Jaromír Nohavica pokřtil divoké hříbě v Milovicích

Hříbě Samhain se jmenuje podle keltského svátku, který znamená nový začátek
Zobrazit fotogalerii (3)
24.04.2016 - 07:15  

Starosta Milovic, středočeský hejtman a známý písničkář pokřtili první tři hříbata divokých koní, která se v přírodní rezervaci narodila. Uvažuje se o rozšíření chráněného území.

Tři hříbata na oplocené pastvině u Milovic prošla slavnostním křtem v pátek 22. dubna. „Mám tu čest pokřtít vůbec první klisničku divokého koně, která se u nás narodila. Jmenuje se Samhain, což je název keltského svátku, který znamená nový začátek,“ řekl hejtman Středočeského kraje Miloš Petera (ČSSD). Dalšími kmotry se stali starosta Milovic Milan Pour (ANO) a písničkář Jaromír Nohavica. „Využití bývalého vojenského újezdu pro chov koní považuji za skvělý nápad,“ komentoval slavnostní událost známý hudebník.

Koně patří k našim původním živočišným druhům, ale člověk je v Evropě vyhubil. Přežili jen v oblasti Exmooru (jihozápad Anglie), na náhorní planině s mokřinami a vřesovišti. V 19. století byl tento druh pojmenován jako exmoorský nebo keltský pony.

„Postupně se našim koním narodilo už devět hříbat. Další klisny jsou březí, takže očekáváme další přírůstky. Narodilo se rovněž i první tele pratura. A proto bude velmi brzy aktuální rozšíření pastvin,“ uvedl ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. Tato nezisková organizace dovezla stádo z Anglie loni v lednu.

Milovická rezervace

Spásají agresivní traviny a náletové dřeviny, a tím chrání biologicky cenné lokality se vzácnými druhy motýlů a jiné fauny a flóry. Středočeský kraj podpořil projekt jedním milionem korun. „Již po první sezoně napočítali více než stovku nových trsů hořce křížatého, ohrožené rostliny, která je v Milovicích vlajkovým druhem. Pastva divokých koní se tak osvědčila a může zachránit další ohrožené stepní lokality nejen v Milovicích,“ řekl Dalibor Dostál.

Poklady přírody by měly být přístupné také veřejnosti. „Chystáme výstavbu nové cyklostezky. Také chceme postavit vyhlídkovou věž, ze které by mohli návštěvníci divoké koně a pratury pozorovat, aniž by je při tom rušili,“ doplnil hejtman Miloš Petera. Hejtman také slíbil, že bude prosazovat přidělení dalších pozemků pro rozšíření rezervace a bude pravidelně z vlastní kapsy přispívat na výživu a péči o svou kmotřenku.

Projekt Tauros

V přírodní rezervaci žije také stádo praturů, kteří jsou vzdálenými příbuznými původních praturů. Ti byli oblíbeným zdrojem potravy, a tak poslední známý kus uhynul roku 1627 u polského městečka Jaktorowa. Současné pratury vyšlechtili vědci ve 20. století z primitivních plemen skotu. Od roku 2008 se o šlechtění stará nizozemská organizace Tauros Foundation.

Já viděl divoké koně, běželi soumrakem,

vzduch těžký byl a divně voněl tabákem 

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru