Letiště Praha vs. Vodochody - jaké nabízí kompenzace za hluk?

Vodochody lidem v dotčených obcích nabízí 1,7 milionu jako odškodné za hluk, Ruzyně dává na programy a do fondu svých obcí přibližně 33 milionů. Když srovnáme plánovaný počet odbavených, mělo by to být osm milionů. 

02.06.2016 - 06:00   |  
Ilustrace terminálu
Zobrazit fotogalerii (7)
Marika Janoušková – tisková mluvčí Letiště Praha: Jde o desítky milionů korun ročně. Jedná se o více programů, jeden je zaměřený na životní prostředí, druhý na veřejně prospěšné projekty. Každý funguje trošičku jinak, ten zaměřený na životní prostředí dostává přibližně 24 milionů ročně a na „Dobré sousedství“, jde kolem devíti milionů ročně. Každý rok to není úplně stejná částka pro všechny obce, částka se posuzuje podle projektů, které si obce přihlásí. Letiště Praha spolu se zástupci magistrátu a Středočeského kraje vyhodnocují, které z těch projektů jsou nejvíce prospěšné pro okolí, podle toho vyberou. V programu zaměřeném na životní prostředí „Žijeme zde společně“ je to jinak, celý obnos se dává sdružení obcí a městských částí, které jsou dotčené hlukem, a ony si je na základě platného klíče, který zohledňuje počty osob v dané obci a hluk, samy rozdělují. Každá ta obec dostane každý rok přibližně stejnou částku. Máme tedy 2 programy, aby se dalo dobře podpořit všechno, co je potřeba. Peníze jsou postaveny defakto na počtu pohybů. Když se podíváme na hlukovou zátěž, není tolik důležité, kolik se přepraví cestujících, jako kolik je vzletů a přistání. Většina leteckých společností má stále modernější stroje s větší kapacitou pro cestující, je tedy potřeba méně pohybů na přepravu většího počtu osob, hluková situace se tedy nezvedá úměrně k počtu přepravených osob, ale k počtu pohybů. Naše výpočty tedy reálně odpovídají hlukové zátěži. Zohledněna jsou i nákladní letadla, jde o úplně všechny pohyby na letišti. 

Letiště Vodochody je skloňováno ve všech pádech. V současné době Penta čeká, jak dopadne poslední podaná kasační stížností. Letiště je majetkem společnosti Letiště Vodochody a. s., zároveň má letiště v pronájmu společnost Aero pro svoje potřeby. ”Pokud jim zbývá čas, tak se věnují i ostatním privátním zájemcům, v loňském roce jsme měli asi 2 700 pohybů letadel za celý rok, externí lety jsme hodně omezili, probíhal zde výcvik iráckých pilotů, nyní tady máme novou partu na výcvik,” říká ředitel Letiště Vodochody Martin Kačur.

Iráčtí piloti se tady ale nejen cvičí, do Iráku putují i letadla, konkrétně se jedná o letouny L-59. Aero tedy zatím používá letiště pro své potřeby. Jak vzlet, tak přistání letadla se počítá za samostatný pohyb, celkem se tady jednalo o 1 350 letů.

Letiště, které nikdo nechce?

Proti letišti stojí jak iniciativa “Stop Letišti Vodochody,” tak kandidáti na hejtmana Středočeského kraje i někteří místní. Obvykle se jedná především o obyvatele Dolínku nebo Panenských Břežan. Ve vzduchu visí i otázka, zda je iniciativa “Stop Letišti Vodochody” uskupení, které chce jen sbírat politické body, nebo zda mu jde opravdu o prospěch široké veřejnosti.

Stát se letišti brání zuby nehty. Podle Martina Kačura nechce, aby Letiště Václava Havla přišlo o monopol, a nepřeje si další letiště takhle blízko Praze. „Je otázkou, jestli stát chce vytvořit přirozenou konkurenci tak, aby lidi dostávali co nejlepší služby za co nejlepší ceny,” pokračuje Kačur.

Ministr financí Adrej Babiš měl prohlásit, že chce dát Ruzyni na burzu, proto se nikomu příliš nehodí, aby ruzyňský monopol skončil a vznikla vodochodská konkurence. To, že by Ruzyně měla jít na burzu, údajně prohlásil ministr Babiš hned dvakrát - při prvních tendencích o skartování výzkumu EIA, tedy na začátku roku 2014, a nedávno to měl zopakovat, když se představovaly výsledky Aeroholdingu.

Jaké by měly Vodochody kompenzace? A jak to chodí na Ruzyni?

Co by Letiště Vodochody nabídlo dotčeným obcím jako kompenzaci za zatížení životního prostředí? Vznikl by fond, do kterého půjde koruna za každého odlétávajícího cestujícího. Jedná se o 1,7 milionu korun ročně pro 8 obcí. A co nabízí Letiště Václava Havla? „Na základě dohody o spolupráci rozděluje Letiště Praha mezi 15 členských obcí a MČ PAR (Prague Airport Region) - celkem 33 milionů korun na projekty zaměřené jednak na životní prostředí - zde jsou příjemcem podpory obce – peníze jdou na projekty zlepšující obecně kvalitu života v okolí letiště,“ říká Vladimír Vytiska, starosta obce Únětice, který má fond na starosti. „V tomto případě se jedná o oblast sociální, vzdělávání a další, proto jsou příjemcem podpory vedle obcí i další subjekty sídlící v našich obcích. Částka byla stanovena při podpisu dohody. Tato částka bude valorizována v případě, že se zvýší počet pohybů letadel v běžném roce ve srovnání s rokem podpisu dohody. Mimo tyto finanční prostředky letiště financuje i další projekty separátně,“ dodává Vytiska.

Letiště Praha vypočítává peníze pro dotčené oblasti nejen v závislosti na počtu cestujících, ale i v závislosti na hlukové zátěži, počtu pohybů (vzlet i přistání) a cestujících. Díky tomu ročně rozděluje zmíněných přibližně 33 milionů korun, které jsou na jednotlivé projekty, do těch se obce mohou samy hlásit. Vyhodnocují je nejen zástupci Letiště Praha, ale i lidé z pražského magistrátu a Středočeského kraje. Jsou tak zohledněny například i nákladní lety.

V případě Vodochod by peníze měly plynout z počtu odlétávajících cestujících, počítá se s 3,5 milionů cestujících. Jedná se tedy o alespoň nějaký závazek, podle kterého by se postupovalo v případě, že by letiště přišlo do provozu. V době, kdy se Letiště Vodochody chtělo bavit se starosty dotčených obcí, nikdo jejich návrhy nechtěl poslouchat. Částka, kterou by letiště dávalo do společného fondu, není fixní, záleží, jak by počty cestujících narůstaly. Další, k čemu se letiště zavazuje, aby vůbec mohlo být v provozu, jsou nejrůznější penále za porušení podmínek (jako například překročení hluku), dále vybuduje sjezd z dálnice a dostaví rychlodráhu na letiště, ta ovšem povede přes Kralupy nad Vltavou, takže se potom musí vracet zpátky k Vodochodům. To všechno je i součástí dokumentace EIA.