Dnes si připomínáme dvě významná výročí v dějinách našeho státu. Není to jen o sametové revoluci

Pietní vzpomínka za smrt Jana Opletala se v roce 1989 proměnila v demonstrace. Následovala generální stávka a svržení komunistické moci
Zobrazit fotogalerii (3)
  |  

Na dnešní datum 17. listopadu připadá státní svátek - Den boje za svobodu a demokracii. K tomuto datu se váží v naší zemi dvě události. První z roku 1939, kdy byly české vysoké školy uzavřené nacisty. Stalo se tak po pohřbu Jana Opletala. Většina lidí si svátek spojuje ale jen s událostmi z roku 1989.

Jan Opletal byl studentem Lékařské fakulty Karlovy univerzity, který byl smrtelně zraněn během protinacistické demonstrace 28. října 1939, tedy v den výročí založení samostatného československého státu. Demonstrace byly nacisty tvrdě potlačeny. Jan Opletal byl vážně zraněn střelou do břicha a navzdory lékařské péči 11. listopadu zemřel.

Pohřeb přerostl v demonstraci

Pohřbu Opletala se 15. listopadu zúčastnily tisíce studentů a jejich setkání přerostlo v další protinacistickou demonstraci, jejímž důsledkem bylo zavření všech českých univerzit a kolejí říšským protektorem Konstantinem von Neurathem.

Více než tisíc studentů bylo posláno do koncentračního tábora Sachsenhausen a devět studentů bylo 17. listopadu popraveno. Z důvodu připomenutí této události byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodní unií studentů Světovým dnem studentstva.

Generální stávka
V pondělí 27. listopadu v pravé poledne proběhla na celém území ČSSR generální dvouhodinová protestní stávka, do níž se zapojila většina institucí po celé republice. Během stávky se lidé stejně jako v předchozích dnech shromažďovali na veřejných místech.

Sametová revoluce

Většina lidí si ale spojuje tento státní svátek s druhou událostí. Většina z nás si ji totiž pamatuje. Historická událost se váže k roku 1989, ke studentským protestům na Národní třídě, které byly rukou Veřejné bezpečnosti násilně potlačeny, a tím spustily sametovou revoluci. Tyto listopadové události vedly k pádu komunistického režimu.

Označení sametová revoluce vyjadřuje její průběh v podstatě bez násilí a na základě vzájemného dialogu. Nejvýraznější osobností celé revoluce se stal v té době budoucí prezident Václav Havel. Státním svátkem se datum 17. listopad stal v roce 2000. Do té doby měl statut významného dne.

Jak začala?

Komunisté v 80. letech ztráceli svoji někdejší sílu, což bylo patrné v mírném uvolňování režimu. V letech 1988 a 1989 opozice pořádala časté demonstrace demonstrace k uctění historických okamžiků. Revoluční nálady přiživil sovětský prezident Michail Gorbačov, jenž upustil od dodržování Brežněvovy doktríny, která Sovětskému svazu umožňovala intervenovat v přidružených zemích. Komunistické režimy ve státech východního bloku se pak začaly hroutit jak domečky z karet a 9. listopadu padla například Berlínská zeď.

Na 17. listopadu 1989 bylo domluveno shromáždění studentů na Albertově. Kolem čtvrté hodiny odpoledne se jich na místě sešlo několik tisíc. Přišli uctít památku Jana Opletala, ale původně ohlášený pietní akt se brzy změnil v protirežimní demonstraci, kdy dav skandoval hesla jako Zrušte monopol KSČ! Chceme svobodné volby! Jakeš ven! Průvod se vydal na Vyšehrad, kde lidé zcela zaplnili hřbitov a jeho okolí. Někteří položili květiny k hrobu Karla Hynka Máchy, na závěr se hromadně zpívala státní hymna.

Policie obklíčila demonstranty

Ve čtvrt na sedm demonstrace na Vyšehradě oficiálně skončila a někteří se rozešli domů. Většina ale pokračovala do centra na Václavské náměstí. Několikatisícový dav se vydal Vyšehradskou ulicí směrem na Karlovo náměstí. V tom mu ale zabránily bezpečnostní složky, jejichž členové zastoupili demonstrantům cestu a došlo k prvním incidentům.

Policie měla rozkaz nepustit průvod na Václavské náměstí. Protestující se vydali na nábřeží, odkud putovali k Národnímu divadlu. Tam čelo průvodu zabočilo směrem na Národní třídu a dav byl zastaven až v oblasti Perštýna, kde jej před obchodním domem Máj veřejná bezpečnost obklíčila a odřízla okolní ulice. Uprostřed policejních kordonů zůstaly údajně uvězněny dva až tři tisíce lidí.

Hořící svíčky a květiny se staly symbolem revoluce

Demonstranti obklíčení policisty si pak posedali na zem a nenásilnou demonstraci doprovodili skandováním známého hesla Máme holé ruce! Lidé v předních řadách zapálili mezi nimi a policií svíčky a některé dívky zastrkávaly ozbrojencům za štíty květiny jako výraz nenásilí.

Bezpečnostní složky ještě více sevřely obklíčení a vyzvaly dav k opuštění prostoru. Jenže nebylo kudy odejít a policie začala účastníky protestu surově bít. Stovky lidí utrpěly při zásahu zranění a mnoho jich bylo v poutech transportováno připravenými autobusy. Některým se podařilo schovat v chodbách okolních domů a v bytech, do nichž byli vpuštěni.

Zpráva o ubitém studentovi vyburcovala společnost

Brutální zásah pobouřil většinu společnosti. Ke studentům se připojili následující den herci, kteří se sešli v Realistickém divadle a společně s nimi začali organizovat stávku. Na setkání také zazněla informace o ubitém studentovi Martinu Šmídovi, která se později ukázala jako nepravdivá, ale přinesla klíčový zvrat událostí.

Zmínka o oběti brutálního zákroku vyburcovala celou společnost. Se zprávou přišla Drahomíra Dražská, vrátná vysokoškolských kolejí. Následně ji novinář Petr Uhl vypustil do rádia Svobodná Evropa.

Lidové milice naštěstí nezasáhly

Demonstrace poté pokračovaly a probíhaly nejen v Praze, ale téměř v každém větším městě. Funkcionáři se připravovali nasadit proti nepokojům i armádu. V noci z 21. na 22. listopadu do Prahy přijelo několik tisíc členů lidových milic, kteří nakonec do listopadových událostí nezasáhli. Na demonstraci na Václavském náměstí pak byla vyhlášena generální stávka na 27. listopadu.

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl český dramatik, esejista, kritik komunistického režimu a později politik. Byl devátým a posledním prezidentem Československa (1989–1992) a prvním prezidentem České republiky (1993–2003).

Náměstí obsadily statisícové davy

Na mimořádné schůzi vlád Československa, Česka a Slovenska prohlásil premiér Ladislav Adamec, aby se jednalo s protestujícími a aby byl zásah ze 17. listopadu prohlášen za neadekvátní a politováníhodný. Členové vlády to odmítli.

Po řadě vyjednávání se nakonec na mimořádném jednání Ústředního výboru Komunistické strany Československa 24. listopadu vzdali svých funkcí generální tajemník Miloš Jakeš i ostatní členové předsednictva ústředního výboru. Československá televize večer poprvé odvysílala záběry ze 17. listopadu.

Následující den v ranních hodinách vydalo Občanské fórum vyjádření, v němž shledalo odstoupení vrcholných členů ÚV KSČ nedostatečným 25. listopadu se uskutečnila nejrozsáhlejší demonstrace v rámci sametové revoluce, na Letenské pláni se sešlo na 800 tisíc lidí.

Václav Havel poprvé zvolen prezidentem

Na druhý den komunistická strana oznámila, že je ochotna upustit od požadavku na vedoucí úlohu ve státě. Ladislav Adamec oznámil, že do 3. prosince představí novou vládu. Avšak kabinet s 15 komunistickými členy nenaplňoval představy opozice o nekomunistické vládě. Občanské fórum pohrozilo další generální stávkou a vláda 7. prosince rezignovala.

Nová byla jmenována o tři dny později. V kabinetu Mariána Čalfy usedlo deset komunistů, po dvou členech měli lidovci a socialisté a sedm bylo nestraníků. Prezident Husák ještě týž den oznámil svou rezignaci. V tu dobu se postupně otevíraly hranice Československa a do vlasti se začali vracet emigranti. Koncem prosince bylo Federálnímu shromáždění umožněno kooptovat do svých lavic poslance bez předchozích voleb. Do čela instituce se tak postavil Alexander Dubček. Následně byl 29. prosince jednomyslně zvolen Václav Havel československým prezidentem.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru