Očima Vietnamky: Jak cestují Vietnamci a jak Češi? Jedni víc fotí, druzí jsou dobrodružnější

Vietnamská rodina na dovolené v Berlíně.
Zobrazit fotogalerii (5)
02.08.2016 - 10:19  

Napadlo vás někdy, co pro Vietnamce znamená dovolená? Většinou mé krajany vídáte ve večerkách a obchodech. Těžko si představit, jak se povalují na pláži a odpočívají, že?

Vietnamci jezdí na dovolenou domů, do Vietnamu, kde nechali zbytek rodiny a přátele. Na další radovánky mnohdy nezbývá čas ani peníze. Jaké jsou rozdíly v pojetí dovolené v obou kulturách, které vidím já?

Nutno hned zkraje podotknout, že v tomto článku rozebírám Čechy a Vietnamce z generace mých rodičů žijící v Čechách. Mezi Vietnamci plně integrovanými do české společnosti a jejich vrstevníky totiž nevnímám téměř žádný rozdíl.

Účel
Vietnamci jezdí na dovolenou, aby navštívili své blízké, kamarády a známé, co žijí jinde v ČR nebo v zahraničí. Většinou chtějí stihnout co nejvíc památek, udělat co nejvíc fotek a poznat co nejvíc věcí, které jim jsou doporučené v průvodcích.

Češi jsou podle mě, když jedou na dovolenou, víc v klidu. Hlavní cíl je pro ně odpočinek, přestože ho každý vnímá jinak. Od Čechů jsem se naučila ležet hodiny na pláži, číst si, opalovat se nebo jen tak hledět do koruny palem. Dovolená neznamená jen poznávání nových krajin a památek, ale je to i gurmánský zážitek.


Doprava
Upřímně, nikdy jsem nepotkala vietnamskou rodinou, jak jede na dovolenou vlakem nebo autobusem. Asi je to pro ně příliš nepohodlné a zbytečně zdlouhavé. Aby toho stihli co nejvíce, musí ušetřit čas i efektivní dopravou. Takže buď letadlo, nebo auto, pokud je to dostatečně blízko.

Češi jsou v tomhle pro mě více dobrodružní. Možná proto, že se na rozdíl od Vietnamců nebojí, že se ztratí. Možná je to také jednoduše touha ušetřit. Každopádně Čechy uvidíte na cestách s krabicí řízků a obloženými houskami v autě, ve vlaku, v autobuse, na lodi i v letadle.

Orientace
Mám pocit, že nejsem jediná Vietnamka s tragickým smyslem pro orientaci. Možná proto Vietnamci rádi jezdí na dovolenou ve velkých skupinách, s průvodcem, který vše zařídí a dohledá. Je to ale i jazyková bariéra, kvůli které se nemůžou moc ptát na cestu. Když už se fakt na té mapě nevyznají, tak si vyhlídnou nějakého Asiata a doufají, že mluví řečí jejich kmene.

Článek vznikl ve spolupráci s Amazing Places - webem, který vám přináší skvělé tipy na dovolenou a ubytování v tuzemsku. Navštivte stránky www.amazingplaces.cz, případně jejich Facebook.

Všimla jsem si, že Češi jsou docela zorganizovaní a dopředu připravení. Vědí, kam mají jít. Můj muž si připravuje rovnou i itinerář, když na to má čas. Přinejhorším se vytasí s Google maps, zeptá se místních, nebo prostě jde a využije služeb informačního centra.

Společnost
Co je na Vietnamcích zajímavého, je fakt, že nejsou rádi na dovolených sami. Buď si v Sapě (vietnamská tržnice v Praze) koupí zájezd, nebo se několik rodin i s dětmi domluví a vyjedou si společně. Ještě radši mají, když alespoň jeden z nich je mladý Vietnamec, který umí perfektně česky, anglicky a vyzná se v zemi, do které všichni míří. Já takhle pravidelně jezdím se svojí rodinou a našimi přáteli na dovolenou. Dělám jim vlastně průvodce, překladatele a organizátora v jednom.

To se mým českým kamarádům moc často nestává. Jejich rodiče jsou naprosto samostatní. Nemají problém si vzít auto a jet objevovat Polsko nebo Chorvatsko sami. Tuhle mi povídala kamarádka, že se její rodiče chystají sami do Kanady. Nikoho tam neznají a nikdy tam nebyli. Tak jsem si představila své rodiče, tety a strejdy. A říkala jsem si, co by se muselo stát, aby oni tohle někdy udělali taky. Na nic jsem nepřišla.

Jídlo a pití
O Vietnamcích se říká, že to jsou velmi schopní podnikatelé. Na dovolených se mi ale zdají malinko naivní. Věří všem těm reklamám, letákům a doporučení z průvodců. Také se běžně nechají nalákat do restaurací a barů, které jsou vyloženě jen pro turisty. Nemají problém si připlatit, když mají pocit, že to bude stát fakt za to. Vždyť proč by to jinak bylo v průvodci. Už se mi mnohokrát stalo, že jsem hledala místa, kam chodí místní. A zbytek osazenstva mě přesvědčoval o tom, že je lepší jít jinam. Byli zkrátka líní chodit a hledat.

Na druhou stranu se mi Češi zdají zase až moc skeptičtí a prozíraví. Za reklamou větří nekvalitní turistické jídlo, lest a podvod. Na doporučení se dívají dost opatrně a nevěří jen tak někomu.

Návštěva památek
Vietnamci a Asiati obecně milují focení. Možná je to tím, že necestují tak často jako Evropané. A tak si chtějí udělat co nejvíce vzpomínek, kterými se budou moci chlubit ostatním. Tudíž první, co Vietnamec udělá, když dorazí k památce, je, že si vytáhne foťák. Udělá si selfie, fourfie (rodina s 2 dětmi) a bůhví kolik ještě druhů fotek. Pak si památku zběžně prohlédne. Nakoupí si suvenýry na památku a spěchá dál.

Češi jsou schopní v jednom zámku strávit i půlden. Přečtou si o historii, prohmatají si každou cihlu, pokochají se okolím. Prohlídku berou prostě víc důkladně. Ať se to vyplatí, když už platili tak mastné vstupné. Sem tam si také udělají fotku, ale většinou to není každý s každým, a pak ještě pár individuálních fotek z každého úhlu. Taky nemají problém si sednout na lavičku a odpočívat. Nebo si sníst ten řízek.

Návrat
Vietnamci dorazí domů nadšení. Vypráví zážitky zbytku rodiny a přátelům. Ukazují fotky a spletou si u toho Paříž s Budapeští. Ale vzpomínky jsou vždy pozitivní. Jsou totiž rádi, že vůbec někam jeli.


Češi už na cestě domů mezi sebou remcají, co bylo špatně a kam už se příště rozhodně nevrátí. A hromadně se netěší na návrat do práce.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru