Zapalování svíček má svůj původ v pověře, že oheň očišťuje duši a světlo chrání před zlými duchy. Tradiční je nejenom zapalování svíček, ale pokládání smutečních věnců na hroby.
Tradice v předkřesťanské době
Památce zesnulých, neboli Dušičkám, předchází Svátek všech svatých 1. listopadu. Tady se právě objevuje tradice z dob keltské kultury. Právě keltský rok začínal a slavil se první listopadový den a byl to svátek všech zesnulých a příprava na období zimy.
Zvyk uctívání památky zesnulých navazuje na předkřesťanské tradice. Církev odedávna konala modlitby za zesnulé, ale až na přelomu tisíciletí roku 998 zavedl tento zvyk v druhý listopadový den francouzský benediktinský opat Odillo a zvyk se rozšířil do všech křesťanských zemí. Od té doby se tedy slaví prvního listopadu svátek Všech svatých a den poté Dušiček.
Moderní obdobou je u nás Halloween
V římskokatolickém kalendáři najdeme u 2. listopadu název Vzpomínka na všechny věrné zesnulé. Protestanti tento den označují jako Památka zesnulých a tak se také dostal i do kalendáře v podstatě ateistického.
Moderní obdobou tohoto svátku je Halloween, který mnoho rodin začalo přejímat jako nový zvyk. Slaví se už 31. října a ačkoli si kdekdo myslí, že se začal slavit v moderní době v Americe, není to pravda. Jeho původ totiž sahá do Irska. Odsud se rozšířil do ostatních anglicky mluvících zemí a také do Ameriky.
Před dýněmi byla symbolem řepa
Největším symbolem Halloweenu jsou vyřezávané dýně, do kterých se umístí zapálená svíčka. Původně byla v Irsku pro ozdobu používaná řepa a měla odehnat všechny duše zemřelých. V Americe se místo řepy používá dýně a v moderní době už jde spíše o ozdobu než symbol, který měl zahánět zlé duchy.
Ovšem samotný zvyk v předvečer Svátku všech svatých, kdy vyrážejí děti v maskách do ulic koledovat, se pak skutečně zrodil v Americe.
