Beroun má v plánu vytvoření klidových zón

Husovo náměstí už rekonstrukcí prošlo a lidem se na něm evidentně líbí
23.12.2016 - 11:02   |  

Moderní přístup k architektuře a veřejnému prostoru zaujal Beroun. Pod vedením architektky Dany Vilhelmové ve městě přibude klidových zón. 

Město Beroun slaví úspěchy, přilákalo lidi do historického centra města. Rekonstrukce Husova náměstí se povedla a město se nezastavilo, naopak. 

Přestože jiná historická města trpí vylidněním a obyvatelé se z centra přesouvají na okraje měst do nákupních center, Beroun si užívá obrácený trend. Renesance prostoru přišla s rekonstrukcí Husova náměstí a teď je na řadě spousta dalších míst. Cílem je vybudovat příjemné a pro lidi atraktivní místo pro každodenní život, přičemž je nutné zachovat respekt k historii.

Klidové  zóny

Místa, kterými dnes lidé jen prochází, by se měla stát i místy, kde je možné se zastavit, sednout si a užívat si dne. Lokality, které se mohou stát klidovými zónami, vyjmenovala architektka města Dana Vilhelmová. "Jedná se o Pakostův sad, park hradeb Na Parkáně, prostor u mlýnského náhonu nebo na náměstí Joachima Barranda." Klidové zóny vlastně vznikají i v místech, kde historicky žádný klid nebyl. Věděli jste třeba, jak vznikl název dnes už neexistující ulice Hrdlořezy a jaká pověst se k ní váže? Jak pojmenování napovídá, bylo to hlavně posměšné označení ulice, kde žila chudina a kde bylo snadné přijít k úrazu. 

Pověst o pokřtěném psu
Jednou prý přišla skupina německých osadníků za českým farářem, aby jim pokřtil dítě. Když však kněz nad dítětem pronesl příslušné modlitby a chtěl ho polít svěcenou vodou, tehdy údajný kmotr rozvinul zavinovačku a ukázalo se, že uvnitř je štěně! Farář vykřikl hrůzou, Němci se smáli a psa hodili do křtitelnice. Neslýchaná provokace vyvolala zuřivost českých obyvatel Berouna, zaútočili na německé sousedy, mnoho jich pobili a zbytek vyhnali z města. Uličce, kde k masakru došlo, se prý od té doby říká Hrdlořezy.