ROZHOVOR: Kde se vzal Folkový kvítek?

Folkový kvítek 2015
Zobrazit fotogalerii (12)
09.05.2016 - 16:23   |  

Festival Folkový kvítek slaví 25 let! Přinášíme vám obsáhlý rozhovor s jeho zakladatelem a hlavním organizátorem Jiřím Hoppem, který připravila Lucie Hájková. 

Kde se vzal Folkový kvítek?

Dlužno říct, že na začátku stáli tři kamarádi, Luboš Blüml, má maličkost a Vláďa Olmr, staří táborníci, kteří se po sametové revoluci chtěli věnovat práci s dětmi, a proto společně založili KVĚT - sdružení klubů venkovských dětí. Sdružení, které se původně zaměřilo na venkovské děti, o dva roky později svou činnost rozšířilo a z Květu se stalo sdružení klubů dětí a dětských domovů v ČR. V té době se začalo věnovat integraci dětí z dětských domovů do ostatní populace. Květ měl 38 klubů z celé České republiky. Zakládajícími byl klub Alfíci z Modletic, klub Bzumbubliny z Běchovic a děti z Prahy 4 - Braníku. Hlavní náplní bylo pořádání víkendových akcí a letních a zimních táborů, kterých se účastnily jak děti z rodin, tak děti z dětských domovů. Od ostatních dětských sdružení jsme se odlišovali tím, že se na táborech setkávaly děti z rodin s dětmi z dětských domovů, které v té době byly veřejností chápány jako závadné a nikdo se jim mimo jejich "domov" nevěnoval. I tak jsem stále hledal ještě nějakou další činnost pro naše sdružení, abychom byli něčím zvláštní. Vymyslel jsem si v tramvaji číslo dvanáct, jednoho pro mě osudového dne, národní soutěž. A protože jsem byl profesionální muzikant, tak první, co mě napadlo, byla soutěž hudební. Tak vznikl Folkový kvítek. Název vymyslel můj vyženěný příbuzný, textař a kritik Franta Horáček, strejda mojí tehdejší ženy Gábiny. U žejdlíku jsem se mu svěřil, že bych chtěl uspořádat dětskou folkovou soutěž, že mě všichni od toho odrazují, prý děti neumí skládat písničky. On mi tenkrát řekl: „Jiříku, jste Květ? A chceš dělat další podobný soutěže? Tak ať se jmenujou Kvítek. A když folk, tak Folkový kvítek. Když budeš dělat divadlo, tak to bude Divadelní kvítek, rock – Rockový kvítek, Vodácký kvítek. A můžeš mít třeba 50 kvítků odpadlých z toho Květu.“ Tak vznikl Folkový kvítek. Později jsem se ještě pokusil o sportovní, Fotbalový kvítek. Ten však po dvou ročnících v Poddubí a Podhořanech díky nedostatku pořadatelů skončil, což mě dodnes mrzí. Tenkrát nad ním držela ochrannou ruku pražská Sparta. Můj sen hrát finále, kterého se účastní malí fotbalisti z Junáka, Květu, České tábornické unie, Tomíků, Pionýru na Letné, se rozplynul. Ještě ten "projekt" mám schovaný.

 

Proč jsi pro festival vybral tenkrát zrovna amfiteátr na Konopišti?

Jako rockový zpěvák jsem za dob totality objížděl mnoho festivalů, kulturních domů, sportovních hal, sálů a amfiteátrů. Užil jsem si toho mnoho. Jedním z mála míst, kde jsem si nikdy nezahrál, bylo přírodní divadlo Konopiště. Ten areál byl pro mě výzvou. Za komančů sloužil hlavně pro Mírové slavnosti. V roce 1990 byl v dost špatném stavu. Devadesát procent lavic poničených, oplocení prohnilé, stará a nebezpečná elektrická instalace. Městské kulturní středisko v Benešově mělo v plánu, k radosti ochránců přírody, celý areál zlikvidovat, zahrnout buldozerem, protože na jeho obnovu a údržbu nemělo finanční prostředky. Jednal jsem s nimi a přesvědčil je, aby s likvidací areálu ještě rok počkali. Oni mi vyšli vstříc. Folkový kvítek byl toho roku ziskový a věnovali jsme na obnovu areálu několik tisíc korun. Buldozery zacouvaly do garáží a areál byl pro příští generace a Folkové kvítky zachráněn.

 

Kdo stál u zrodu prvního ročníku?

Vždy se člověk opírá o nějaké pilíře. Bez podpory dalších nadšenců by se Folkový kvítek nedal zrealizovat. V té době jsem jezdil vodácké tábory s dětmi z dětských domovů a jádro vedoucích byla jistota. Rád bych zmínil Míšu Šviháka Rejmona, Luďka Janduse a Petra Kavalíra. U zrodu byl určitě i grafik a herec a dodnes můj velký kamarád Martin Kočičák Železný a dětský domov v Sázavě. Dále má tehdejší manželka Gábina, skvělá a věrná kamarádka a vedoucí klubu dětí z Běchovic Martina Marťas Vlková a parta okolo Vládi Olmra z Modletic, z klubu Alfíci.

 

Je někdo, kdo s tebou vydržel festival táhnout celé to čtvrt století?

Táhnout si vysvětluji jako pomáhat, hlavně psychicky podržet. V týmu Folkového kvítku se vystřídalo hodně lidiček. Všem patří velké poděkování, i přesto, že někteří později z Folkového kvítku odešli a pro mě to bylo bolestné. Broněk Přibyl, Tomáš Turek, Majka Sejková a celá parta Alfíků z Modletic, jejichž odchod mě zasáhl nejvíce.

 

Pamatuješ si sestavu poroty z prvního ročníku?

Bohužel nepamatuji! Hledal jsem v archivu, ale díky mému stěhování z místa na místo bych musel přehrabat hromadu krabic, obálek a šanonů. Jediné, co vím, že předsedou byl Petr Čermák, kamarád písničkář, majitel tiskárny a jedním z členů poroty byl Pepa Nos.

 

A nějaké výherce? Víš, co dnes dělají?

Těch výherců, kteří se dále věnují hudbě, je mnoho a bylo by to na dlouhé povídání. Tak jen některé, Tomáš Vrbas, vítěz prvního ročníku, je dnes skvělý zvukař kapely Jarret. Tomáš Matějček je písničkář, Dalibor Cidlinský je vyhledávaný autor scénické hudby, aranžér, muzikant a... Radka Fišarová je skvělá muzikálová zpěvačka, představitelka Evity a česká Edith Piaf, Martina Trchová je skvělá písničkářka, Adélka Lounková, dcerka Pavlínky Jíšové, je písničkářka, Jarda Smejkal se odklonil od žánru folku a je pop zpěvák, Lucie Faltýnková je užasná písničkářka, Jana Věnečková je TOP houslistka, Pavel Švestka zpívá s The Swings a...

 

Odkud byl nejvzdálenější divák a host Folkového kvítku?

Jelikož se každoročně věnuji průzkumu na Konopišti, odkud kdo přijel a čím, mám celkem přesná čísla s odchylkou cca 10 procent. Nejvíce diváků přijíždí z Prahy, a to padesát procent. Nejvzdálenější diváci byli z USA, ze státu Nevada. Nejvzdálenějším hostem - vystupujícím byla kapela z Polska Betlaine.

 

Jakými změnami prošel festival za těch 25 let?

Jestli prošel festival nějakými změnami, pak je to zkvalitněním služeb pro diváky díky zkušenostem pořadatelů. I konstrukce scény se změnila. Na prvním ročníku byla vyrobena z rezavých lešenářských trubek potažených posvazovanými celtami, další roky už scénu stavěla firma Roland z kvalitních lešenářských prvků, které jsme potahovali plachtami vyrobenými na míru. Poslední tři roky je už scéna profesionální, což si hlavně pochvalují účinkující. Také zvuk a projekce si prošly svou klikatou cestičkou. Vstupenky, původně ručně slepované, dnes odpovídají současnému trendu. Ze dvou, tří stánků občerstvení vyrostlo za 25 let občerstvovací městečko s širokou nabídkou nápojů a jídel. Délka programu se rozšířila z šesti hodin na hudební maratón, letos na dvacet, včetně trampské scény.

 

Je nějaká kapela, která je stálým hostem po celou dobu konání Folkového kvítku?

Ze stálic bych jen uvedl kapelu Nezmaři, Roberta Křesťana, Wabiho Daňka, Semtex, Vlastu Redla, Žalmana a spol., Fleret... Dramaturgie je ošidná věc. Představit divákům pouze nové tváře a postavit na tom dramaturgický plán je cesta do pekla a do dluhů. Proto se snažíme každý rok pozvat pro diváky atraktivní hosty. Zároveň je pro začínající interprety zajímavé se vystřídat na jednom pódiu se stálicemi naší hudební scény.

 

S jakým rozpočtem začínal Folkový kvítek v roce 1992? A v jakých číslech se pohybuje dnes?

První ročník měl rozpočet na straně dal 80.000 korun. V té době bylo vstupné 25 korun a průměrná mzda 4 000 korun, takže si divák mohl z platu koupit 160 vstupenek. Letošní ročník má na straně dal 946.000 korun, což je dvanáctkrát více než v roce 1992, vstupné je 300 korun a při průměrné mzdě 18 000 korun by si divák mohl zakoupit 65 vstupenek. Cena služeb, nájmů a honorářů rok od roku stoupá. Jen díky tomu, že všichni pořadatelé věnují čas a práci Folkovému kvítku zdarma, je možné festival uskutečnit. Pro představu, jen počet odpracovaných hodin činí na Konopišti 2 400 a pokud by každý pořadatel pobíral jen 70 korun na hodinu, došli bychom k částce 170.000 korun. A to nepočítám přípravu.

 

 

Jak dlouho trvá příprava jednoho ročníku a co je potřeba všechno zařídit, domluvit, vyběhat, vytelefonovat?

Popisovat, co vše je nutno zařídit, by bylo na stránku A4. Vše začíná bloknutím termínu u prozovatele přírodního divadla a sestavením vysněné dramaturgie. Následuje oslovení případných sponzorů a vypracování žádostí do grantového řízení. Vytvářím plovoucí rozpočet. Vyhlásím soutěž v médiích a dojednám postupová kola v regionech. Dle finančních možností jednánám s manažery kapel a vzniká reálná dramaturgie. Poté následuje mnoho technických objednávek od zajištění zdravotníků, mobilních WC, stanů, topidel, zvuku, scény, požárního dozoru, agregátu, posekání trávy, souhlasu památkářů, dřeva na oheň... Dále oslovuji pořadatele a zjišťuji, kdo bude mít chuť a čas pomoci na Konopišti. Připravuji plánky a grafiku propagace. Eviduji zájemce o stánkový prodej, uzavírám s prodejci smlouvy. Následuje žádost města Benešov o záštitu, výjimku hrát přes půlnoc a výpůjčku pozemků. Připravím plán propagace a zajistím předprodej vstupenek. S grafikem se vytvoří plakát a pozvánkové pohlednice. Napíše se 1 400 adres za pomoci kamarádů, olížu 1 400 známek a odešlu je poštou kamarádům - divákům. Vyjíždím na šest postupových kol a vybírám spolu s porotci soutěžící do finále. Dojednávám konkrétní propagaci a rozvezu plakáty do autobusů, tramvají, nádraží ČD a výlepů. Vytvářím materiály pro porotce, moderátory, techniku a finanční centrum. Akci nahlásím na OSA. Uzavřu smlouvu na areál. Objednám hotely pro ubytování techniků a účinkujících. Navštívím psychiatra a aplikuji medikamenty. Připravím podklady pro festivalový bulletin a s grafikem Kočičákem zlomíme bulletin pro tisk. Zjistím stav materiálu potřebného k realizaci a dokoupím chybějící. Zkompletuji řád Osobnosti folku a country. Doplňuji informace s vydatnou pomocí správce stránek Švihákem na webové stránky. Objednám vstupenky. Realizuji drobné nápady k obveselení diváků. Odpovídám na maily divákům. Sezvu pořadatele na infornační schůzku a… To jsou jen střípky, zdaleka ne vše.

 

Na čem závisí úspěch takového folkového festivalu?

Na výběru účinkujících a počasí. Dále na cílené propagaci. Co je však nejdůležitější, zajistit služby pro diváky tak, aby se jim na festivalu líbilo a rádi se zase na Folkový kvítek vraceli. Začíná to dostatkem WC, pestrým výběrem občerstvení, loukou pro stanování, doprovodnými akcemi pro děti a končí průběžným úklidem areálu.

 

Co bys tomu čerstvě dospělému folkovému dítěti přál jako jeho duchovní otec?

Hodně talentovaných dětí, které si oblíbily žánry folk, country a trampskou píseň. Pořadatele, kteří nelitují svého volného času pro společnou věc. Sponzory, bez kterých by Folkový kvítek nebyl. Vždy přítomné sluníčko nad Konopištěm a mnoho spokojených diváků.

 

Jirku zpovídala Lucka Hájková

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru