenala rozmach, ale zároveň začala ztrácet na osobitosti. Postupně připomenu některé části Prahy, jež se do určité doby vyvíjely samostatně, ale pak byly začleněny do více než miliónového města.

Kolovraty byly připojeny k hlavnímu městu v roce 1974. Jsou součástí městské části Praha 22 a jako takové tvoří část Prahy 10. Katastrální území se nazývá „Kolovraty a Lipany“.

 

Kolovraty jsou velmi staré

 

Historicky jsou Kolovraty doloženy již v od 12. století. Název obce je odvozený od šlechtického rodu Kolovratů, kteří zde „vládli“ z opevněného sídla, tvrze. Jejich jméno se psalo vždy s dvojitým w, jež nacházíme vestarších  záznamech s názvy obce. Až v pozdějších dobách došlo k sladění s novým pravopisem na v jednoduché.

 

Mocní Kolowratové

 

Píše se, že zakladatelem rodu byl Zbutko z Kolowrat, jenž měl zastávat funkci probošta Kolegiální kapituly ve Staré Boleslavi. Tuto funkci měl od roku 1099, nicméně existují pochyby o hodnověrnosti tohoto údaje, a tak se za zcela jistého „prvního Kolowrata“ považuje Albrecht z Kolowrat, který zemřel roku 1391. V souvislosti s ním je uváděno, že jeho předek pocházel ze vsi Kolowraty u Uhříněvsi. Albrecht byl důležitý člověk, byl totiž hejtmanem a maršálkem manželky Karla IV., Anny Svídnické.  Vedle své role politické plnil tento muž také úlohu svědomitého otce. Měl se třemi ženami osm dětí, z toho šest chlapců, kteří dostali do vínku zdatnost svého táty a vytvořili velmi mocný a široce rozvětvený šlechtický rod, jenž dokázal pronikat do všech temných koutů tehdejších intrik.

Výklad všech větví a osob rodu je na samostatnou knihu, proto v souvislosti s tímto seznámením pouze dodám, že Kolowraté se neprojevili pouze jako čilí obchodníci, hájící své zájmy pro vlastní zisk, ale pamatovali také na Čechy. Tak například Jan Nepomuk Karel, který žil na přelomu 18. a 19. století, proslul jako mecenáš Matice české a Národního muzea. Těmto institucím mj. daroval mnoho vzácných knih ze své knihovny v Březnicích. Jindřich Kolowrat pak v minulosti pronajal svůj restituovaný palác Národnímu divadlu za symbolický poplatek 1.- Kč.

 

Z památek vyčnívá sv. Ondřej

 

Současná obec se nemůže chlubit mnoha architektonickými památkami na svoji minulost. Za zmínku stojí nejvíce kostel svatého Ondřeje, který byl postaven v roce 1363. Původní stavba mohla být románská nebo gotická, v současnosti jde o kostel barokní. Původní je gotický portál ve věži, ceněny jsou barokní malby z roku 1670. Mezi starožitnosti kostela patří i zvon z roku 1546, který odlil Stanislav Klatovský ze Starého Města pražského.

Obec je dobře spojená s okolím jak železnicí, tak autobusovými linkami. Prosperuje tu několik sportovních organizací, takže se zdá, že čilý vůdčí duch šlechtického rodu, který stál na počátku existence bývalé obce, je zde neustále přítomen.  

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru